Schválení návrhu bude mít pozitivní dopady pro příjemce příspěvku na péči a jejich rodiny, dojde k posílení jejich příjmu a zvýší se možnosti zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci. Návrh představuje administrativně i legislativně rychlé a jednoduché řešení, které reaguje na pokles reálné hodnoty příspěvku na péči.

„Lidé, kteří příspěvek pobírají, si desetiprocentní valorizaci určitě zaslouží. Zvýšení příspěvku na péči umožní většímu počtu lidí se zdravotním postižením trávit čas mimo ústavní zařízení a žít plnohodnotnější život,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Rychlejšímu projednání novely zabránilo veto ODS a TOP 09, jejichž poslankyně a poslanci zamítli režim zrychleného projednání návrhu.

Ministryně již dříve uvedla, že považuje za zásadní, že se jí podařilo přesvědčit ministra financí o navýšení o celých 10 procent již od prvního srpna 2016. Záměrem novely je přiblížení výše příspěvku na péči stavu v roce 2007, kdy byl zaveden. Během dalších let došlo totiž jen k dílčím změnám v jeho výši, které neodpovídaly růstu hladiny ekonomických veličin, na které je příspěvek navázán (růst v rozmezí od 20 do 50 procent).

Návrh nemění strukturu výše příspěvku na péči, ani podmínky jeho nároku, účelem je co nejrychlejší pomoc zdravotně postiženým a jejich blízkým. Systémové řešení připravuje MPSV v rámci tzv. velké novely zákona o sociálních službách.

Navrhované zvýšení částek příspěvku na péči zvýší celkové roční mandatorní výdaje o cca 0,9 miliardy korun. Část vynaložených prostředků se však vrátí do systému sociálních služeb prostřednictvím plateb klientů registrovaným poskytovatelům sociálních služeb. Mohla by to být jedna čtvrtina až jedna třetina prostředků, vzhledem k tomu, že 25 procent příjemců příspěvku na péči využívá sociálních služeb registrovaných poskytovatelů a ve vyšších stupních závislosti je tento podíl ještě vyšší.