A při té příležitosti si vzpomněl také na mě.
Chápu, že se tu a tam dotknu velkého kormidelníka, promiňte, majitele MfD (a celé největší mediální skupiny v zemi) a současně majitele hnutí ANO, takto také ministra financí a místopředsedy vlády Babiše… Již více než dva roky hovořím o obludném konfliktu zájmů, ve kterém se pan Babiš jako majitel druhé největší podnikatelské skupiny v zemi, majitel významné části médií, majitel politického hnutí a současně ministr financí nalézá.
Jedinou korupční kaňkou na výkonu současné vlády jsou zatím tendry ve veřejném sektoru, jichž se účastní firmy pana Babiše. Mluvím o tom otevřeně, stejně tak jako jsem se kdysi před B. Sobotkou v důvěrném rozhovoru, zhruba půl roku před sněmovními volbami v roce 2010, zmínil, že sice prodejní smlouvu na prodej minoritního podílu OKD Bakalovi zmrskal (měl jsem čerstvě k dispozici právní analýzu H. Marvanové), ale že vše napravíme. Tedy, pokud po volbách vznikne vláda ČSSD. V tu chvíli jsem netušil, že Sobotka přes svého věrného přítele Pokorného dodá tuto informaci Z. Bakalovi, jehož byl právě Pokorný také prominentním právníkem…
Redaktor z MfD, jehož jméno jsem do dneška neslyšel, takže ho nebudu ani opakovat, který se „zasvěceně“ zabývá mj. mou osobou, by se také měl občas zabývat fakty. V MfD se totiž jinak objevují mezi jinými bláboly také tyto bláboly: „… většina lídrů […] se přidržuje naprosto neúspěšné paroubkovské taktiky počkat si na průzkum mínění „obyčejných lidí“ a pak teprve pronést slovo lídra. Zapomínají, že takové slovo už slovem lídra není, neboť je samo vedeno někým jiným. A že zmíněný Paroubek svůj boj prohrál.“
Redaktůrkův blábol obsahuje několik omylů…:
Za prvé: průzkumy veřejného mínění se nedělají jen u „obyčejných lidí“, ale respondenty bývají i neobyčejní lidé, k nimž zřejmě patří také pan redaktůrek. Problémem je, že neobyčejných lidí je poměrně málo…
Za druhé: Myslím, že jsem naopak projevoval vždy odvahu pevně zastávat své názory, a to byl jeden z důvodů, proč si Bakala (podle jeho sdělení zveřejněného z roku 2011 právě v MfD) a další Bakalové museli proti mně platit kampaně, abych se nestal premiérem. Připomínám například gesto mé vlády vůči sudetoněmeckým antifašistům anebo boj o registrované partnerství. Dopředu jsem pochopitelně nemohl vědět, že v těchto otázkách získám podporu 70 % (obyčejných) lidí. Alespoň podle průzkumů.
Za třetí: Pracovat s průzkumy veřejného mínění je součást kvalifikované práce každého opravdu demokratického politika. Já jsem se každý měsíc dozvídal odpovědi na desítky otázek, které byly uvedeny v průzkumu prováděného společností STEM pro ČSSD. Na rozdíl od pana Babiše, který je šampionem průzkumů veřejného mínění, a ještě žádné volby nevyhrál (tím nechci říct, bůh uchovej, že by snad průzkumy kupoval), jsem se nikdy nesnížil k tomu, abych si platil více méně kamuflované průzkumy veřejného mínění. Vždy jsem usiloval o to, aby se průzkumy, které si strana, již jsem vedl, pořizuje, neodchylovaly od společenské reality. Proč obelhávat sám sebe?
To, že mě v závěru mého politického působení v čele ČSSD několik lidí, pokud jde o průzkumy veřejného mínění, obelhalo a přinášeli mi těsně před volbami vymyšlená čísla, to nesnižuje metodu průzkumů veřejného mínění.
Za čtvrté: Nevím, co jsem prohrál, ale volby do sněmovny v roce 2010 to nebyly. V těch strana, kterou jsem vedl, získala 22,2 % hlasů a zvítězila. To, že jsem jako lídr vítězné strany přesto odešel, bylo kromě jiného výrazem mého znechucení nad tehdejším stavem politiky a mediální scény v ČR.Dnes to ovšem není lepší.
Přál bych panu Babišovi, aby za miliardy, které do projektu hnutí ANO vložil, dosáhl brzy takových úspěchů, jako jsem dosáhl já například v krajských a senátních volbách v roce 2008 (téměř 36 % hlasů a 23 mandátů senátorů), anebo ve sněmovních volbách v roce 2006 (téměř třetina hlasů voličů. když třináct měsíců před tím ČSSD v průzkumech zaznamenávala 10 % hlasů).
Myslím, že jsem k tomu, abych dosáhl těchto volebních výsledků, nekuňkal jako většina dnešních lídrů politických stran, ani jsem nemusel být ve střetu zájmů a mým jediným opravdu velkým korupčním prohřeškem byly botičky od Diora za 60 eur pro mou dceru na křtu věnované jí její řeckou kmotrou.
Jiří Paroubek