ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,67. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

16.09.2015 8:26:23

Co dál s uranovými odvaly? Beseda s odborníky se uskuteční již dnes

Co dál s uranovými odvaly? Beseda s odborníky se uskuteční již dnes

Ekologická zátěž po uranové těžbě a po zpracování olova. Zásobník plynu na Hájích. Může vybuchnout? A může nás ohrozit? Jsou vody, čerpané ze zatopených dolů, radioaktivní? A jsou nebezpečné? Budou odvaly navždy dominantami krajiny Příbramska?

Pokud chcete na tyto a podobné otázky slyšet odpověď z úst odborníků, budete mít příležitost se zeptat na besedě s občany, kterou příbramská radnice pořádá 16. září 2015 v zasedací síni Úřadu práce od 17.00 hodin. Na besedu zveme odborníky na tuto problematiku: z Ministerstva životního prostředí, ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ze státního podniku DIAMO, SUL, a pracovníky provozovatele Podzemního zásobníku zemního plynu na Hájích, společnosti RWE Gas Storage. Zveme také starosty z obcí, kterých se případná likvidace odvalů z uranových dolů může týkat, a další hosty.

Svoji účast na besedě také přislíbili zástupci firmy Ecoinvest Příbram s.r.o., která má s těžbou kameniva z hald letité zkušenosti, a zejména zástupci firmy Ekototalbau CZ, s.r.o., která podala na Ministerstvo životního prostředí žádost o odtěžení odvalu šachty č. 15:  „Emotivní diskuse kolem záměru této firmy odtěžit část odvalu šachty č. 15 někdejších uranových dolů Příbram u Milína, připomněla rizika spojená s takovými plány,“ uvedl k dané problematice starosta města Příbrami Ing. Jindřich Vařeka.

Na haldách kolem Kovohutí i na přilehlých plochách je nemalé množství těžkých kovů. V podzemí mezi obcemi Háje a Jesenice jsou uloženy v kavernovém zásobníku statisíce kubíků zemního plynu. Může nás uran v odvalech, olovo, kadmium a další těžké kovy nebo plyn v zásobníku ohrozit? A jaké je toto nebezpečí? Jak mu případně čelit a jak se zbavit ekologických zátěží z minulosti tak, aby jejich likvidace neohrozila ještě víc zdraví a životy lidí, kteří tu žijí?

„Velmi neradi bychom byli opět postaveni do situace, kdy bychom se měli v krátkém čase vyjadřovat k tak závažným a odborným otázkám bez hlubší znalosti problematiky a možných rizik, jako tomu bylo v případě záměru na odtěžení části odvalu šachty č. 15 u Lešetic. Někteří si s tím zřejmě hlavu nelámou a mají na všechno rychlou odpověď. My bychom se však chtěli k této problematice postavit zodpovědně, neřešit zkratkovitě a třeba i neuváženě věci na poslední chvíli a chtěli bychom dopředu vědět, nač se v podobných případech v budoucnu ptát, jaké garance požadovat, než s čímkoli vyslovíme souhlas nebo to odmítneme,“ vysvětluje dále starosta Vařeka.

„Odvaly šachet uranových dolů, ale i těžké kovy v okolí Kovohutí představují závažnou ekologickou zátěž naší krajiny. Nemůžeme před ní zavírat oči a tvářit se, že je všechno v nejlepším pořádku, ale měli bychom hledat způsob vhodné a bezpečné likvidace této zátěže. Nechceme však také vyvolávat jakoukoli paniku, ale chceme o těchto věcech jednat s rozvahou. A nechceme si ani nechávat informace jen pro sebe, ale rádi bychom je zprostředkovali našim spoluobčanům. Proto jsme se rozhodli zorganizovat tuto besedu a prostřednictvím on-line přenosu ji přiblížit i těm, kteří se jí z nějakého důvodu nebudou moci zúčastnit,“ dodává na závěr starosta důvod pořádané besedy.

Pro ty, které to zajímá, pár zajímavých údajů:

(Údaje převzaty z webu Příbramsko.eu z článku: „Jsou odvaly uranových šachet ekologickou zátěží?“ z 15.8.2011).

Těžba uranové rudy, která probíhala v letech 1950 - 1991, představuje důlní dílo skutečně obrovského rozsahu. Několik čísel z materiálu DIAMO s.p. z roku 2010 (viz www.diamo.cz):

* počet jam: 41 jam (z toho14 slepých),
* počet průzkumných šachtic: 42 (+ 4 štoly)
* horizontální délka důlního díla: 2 188,3 km
* dobývací prostor: celková plocha 57,6 km2.
* hloubka dobývání: přibližně 1 400 m pod povrchem
* ložisko ověřeno: až do hloubky 1 750 m
* vytěženo celkem: 48 432,2 t uranu.

Podzemí uranového ložiska Příbram je zatopeno od roku 2005. Hladina důlních vod vystoupala do výše kolem 430 m n. m. Důlní voda je kontaminována. Kontaminované důlní vody z ložiska jsou čerpány jamou č. 11 a 19 na čistírny důlních vod na Bytízu a v Dubenci. Tím se zabraňuje jejich nekontrolovanému vytékání. Jedná se o více než 1 milion m3 důlní vody za rok. Vyčištěná voda se vypouští do Dubeneckého potoka a toku Kocába. Vypouštěná voda je kontrolována Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, regionálním centrem Kamenná.

Ve 25 důlních odvalech (haldách) někdejších uranových dolů je uloženo více než 27 miliónů m3 hlušiny, která je v různém stupni kontaminována. Starší haldy jsou více kontaminovány než novější s tím, jak se postupně zdokonalovala technika separace uranové rudy. V základu hald je kontaminace vyšší, než na jejich povrchu.

Většina odvalů je jen částečně zakryta vegetací, zejména na plochých částech haldy, prudší svahy jsou holé. Dešťová voda protéká haldou do jejího základu a odtud může pokračovat dále do podpovrchových vod nebo okolí hald. Celá oblast je osazena monitorovacími body, které provozuje DIAMO, odštěpný závod SUL. Na těchto bodech se měří jak kvalita vod, tak i ovzduší.

A už jen jedna zajímavost: Jaká je dnes cena uranu: cena je samozřejmě položka pohyblivá, ale v současné době je to kolem 100,- US dolarů za kilogram suroviny.

Pavlína Svobodová, tisková mluvčí

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama