Na opravy komunikací letos kraj obdržel 247 milionů korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), z evropských peněz se mu podařilo získat přes miliardu korun. Dalších 47 milionů plynulo z rozpočtu kraje.
„Letos se podařilo do dopravní infrastruktury kraje celkem investovat přibližně 1,5 miliardy korun. Tyto peníze zajistily realizaci 95 dopravních staveb, zahrnujících rekonstrukci 25 mostů - mimo jiné Návsí, Košařiska, Krasov, dále výstavbu i opravy silnic - například Drátovenské v Bohumíně, silnice Karviná–vnější okruh nebo Mariánskohorské. Je pravda, že cestování letos bylo v našem kraji vzhledem k množství rekonstrukcí i nových silničních staveb méně komfortní, ale to jen proto, že se snažíme mít naše komunikace v co nejlepším stavu,“ říká Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje. Dodává, že do konce letošního roku čeká ještě slavnostní otevření Prodlouženou Bíloveckou. Nová silnice, jejíž výstavba si vyžádala 97 milionů korun z evropských peněz, odvede dopravu ze zastavěné části Ostravy-Svinova, sníží nehodovost a zároveň zrychlí průjezd oblastí.
„V dalších opravách, výstavbě a modernizaci silnic II. a III. tříd, které kraj spravuje, budeme pokračovat i v příštím programovacím období. V současné době připravujeme projekty za zhruba 1, 6 miliardy korun. Přestavby by se tak měla dočkat například estakáda Bazaly v Ostravě, průtah Horní Suché nebo silnice Frýdek-Místek – Lískovec,“ doplňuje hejtman Miroslav Novák.
Moravskoslezský kraj vlastní síť silnic II. a III. třídy o délce 2736 km (840 kilometrů silnic II. třídy, 1896 kilometrů silnic III. třídy) s 1119 mosty, které spravuje Správa silnic Moravskoslezského kraje. Ta má 551 zaměstnanců v šesti provozních střediscích, dislokovaných na celém území kraje.
„Silniční síť v kraji máme dokonale zmapovanou a k její modernizaci přistupujeme systematicky. V údržbě spravovaných silnic jsme na špičce všech krajů v republice. Doprava je klíčová oblast, která přímo ovlivňuje prosperitu regionu, a kvalitní dopravní spojení je nezbytné nejen pro rozvoj průmyslu a služeb, ale i pro občany,“ doplňuje Daniel Havlík, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro oblast dopravy.
„Stavební sezóna 2014/2015 je mimořádná. Musíme neustále vyvíjet zvýšený tlak na zhotovitele staveb, na dodržování smluvních podmínek, termínů a kvality prací. Modernizace našich silnic si vyžádala i mimořádná dopravní opatření a koordinaci jednotlivých staveb. Z iniciativy Moravskoslezského kraje proto vznikla monitorovací skupina, která sleduje významné dopravní stavby, dbá na jejich vzájemnou koordinaci a omezení dopadů do veřejného provozu na silnicích,“ uvedl náměstek hejtmana pro investice a cestovní ruch Ivan Strachoň.
Na území Moravskoslezského kraje mohou řidiči využívat poměrně hustou síť pozemních komunikací – jejich celková délka činí 3451 km. V kraji se nyní nachází 60 kilometrů dálnice D1, 40 kilometrů rychlostních silnic se špičkovým vybavením (R48 a R56) i 619 kilometrů moderních úseků silnic I. třídy.
VÍTE, ŽE …
… v regionu se v zimním období obvykle spotřebuje 34 000 tun ekologicky nezávadného posypu a 10 000 tun technické soli? Takové množství odpovídá tomu, co uveze více než 2 200 těžkých nákladních vozů.
… průměrné náklady na běžnou údržbu krajských silnic činí 274 milionů korun ročně, průměrné náklady na zimní údržbu krajských silnic činí 186 milionů korun ročně.
… náš kraj nám umožňuje být neustále v pohybu i díky správě a údržbě silniční sítě o délce celých 2 736 km? Celkově je to větší vzdálenost než mezi Ostravou a Madridem.
… počet dopravních nehod v našem kraji klesl během posledních 10 let o 50 %? Stalo se tak i díky realizaci programu BESIP, který se již 12 let zaměřuje na účastníky silničního provozu – od těch nejmenších až po zkušené řidiče.
O silnice II. a III. třídy se Moravskoslezský kraj stará od roku 2001. Do té doby byly ve správě státu. V době jejich převzetí byl tzv. vnitřní dluh u regionálních silnic odhadován na zhruba 8 miliard korun. Kraj zpočátku ve spolupráci se Státním fondem dopravní infrastruktury investoval do jejich výstavby a modernizace pouhých 250 milionů korun ročně, teprve postupně byly finance na tento účel navyšovány. Prioritou kraje v návaznosti na státní investice do budování páteřních sítí bylo zajistit dopravní dostupnost odlehlejších částí území. Od roku 2005 Moravskoslezský kraj začal čerpat dotace ze dvou programů financovaných ze zdrojů EU – ze Společného regionálního operačního programu a z Regionálního operačního programu. Zároveň MSK inicioval vznik „Bílé knihy“ silničního hospodářství. Jedná se o unikátní projekt, který vedení Moravskoslezského kraje umožňuje optimalizovat investice do modernizace a výstavby silnic II. a III. třídy.
Zapojení Moravskoslezského kraje do systému dotační podpory modernizace regionální silniční sítě z prostředků Evropské unie znamenalo zásadní změnu dynamiky modernizačních prací. V roce 2006 byla poprvé překročena magická hranice jedné miliardy souhrnné roční dotace do krajských silnic. Ze strukturálních fondů EU v rámci Společného regionálního operačního programu získal Moravskoslezský kraj v letech 2005–2007 dotaci 26 milionů eur. K dotování výsledného jednatřicetiprocentního podílu spolufinancování pro čerpání z prostředků Společného regionálního operačního programu kraj poskytl finanční prostředky ve výši 345,9 milionu korun. V modernizaci silnic se tak povedlo zrekonstruovat téměř 123 kilometrů silnic a 23 mostů. Součástí modernizace byly i významné stavby regionálních silnic mimořádného dopravního významu – komunikace II/479 Českobratrská II. v Ostravě, ve své době největší krajská investice do silniční sítě v České republice, silnice II/462 obchvat Větřkovic a Jelenice a přeložka silnice II/476 v Třinci. Celková délka těchto novostaveb činí 7,42 km.
Rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy pokračovaly i v plánovacím období
2007–2013 v rámci Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Do konce plánovacího období se za přispění prostředků EU uskutečnila realizace staveb v hodnotě více než 4 miliard korun. Pro plánovací období 2014–2020 se v rámci Integrovaného regionálního operačního programu očekává dotace na modernizace a rekonstrukce krajské sítě ve výši téměř 1,6 miliardy korun.