Není tomu tak dávno, kdy jsem v poslanecké sněmovně navrhoval plénu neschválení Výroční zprávu o činnosti České televize za rok 2013. Možná, že se podivujete, proč hovořím o dokumentu již tři roky starém, a již ne zcela aktuálním, ale bohužel k takovýmto časovým prodlevám ve sněmovně prostě dochází, a v přímé souvislosti s ČT, poměrně často. Každému, alespoň částečně zainteresovanému do problematiky, je nejspíše jasné, z jakých důvodů se tomu tak děje. Některým poslancům a většině občanů, má býti nejspíše rozmělněn nutný vhled nejen do činnosti, ale i do hospodaření instituce s ročním rozpočtem dosahujícím 7 miliard korun.

   Dvojnásobné odmítnutí tohoto dokumentu sněmovnou by mělo vést k odvolání Rady České televize, tedy orgánu, který je nadán kontrolou a právem řešení stížností podaných na nejvýznamnější veřejnoprávní médium u nás. Následně by se tento stav kádrově odrazil i v obsazení vrcholového managementu televize.

    Argumentoval jsem tím, že současná ČT není plně podřízena imperativu zjistit a diváků zprostředkovat pravdivý obraz skutečnosti, a že podle významné části obyvatel neplní základní povinnost poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů občanů. Tedy kromě rafinované obhajoby názorů a zájmů jistých elit.

   V jednom z usnesení Etického panelu, což je poradní orgán generálního ředitele ČT, se praví, že "kromě vyváženosti je pro fungování veřejnoprávního média důležitá také nestrannost, například z vystupování moderátora diskuzního pořadu by diváci neměli být schopni poznat, jaký postoj k tématu zaujímají samotní mediální pracovníci".

    Kdo však měl možnost sledovat středeční noční pořad "Události a komentáře" musel doslova žasnout, kam až je schopen zajít ve své "nezávislé a vyvážené" činnosti kmenový redaktor ČT, v tomto konkrétním případě Lukáš Dolanský. Až doslova neslušně brutálním způsobem ideologicky "znásilňoval" vyjádření hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška, který mohl dokončit v klidu každou ze svých vět pouze tehdy, když odpovídala jakýmsi pravicovým a proamerickým postojům zmíněného redaktora.

    Osobu Michala Haška v politické soutěži nikterak osobně nepreferuji, byť sociálním demokratem, sám až nadmíru často inklinuje k asociálním pravicovým postojům, ale tentokrát stál nejen svým argumentačním stylem, ale také morálně a lidsky, mnohem výše než televizní "profesionál" Dolanský. Za to, že se jako sociálnědemokratický hejtman poklonil v Brně památce padlých v období světové války, společně s ruským konzulem, a také několika ruskými motorkáři, se mu na veřejnoprávní obrazovce dostalo mnoha explicitních kritik, které často navenek vyznívaly někdy jako úmyslná devalvace jakéhokoliv jeho vyjádření, jindy jako zlomyslné až ostrakizující ponižování.

    Reakce mnohých diváků ČT na sebe nenechaly dlouho čekat. Jako červená nit se jimi prolínal názor, že než takto koncipovanou veřejnoprávní službu, tak raději ČT zprivatizovat. Jenže, to by byla obrovská chyba, na kterou někteří pravicoví "vykukové" již čekají a já jsem také na tento aspekt ve svém vystoupení k poslancům upozorňoval, když jsem v něm mj. citoval i názor jednoho pisatele: "ČT se chová jako stát ve státě, zbavila se zásadní kontroly a vytvořila si ideologický prostor, který jí umožňuje devastovat společnost bez jakýchkoliv morálních zábran. Nikdo nemá odvahu se otevřeně pustit do boje s vedením ČT. Nejsme schopni bránit se ideologii, která jen devastuje naše kulturní povědomí a pokouší se nás proměnit v neuvažující stádo."

   Ano, o pokus o vytržení ČT z majetkového portfolia státu asi nyní jde zejména. Uměle se vytváří masová nespokojenost s činností ČT a rozlícený národ potom již dotlačí své politiky raději k privatizaci, než aby byl povinen sám si tuto službu koncesionářky zajišťovat. To však nelze dopustit, neboť nejvýznamnější veřejnoprávní médium musí zůstat v rovné službě všem, a nikoliv pouze pracovat po vůli některým oligarchům Berlusconi - Babišovského střihu.