Europoslankyně Dita Charanzová nominovala na Sacharovovu cenu 2015 opoziční politické uskupení ve Venezuele „Mesa se la Unidad Democrática". Uskupení se zformovalo již v roce 2008, a to v reakci na kroky tehdejší vlády Hugo Chaveze. Opoziční politici jsou zejména za současné vlády prezidenta Madura tvrdě pronásledováni, jejich čelní představitelé na základě vykonstruovaných procesů uvězněni. Nominace získala podporu poslanců a je v užším výběru letošní Sacharovovy ceny. K situaci ve Venezuele bude Dita Charanzová vystupovat i v rámci dnešního programu konference Forum 2000.
„I dnes, kdy Evropa sama řeší řadu problémů, je důležité, abychom nezavírali oči před potíráním lidských práv, i když k němu dochází na druhé straně planety. Evropa musí vyslat jasný vzkaz režimu prezidenta Madura, že nejsme k situaci v jeho zemi lhostejní, že ji sledujeme a nehodláme praktikovaným represím jen slepě přihlížet," vysvětluje Dita Charanzová. Situace ve Venezuele je skutečně kritická, a to nejen pro politické odpůrce režimu, ale i pro běžné občany, jimž se nedostává základních potravin a léků. Režim zcela ovládá akademickou sféru a média. Dita Charanzová proto již během uplynulého roku prosadila dvě rezoluce Evropského parlamentu odsuzující kroky režimu prezidenta Nicolase Madury.
"Minulý týden poslal soud ve vykonstruovaném procesu na více než 13 let do vězení Leopolda Lopeze, jednoho z hlavních odpůrců režimu. Vězněn je také starosta Caracasu Antonio Ledezma a dalších více než 70 politických odpůrců režimu. Je tedy jasné, že šance na demokratický průběh prosincových voleb jsou minimální,“ konstatuje Dita Charanzová. Tváří naděje současné Venezuely se tak podle ní staly manželky těchto vězněných politiků, které ve světě neúnavně upozorňují na situaci v jejich zemi. „S oběma ženami jsem se osobně setkala, obě mají můj velký obdiv a sympatie. Jsem ráda, že další příležitost pro setkání nám nabídlo letošní Forum 2000, kterého se všechny účastníme. Sacharovova cena má bezpochyby význam z pohledu vyjádření morální podpory, zároveň ale díky zvýšenému zájmu světa může přispět i k ochraně těch, kteří za svá práva v nedemokratických režimech bojují a často platí daň nejvyšší,“ vysvětluje Dita Charanzová důvody nominace.
Sacharovova cena za svobodu myšlení se uděluje každoročně od roku 1988. Jejím prvním držitelem byl Nelson Mandela. Laureát ceny by měl být nositelem výjimečného počinu v oblastech jako je dodržování lidských práv a základních svobod, ochrana práv menšin, dodržování mezinárodního práva, rozvoj demokracie apod. Představení letošních kandidátů proběhne 28. září v Evropském parlamentu, přístupno bude všem europoslancům. Slavnostní př edání Sacharovovy ceny za rok 2015 proběhne v polovině prosince na plenární schůzi EP ve Štrasburku.