Zdravotnictví, kde postupně mizí lékaři, sestry i pomocný personál, je pro nás všechny děsivým momentem v případě, že buď my sami nebo někdo z našich blízkých bude lékařskou pomoc potřebovat. Často slyšíme kritiku na doby minulé. Lze ale jen konstatovat, že jsme mívali zdravotnictví vždy na špičkové úrovni a bylo dosažitelné pro všechny. Nemuseli jsme pracně hledat o víkendech či svátcích pohotovost, pokud jsme zavolali záchranku, přijela s lékařem. Nestávalo se, aby nemocnice odmítaly přijmout pacienta a lidé bez problému v lékárnách našli předepsané léky. Dnes řeší zdravotnictví spousta lidí a výsledkem jsou lékaři i sestry stěžující si na nízké platy, kteří odmítají sloužit přesčasy. V diskusích se ozývá, že unavený lékař je nebezpečný pro pacienta. V brzké době se nám může přihodit, že budeme hledat lékaře jako jehlu v kupce sena. Zdravotnictví je jedním z oborů, kde bychom si měli všichni uvědomit, že je třeba tuto situaci řešit. Nemoc si nevybírá a může postihnout kohokoliv z nás. Místo dlouhodobých slibů trvejme všichni na okamžité nápravě, jinak nám totiž hrozí, že se budeme muset vrátit k léčitelským praktikám našich předků. A to bychom přeci nechtěli.