Vláda nyní odmítá vydat rozhodnutí tribunálu ve sbírce zákonů, které je nezbytnou podmínkou zrušení zákona. Postup polské vlády kritizují čeští europoslanci Pavel Svoboda a Stanislav Polčák sdruženi ve frakci Evropské lidové strany.

„Vyzýváme polskou vládu, aby ústavní krizi neprohlubovala a rozhodnutí ústavního soudu neprodleně vydala ve sbírce zákonů. Evropskou komisi pak žádáme, aby co nejdříve zahájila s polskou vládou dialog vedoucí k vyřešení této alarmující situace,“ uvádějí Svoboda s Polčákem, kteří se dnes na Evropskou komisi obrátili s výzvou, aby intenzivně jednala s polskou vládou ve snaze zajistit respektování zmíněného nálezu.

„Současné události jsou o to závažnější, že nejde o první případ, kdy polská vláda odmítla uznat rozhodnutí ústavního soudu. Dovolává se přitom svých vlastních kroků, které ale konstituční tribunál posoudil jako protiústavní, což je absurdní - a především zcela nepřijatelné,“ vysvětluje Pavel Svoboda (KDU-ČSL), předseda právního výboru Evropského parlamentu.

Negativní signály k postupu polské vlády vyslala již na konci letošního února  Benátská komise ve svém předběžném stanovisku k situaci v Polsku. Ta má své finální stanovisko zveřejnit zítra.

„Český Ústavní soud v roce 2009 zrušil parlamentní volby, což byl ohromující a do té doby nepředstavitelný zásah do politického rozhodnutí Parlamentu. Nikdo z představitelů tehdejšího politické reprezentace nenavrhoval nezveřejnit nález českého Ústavního soudu ve Sbírce zákonů. V tom je postup polské vlády naprosto výjimečný, když bortí zásadní znak právního státu,  kterým je bezpodmínečná podřízenost vládní moci vykonatelným rozhodnutím soudní moci,“ dodává bývalý předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Stanislav Polčák (STAN).

Rozhodnutí polského ústavního soudu shledává problematickým jak obsah zákona, tak proceduru jeho přijetí. Pokud jde o obsahové nedostatky, zákonu ústavní soudci vytýkají, že v rozporu se zněním ústavy požaduje pro přijetí rozhodnutí dvoutřetinovou většinu (ústava zná pouze prostou většinu), nebo zvýšení kvóra na 13 soudců, když v současnosti je činných pouze 12 členů tribunálu. Za protiústavní byla prohlášena také ustanovení, která by umožňovala rozsáhlou ingerenci do kárných řízení s ústavními soudci představitelům moci zákonodárné a výkonné. Tato opatření by přitom podle soudců ve svém souhrnu mohla vést k paralýze konstitučního tribunálu.