Novela stavebního zákona, která je v současné době předložena na Úřad vlády ČR, byla zpracována na základě programového prohlášení vlády, podle něhož vláda v oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví novelu stavebního zákona, která přinese zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Spolupředkladatelem je Ministerstvo životního prostředí, se kterým byl návrh průběžně projednáván. Konečná podoba návrhu novely stavebního zákona je výsledkem aktivní spolupráce pracovních skupin odborníků z dotčených rezortů, dalších subjektů a nevládních organizací.
Novela stavebního zákona by měla v praxi přinést nejen procesní zjednodušení a zrychlení výstavby, ale měla by znamenat i snížení administrativní zátěže stavebníků. Asi nejzásadnějším plánovaným přínosem novely pro malé i velké stavebníky je, že k provedení stavebního záměru budou mít možnost využít institutu koordinovaného řízení, tj. spojení územního a stavebního řízení do jednoho řízení s vydáváním jednoho koordinovaného povolení, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb (vybraných staveb speciálních a jiných).
Významným přínosem novely by měla být též integrace procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA) do koordinovaného řízení, případně samostatně vedeného územního řízení. Závazné stanovisko příslušného posuzujícího úřadu (krajského úřadu, MŽP) již nebude po novele stavebního zákona vydáváno v samostatném postupu před řízením u stavebního úřadu, ale až v rámci koordinovaného, případně územního řízení. Tento postup by měl přispět ke zrychlení a zefektivnění přípravy a realizace staveb, takže stavebník ušetří čas, který podle současné právní úpravy pohltí samostatný proces „EIA“. Zrychlení povolování stavebních záměrů v koordinovaném řízení, ať již vyžadujícího posouzení vlivů na životní prostředí či nikoliv, by mělo být více jak dvojnásobné oproti současnému stavu.
Stavební zákon má dopad na nejširší vrstvy obyvatel s tím, že upravuje postupy stavebního úřadu při povolování staveb. Je však třeba zdůraznit, že řadu podmínek a s tím souvisejících povinností, které stavebník musí splnit, mu ukládají i jiné zákony než stavební zákon. V souvislosti s novelou stavebního zákona je proto také měněno dalších 34 souvisejících zákonů, což však nejsou všechny právní předpisy, které se nějakým způsobem dotýkají stavební činnosti. V těchto dalších zákonech je založena náročnost procesu realizace staveb. Je třeba zdůraznit, že pokud nedojde ke změnám těchto zvláštních zákonů, stavebník bude stále shánět řadu razítek a obíhat úřady chránící zvláštní veřejné zájmy (např. hygiena, památkáři, ochrana přírody krajiny, hasiči). Velký počet dotčených orgánů, nejednoznačně formulovaná věcná působnost, formální závazná stanoviska, nebo naopak požadavky závazných stanovisek přesahující působnost a ochranu veřejných zájmů, posouzení záměru jedním dotčeným orgánem je často vázané na výsledek posouzení jiného dotčeného orgánu, komplikovaná a časově náročná rozporová jednání, účelové prodlužování odvolacích řízení podáváním odvolání do závazných stanovisek, apod., je příčinou toho, že příslušná řízení jsou zdlouhavá a v důsledku se prodlužuje i následná realizace staveb. K zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení by měla novela stavebního zákona pomoci především upřesněním působnosti dotčených orgánů, zaměření obsahu závazných stanovisek důsledně na ochranu veřejných zájmů a zpřesnění součinnosti stavebních úřadů a dotčených orgánů.
Přínos novely stavebního zákona pro drobné stavebníky lze spatřovat především v možné realizaci rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci na ohlášení bez ohledu na velikost zastavěné plochy (dnes limit pouze do 150 m2, po novele bez omezení), svépomocné výstavbě u všech rodinných domů, tzn. bez určení zastavěné plochy (dnešní limit pouze do 150 m2, po novele bez omezení), realizaci bazénů nebo skleníků na pozemku rodinného domu nebo na pozemku pro rodinnou rekreaci pouze na základě jejich umístění bez následného povolování (tzn. bez ohlášení nebo stavebního povolení); bude zachována možnost realizace bazénů a skleníků do 40 m2, za splnění zákonem stanovených podmínek, bez posouzení stavebním úřadem.
V rámci mezirezortního připomínkového řízení bylo uplatněno celkem 2142 připomínek, z toho cca 1800 zásadních. K samotné novele stavebního zákona bylo uplatněno 1540 připomínek, z toho cca 1230 zásadních. Avšak je třeba zdůraznit, že téměř polovina zásadních připomínek jde nad rámec návrhu zákona; jedná o požadavky rezortů či jiných připomínkových míst na další úpravy jak stavebního zákona, tak souvisejících zákonů. Vzhledem k velkému počtu zásadních připomínek a často protichůdným požadavkům se uskutečnilo v průběhu září 2015 celkem 5 celodenních jednání, na kterých byly zásadní připomínky konferenčním způsobem vypořádávány.
Ačkoliv bylo zástupci předkladatelů zákona, a to i na nejvyšší úrovni, vyvinuto na pracovních jednáních enormní úsilí na odstranění většiny rozporů, zůstává v materiálu předloženém Vládě ČR několik rozporů. Za stěžejní rozpor k novele stavebního zákona považuji možnost integrace všech vodních děl do koordinovaného řízení. Další rozpory se týkají postavení úřadů územního plánování a jejich zmocnění k vydávání závazných stanovisek, vyloučení možnosti podání odvolání dotčenou veřejností (např. ekologická sdružení) bez předchozí účasti v řízení, zrušení oprávnění hlavního města Prahy na vydání obecných požadavků na využívání území a technických požadavků na stavby.
Vážený pane poslanče, pevně věřím, že jsem Vás tímto shrnutím zásadních změn, které novela stavebního zákona přináší, přesvědčila o její přínosnosti a potřebnosti. Současně věřím, že v Poslanecké sněmovně bude novela z Vaší strany plně podpořena.
