Dovolte mi, abych za poslanecký klub Úsvitu vyjádřil určitou obavu z dopadu nepromyšlené inkluze. Ona je velice zajímavá otázka, kde je vlastně původ inkluze ve školství.
Česko před více než osmi lety prohrálo před Evropským soudem pro lidská práva spor s rodiči proti zařazení osmnácti romských dětí z Ostravy do zvláštní školy. Stát se tehdy u Evropského soudu zavázal řešit problém dětí s diagnózou lehké mozkové dysfunkce. A dnešní rušní praktických škol je výsledkem právě tohoto rozsudku. Pravdivost této informace je na konci února letošního roku veřejně potvrdil náměstek z Ministerstva školství Stanislav Štěch. Ten také potvrdil, že inkluze řeší především problematiku dětí s tímto postižením, ale nebere téměř žádný zřetel na potřeby dětí s jinými handicapy.
Ony v českém školství se dějí věci, které by do něj rozhodně patřit neměly. Některé školy se rozhodly zakázat vstup rodičům do školy, protože se množí případy napadení učitele právě rodiči. Nedávno celou Českou republiku šokovala sebevražda pedagoga vyvolaná útoky žáků. V roce 2014 se dostal do vážných problémů pastor a učitel David Kavka, když nechal na Střední zdravotnické škole v Ústí nad Labem propadnout muslimskou studentku. Její otec vyhrožoval intervencí ombudsmanky, medializací a argumentoval tím, že pedagog je zaujatý proti islámu a dokonce i tím, že je rasista.
Na řadě škol jsou v současné době třídy zaplněné na maximum. Například můj syn v tomto školním roce nastoupil do první třídy v Jihlavě a všechny třídy prvních ročníků mají okolo třiceti dětí. Nároky na učitelku si dovedete představit a její možnosti věnovat se individuálně jednotlivým dětem, které by to potřebovaly, jsou naprosto logicky velmi omezené.
Když to shrnu, zvládat ve třídě stále sebevědomější dětí a fyzické, ale i právní útoky rodičů, to vše činí z povolání učitele už dnes rizikovou profesi a ze školy skoro válečnou zónu. Toto bychom měli řešit a ne situaci ještě zhoršovat. Už jedno v uvozovkách pouze hyperaktivní dítě plynulost výuky dokáže narušit poměrně výrazně, a než začleníme další, třeba i se zásadnějším handicapem, tak musíme mít jistotu, že školy a učitelé k tomu budou mít vytvořené takové podmínky, aby vše zvládli bez dopadu na kvalitu výuky všech dětí ve třídě.
Je více než zřejmé, že nepromyšlená inkluze ve škole mnoho problémů ještě prohloubí. Podle našeho názoru je potřeba postupovat v tomto ohledu maximálně opatrně, protože následky by mohly být fatální. My proto podpoříme pozměňovací návrhy, které tento princip, princip inkluze zmírňují a odkládají. A vás bych rád poprosil o totéž.
