Jsem maminka malého chlapce, příští týden bude mít 2. narozeniny. Žijeme na Praze 15 a žije se nám tu báječně. Často chodíme na procházky do Hostivařského lesoparku. Park u Hostivařské nádrže je asi poslední, kde jsou dokonce hned tři neoplocená dětská hřiště. Chodí tam maminky s dětmi a se psy.

Ještě nikdy jsem nebyla u toho, že by to došlo k nějakému konfliktu nebo bych viděla konat psa potřebu na hřišti. Každý disciplinovaný pejskař svému psovi od štěněte vysvětluje, že na písek NESMÍ! Ideálně ani chodit, ale rozhodně ne konat potřebu a psi to vědí. Děti, maminky i psi jsou tam takhle spokojení. Maminky nemusí dětem vysvětlovat, proč neberou milovaného pejska ven, nemusí se psem a dítětem chodit ven zvlášť. A děti lépe navazují svá první přátelství, když se chodí jiného dítěte zeptat, zda si mohou pohladit jeho psa. Možnost neoploceného dětského hřiště je fajn a jsem za ní ráda. Nechci svoje dítě vodit hrát za plot. Nechci svého psa vodit venčit za plot.

Kolem přehrady vede krásná rovná dlouhá stezka, kde jezdí cyklisté, bruslaři a chodí tam rodiny s dětmi i pejskaři. A víte co? My tam skoro nechodíme, ač je to nejhezčí část parku. Nepovažuji to za bezpečné. Cesta je místy klikatá a není vidět za zatáčku, bruslaři i cyklisté jezdí rychle. Psa tam držím na vodítku, sice je poslušný, ale lekavý a nevím, kdy někomu vběhne do dráhy. Syna tam vozím jen v kočárku nebo vodím za ruku. Nikdy mě nenapadlo volat po nějakém omezení cyklistů nebo bruslařů. My rodiče pejskaři chodíme na procházku jinam a užíváme si to. Je to věc, která vznikla přirozeně.

Magistrát hl. m. Prahy v současné době navrhuje vyhlášku o omezení volného pohybu psů na svém území a odvolává se přitom mimo jiné právě na bezpečnost dětí. Tato vyhláška trestá jak odpovědné pejskaře, tak odpovědné rodiče. Místo, aby rodiče měli možnost vychovávat své děti k odpovědnosti, chce Praha 4 děti ochránit tím, že se psy vlastně vůbec nepřijdou do styku. A já s tím nesouhlasím. Chci mít možnost říct svému synovi, že jestli si chce hrát s cizím psem, kterého náhodně potkáme, že se má zeptat majitele, jestli to pejskovi nebude vadit. Chci ho naučit přijímat odpovědnost za své činy (cizí pes ti může ublížit) a neizolovat ho od potencionálního nebezpečí, ale naučit ho, jak se v takových situacích chovat. Jak to Praha hodlá v zájmu bezpečí dětí udělat s dealery drog, bezdomovci, pedofily a násilníky? Také jim vymezí nějaké území? To bych brala daleko víc. Jenže to nejde, ti by neposlechli, ale za to panečku takový pejskař, to je terno, toho omezit jde. Navíc stejně nikdy nebude možné zajistit, aby to lidé dodržovali. Budou to dodržovat pouze ti slušní pejskaři, co mají vychovaného psa a uklízí po něm. Argument, že je možné na ty ostatní zavolat městské strážníky je lichý, než přijedou, bude pes na vodítku a městská policie bude řešit další banalitu, místo skutečné práce.

Milí radní, pokud jste nezvládli výchovu svých dětí a výcvik svých psů, nepředpokládejte prosím, že to nezvládli všichni ostatní. Děkuji.