Jeho výstavba přišla kraj bezmála na 109 milionů korun, zhruba 80 procent by ale měla zaplatit Evropská unie. Den pobytu přijde klienta na 290 korun, rodinný příslušník, který by chtěl zůstat, si připlatí 50 korun – tolik v krátkosti oficiální zpráva.
To, že je v kraji hospic konečně i kamenný, a ne jen ve formě terénní služby, je více než chvályhodné. Region tento typ služby potřeboval a už mnoho let tu citelně chyběl. Je hezké poslouchat od hejtmana Půty, jak skvělé je, že kraj, potažmo Starostové, konečně našel odvahu se tohoto nelehkého úkolu chopit a dotáhnut jej do konce.
Ale je to skutečně tak jednobarevné? Pravda je, že v historických análech zůstane navždy zaznamenáno, že se liberecký hospic otevřel za politické vlády Starostů LK, jejichž je hejtman členem. Starostové však mají v rukou jen tu tečku. Úplně první myšlenka na zřízení lůžkového hospice se datuje už do roku 1998 a pochází z Jablonce – o hospici začaly hovořit lékařka Jitka Čulíková a tehdejší místostarostka Soňa Paukrtová. K realizaci nedošlo, i když už bylo vydané stavební povolení a v roce 2003 stát přislíbil 14 milionů korun na stavbu - nepodařilo se sehnat další peníze.
Ve hře byla postupně přestavba bývalé léčebny dlouhodobě nemocných v České Lípě či nový dům v Jablonci. Nakonec zvítězila přestavba bývalého dětského domova v Liberci. A myslím, že je vhodné za tuto myšlenku poděkovat dvojici lidí, kteří jmenování nejsou – tehdejšímu členu Rady LK pověřenému vedením resortu sociálních věcí Pavlu Petráčkovi a tehdejší liberecké primátorce Martině Rosenbergové. Právě oni se v roce 2011 zasloužili o předání sirotčince i přilehlých pozemků v hodnotě 23 milionů korun, které věnovalo kraji město Liberec. Tím naplnili krédo sociálních demokratů, kteří hájí právo lidí na slušný a důstojný život, a symbolicky tak položili základní kámen přestavby na zařízení, které současné vedení Libereckého kraje v roce krajských voleb slavnostně otevřelo.
Mgr. Pavel Svoboda
náměstek primátora Jablonce nad Nisou