Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Cílem novely horního zákona je zjednodušení a zprůhlednění postupu při správě z úhrad z vydobytých nerostů a dobývacích prostorů, zvýšení příjmů státního rozpočtu z úhrad z vydobytých nerostů a změna poměru rozdělení výnosů z úhrad z vydobytých nerostů mezi obce a státní rozpočet.
Ke změně způsobu výpočtu úhrady z vydobytých nerostů se přistoupilo proto, že dosavadní systém byl založen na komplikovaném vzorci zahrnujícím množství obtížně kontrolovatelných ekonomických parametrů, kde sazba úhrady byla pouze jednou z položek tohoto vzorce. Nyní se navrhuje, aby se úhrada z vydobytých nerostů počítala pouze jako součin množství vydobytého nerostu a sazby úhrady. Výjimkou je způsob výpočtu úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchově, kde se výše úhrady vypočítá ze součinu výhřevnosti hnědého uhlí a sazby úhrady.
Návrh zákona nyní obsahuje veškerá pravidla pro správu úhrad, jež tak již nebudou stanovena vyhláškou, jak je tomu doposud. Terminologie a postupy při správě úhrad byly v maximálně možné míře unifikovány s daňovým řádem při zachování specifik právní úpravy úhrad.
Problematika zvýšení příjmů státního rozpočtu z výnosů úhrad z vydobytých nerostů byla předmětem složitých jednání s představiteli zaměstnavatelů v sektoru těžebního průmyslu i příslušných odborových svazů. Předkládaný návrh zákona vychází z výsledků těchto jednání. Předpokládá se, že celkový výnos úhrad zl vydobytých nerostů se zvýší na zhruba jednu miliardu korun oproti výnosu z roku 2013, který činil zhruba 596 mil. Kč. Příjem státního rozpočtu z výnosů úhrad z vydobytých nerostů by se měl zvýšit na zhruba na 576 mil. Kč oproti 149 mil. Kč v roce 2013. Zbývající část výnosů vždy připadne obcím.
K dosažení tohoto cíle je nezbytné upravit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Konkrétní výše těchto sazeb dosud upravovala vyhláška, nyní se navrhuje, aby byly stanoveny nařízením vlády.
Na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu byly podmínky pro vydání nařízení vlády upraveny tak, že ke zvýšení sazeb úhrad může dojít až po uplynutí pětileté lhůty, a to na základě vývoje tržních cen nerostů. Maximální nepřekročitelnou hranicí výše sazeb pak stanoví přímo horní zákon.
V souvislosti s předpokládaným zvýšením příjmů státního rozpočtu z výnosu z úhrad z vydobytých nerostů dále musel být upraven i poměr rozdělení tohoto výnosu mezi státní rozpočet a obce. Návrh důsledně vychází z toho, že příjem obcí musí být zachován na dosavadní úrovni a podle toho byl upraven poměr rozdělení výnosu u jednotlivých druhů nerostů. Současně však byly v návrhu zákona zvýšeny sazby úhrad z dobývacích prostorů, která je výhradním příjmem obcí. Výnos této úhrady by měl přinést do rozpočtu obcí zhruba 100 mil. Kč oproti 13,8 mil. Kč, které obce získaly v roce 2013.
Proto lze předpokládat, že po schválení návrhu zákona dojde ve svém souhrnu ke zvýšení příjmů obcí z úhrad obou typů.
Předkládaný návrh zákona byl široce diskutován v Poslanecké sněmovně i zde v Senátu na půdě výborů, kde byl přikázán třem výborům. Garančním výborem byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který doporučil schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a ústavně-právní výbor doporučily vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.
Stručně bych se vyjádřil k některým návrhům. Stejně jako v Poslanecké sněmovně, kde však nenalezl podporu, se i nyní navrhuje, aby byl do horního zákona vložen zákaz použití metody hydraulického štěpení hornin a podzemního zplynování uhlí. S tímto návrhem nelze souhlasit a na tomto stanovisku je plná shoda mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem životního prostředí. Současná právní úprava poskytuje dostatečnou úroveň ochrany životního prostředí před negativními účinky těchto dobývacích technologií. Navíc vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala neumožnit další průzkum a následnou těžbu břidlicových plynů na území České republiky.
O funkčnosti dosavadní právní úpravy pak svědčí fakt, že dosud nebyl povolen ani průzkum ložisek za použití těchto technologií.
Současně musím upozornit na skutečnost, že návrh je formulován tak, že zakazuje použití všech metod hydraulického štěpení hornin. To znamená, že zakazuje i běžně užívané a bezpečné metody hydraulického štěpení hornin používané například při průzkumu a dobývání ložisek ropy na jižní Moravě. S takovouto úpravou ministerstvo průmyslu a obchodu nesouhlasí.
Velmi široce byla rovněž diskutována problematika časového omezení pro zvýšení sazeb úhrad z vydobytých nerostů, kterou jsem zmiňoval. Tato úprava je nesnadno nalezeným kompromisem, který má nalézt rovnováhu mezi oprávněním vlády kdykoliv měnit výši sazeb a snahou zajistit přiměřenou stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí. Je samozřejmě na zvážení Senátu, jak se k tomuto postaví.
Pokud jde o další pozměňovací návrhy, ministerstvo průmyslu a obchodu se domnívá, že nepřinášejí žádná zlepšení oproti předložené podobě návrhu zákona.
