09.03.2011 13:18:00
Evropa chce koordinovat boj s chřipkou
Členské státy Evropské unie by měly mnohem efektivněji koordinovat svůj postup v případě pandemických situací. Mimo jiné i formou společného nákupu vakcín.
V přijatém usnesení parlament, mimo jiné, žádá především Světovou zdravotnickou organizaci aby přehodnotila definici pojmu pandemie. "Ta stávající totiž zohledňuje geografické šířená, ale už ne závažnost epidemie," vysvětluje poslanec Evropského parlamentu Pavel Poc.
"To se ukázalo problematické právě u chřipkového kmene H1N1, který se sice šířil rychle, ale s výrazně menšími dopady, než jiné kmeny chřipky. Členské státy ale přesto na základě vyhlášené pandemické situace utratily, a jak se ukazuje poměrně zbytečně, miliardy za nákup vakcín."
Nejvyšší stupeň varování ze strany Světové zdravotnické organizace totiž v roce 2009 spustil vlnu opatření v celé EU, v mnoha zemích pak zejména velmi drahé očkovací kampaně. Např. Velká Británie vydala za očkovací látky 1,3 miliardy euro, Francie pak mezi 700 až 760 miliony euro za situace, kdy na očkování proti sezónní chřipce přitom vydá v průměru 87 milionů euro. Českou republiku, podle tehdejší ministrině Juráskové, měla 236 milionů stát jen blokace výrobních kapacit, samotná vakcína pak zhruba miliardu korun.
Parlament zároveň ve své zprávě naléhá na Evropskou komisi, aby přidělila více finančních prostředků na výzkum a vývoj preventivních opatření v oblasti veřejné zdravotní péče tak, aby splnila původně stanovený cíl. Tedy směřovat do této oblasti až 3% HDP EU.
"Tyto prostředky by pak měly být investovány do lepšího hodnocení a předvídání dopadů chřipkového viru v období mezi pandemiemi a na jejich počátku," konstatuje Poc. "S tím pak souvisí i systematické investice do vnitrostátních epidemiologických a sérologických pracovišť."
Evropský parlament zároveň dnes ve Štrasburku schválil také zavedení postupu který by umožnil členským státům dobrovolný skupinový nákup antivirových očkovacích látek a léčivých přípravků. "To umožní i menším zemím jako je
Česká republika získat rovný přístup v případě nákupu, stejně jako výhodné sazby a maximální flexibilitu objednávky," konstatuje český europoslanec.
Současně ale parlament také vyzval orgány unie, aby vypracovaly evropský kodex týkající se výkonu funkce vědeckého odborníka v kterékoliv evropské instituci odpovědné za řízení rizik. "V podstatě jde o zajištění, aby vědečtí pracovníci neměli finanční ani jiné zájmy ve farmaceutickém průmyslu, protože to může ovlivnit jejich rozhodování," upozorňuje Pavel Poc s tím, že parlament zároveň požádal komisi o to, aby v případě zdravotní krize umožnila zrychlené schvalovací postupy pro léčivé přípravky.
"Nicméně nejpodstatnější i nadále zůstává to, že by klinické testy měly být prováděny již v období před vypuknutím pandemie, a nikoliv až v jejím průběhu," shrnuje situaci Poc.
K neméně závažným bodům hodnotící zprávy pak patří také požadavek na větší transparentnost kroků jednotlivých členských států v průběhu pandemie. Ty by například, podle EP, měly poskytovat ostatním zemím informace o počtu zakoupených očkovacích dávek, počtu těch skutečně použitých, ale také o poštu skutečně nakažených nebo o počtu úmrtí v důsledku chřipky.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
