I mezi mými přáteli jsou lidé, kteří by jim okamžitě pomáhali a to jakýmkoli způsobem a naopak ti, kteří by zavřeli hranice a hnali uprchlíky zpátky. Jedni se bojí o život jejich, druzí o život svůj. Jisté je, že dříve či později se budeme muset rozhodnout, zda se podělíme o své pohodlí a naše zdroje, zda budeme vytvářet sbírky pro uprchlíky či sbírat plastová víčka pro naše vlastní nemocné děti. Zda je nám bližší soucit a solidarita, nebo bezpečnost nás a našich dětí. Nebo lépe, zda je možné to všechno spojit.
Vedení ČSSD přijalo v sobotu 5. zářízásadní stanovisko k migrační krizi, se kterým dle mého názoru musí souhlasit každý rozumný člověk, pro něhož zároveň lidskost není pouhým pojmem. Členské státy EU musí být partnery a musí spolupracovat. Nesmíme připustit to známé „bližší košile než kabát“ a myslet si, že situace v Rakousku či Maďarsku se nás netýká, ať si ji vyřeší Německo, když běžence láká svým štědrým dávkovým systémem. Zcela jasně také říkáme, že je nezbytné pomáhat těm, kteří to opravdu potřebují a ostatní vracet zpět. Je nutná kontrola těch, jimž chceme pomoci, a to pro bezpečnost našich občanů, kteří musí věřit, že pro nás jsou právě oni na prvním místě. Jejich bezpečnost a kvalita jejich života musí zůstat prioritou. Důležité je řešit příčinu migrační krize, nestačí hasit důsledky, které nám mohou přerůst přes hlavu.
Mgr. Martina Rosenbergová - zastupitelka SML za ČSSD