Za rok 2015 byl očekáván rozpočtový přebytek výší 6 miliard eur, ale ve skutečnosti bylo dosaženo přebytku dokonce 12 miliard eur, což je dvojnásobek očekávaného výsledku. Při kurzu 27 korun za euro má rozpočtový přebytek Německa v českých korunách astronomickou hodnotu 324 miliard korun.
Je tedy zřejmé, že i země s vynikajícím systémem institucí sociálního státu jako je Německo, může být velmi ekonomicky efektivní. Může, pokud hospodářství slušně roste a je dosahováno solidních daňových výnosů, což je případ Německa, být dosaženo přebytku státního rozpočtu.
Myslím, že je to vzor pro českou ekonomiku a českou vládu. Česká ekonomika může růst i v příštích letech velmi slušným tempem někde mezi 2–3 %, ale je potřeba se také podívat na německé daňové sazby. Ty jsou jak u zaměstnanecké, tak zejména u korporátní daně z příjmu výrazně vyšší, nežli je tomu v ČR. A jak se zdá, efektivitu ekonomiky to nejen nesnižuje, ale dokonce ještě zvyšuje. Prostě, daňová progrese přináší do společnosti prvek sociální stability a větší harmonie, nežli situace, kdy prakticky „rovná“ daň z příjmu, jak se zdá, jen zvyšuje příjmové a tedy i sociální rozdíly ve společnosti.
Česká vláda v současné době vcelku správně řeší otázku elektronického výběru daní u živnostníků, ale na prvním místě měla řešit otázku daňové progrese. Tedy například zavedení druhé, zvýšené sazby korporátní daně u největších firem, protože se jedná vesměs o firmy se zahraniční účastí, které odvádějí stamiliardy korun dividend na účet svých mateřských firem do zahraničí.
