Stále ovlivněn dojmy z výsledku britského referenda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie se zájmem sleduji informace o konání našeho místního referenda o budoucnosti železniční dopravy v Brně. Mám souhlasit s modernizací současné železniční stanice (konečně bychom se toho dočkali, možná někteří i dožili) nebo dát přednost návrhovým soutěžím o modernizaci železniční dopravy (copak se asi pod tím skrývá?)?.
Na jedné straně jsem potěšen, že zodpovědné osoby, které by o řešení systému železniční dopravy v Brně a v kraji měli rozhodovat, mi dávají možnost, abych se vyjádřil. Na druhé straně se ptám - no jo, ale co když se rozhodneme tak, že to nebude zrovna to pravé ořechové – viz kocovina Britů z Brexitu.
Jsem člověk konzervativní povahy, současné nádraží mám rád, používám je při svých oblíbených cestách vlakem již od studentských let a nějak nenacházím důvod, proč bych ho měl hledat někde jinde než na současném místě. Je mi líto pěkné historické budovy, která chátrá a která by se mohla stát zajímavým centrem nejen dopravního života ve středu města. K tomu jsem si vědom miliard, které by případný přesun stál a které by musel daňový poplatník zaplatit. Ano milý čtenáři, veřejné zdroje jsou z našich daní nezávisle na tom, proudí-li z Bruselu, Prahy nebo Brna. Navíc tomu, že alespoň část peněz půjde z Bruselu, jak se nás o tom snaží někteří zastánci přesunu přesvědčit, příliš nevěřím, na to je projekt trochu nepřesvědčivý. Toto vyřčeno, spolu s faktem, že jsem doposud nedostal jediný informační dokument, který by se mně o výhodách/nevýhodách toho nebo onoho řešení snažil přesvědčit, předznamenává pravděpodobnost mého hlasu. Fandím modernizaci v dosavadní poloze.
Je toto mé rozhodnuté správné? Z času na čas se mně různí zastánci transferu nádraží snaží přesvědčit o opaku s tím, že jeho současná poloha neumožňuje napojení na evropské železniční koridory a tak by vyřadila Brno z pozice významného evropského železničního centra. Pokud je tomu opravdu tak, proč se tedy diskutuje o dalších variantách? Proč odpovědní představitelé nerozhodnou a nejede se podle tohoto rozhodnutí? Nebo snad tyto hlasy neříkají celou pravdu?
Dobrá, nejsem dopravní odborník a do schránky dostávám pouze letáky supermarketů. Myšlenka tady zase sklouzává k Británii, kde se schránky domácností již dávno před referendem plnily letáky, brožurkami nebo dokonce dopisy zastánců různých názorů. Ještě jsou tři měsíce času, tak snad někdo něco zplichtí a nějaký návod na pomoc mozkovým buňkám dostanu. Třeba bude tak přesvědčivý, že zvrátí i můj konzervativní postoj. I když tomu moc nevěřím. Pokud se za 12 let od posledního referenda ve stejné věci nedospělo k jednoznačnému závěru a nezačalo se dávno něco dělat, pak to asi opravdu nebude s tím transferem tak horké.
Pojďme však k pointě celého příběhu. Svou vděčnost a potěšení z účasti na referendu jsem již vyjádřil. Je ale opravdu nezbytné, abych se v této ryze technické věci angažoval? Za rozvoj a modernizaci železniční dopravní infrastruktury a její napojení na evropské sítě jsou placeni odborníci. Vedle toho jsme si zvolili/mohli zvolit městské zastupitele, kteří svůj názor na řešení problému vyjádřili/mohli vyjádřit ve svém volebním programu. Jako občan, volič a daňový poplatník očekávám, že mi veřejné dopravní služby budou poskytovat co nejlepší komfort za přijatelnou cenu. Pokud tomu tak nebude, zvolím si příště jinou reprezentaci, která bude o mé potřeby lépe pečovat. Žijeme v zastupitelské demokracii, jejíž podstatou je, že pravomoci k rozhodování o věcech veřejných delegujeme zvoleným zástupcům. Netvrdím, že referendum nemá v zastupitelské demokracii své místo, to určitě má, ale přece jen jsou některá rozhodnutí velmi, velmi odborná/zásadní/potřebná/přesahující zájmy jednotlivců, větších skupin nebo dokonce generací, která by určitě měla být předmětem veřejné debaty v rámci předvolebních klání, ale pak realizována v souladu s výsledky voleb. Dlouhodobý systém rozvoje železniční infrastruktury k takovým rozhodnutím dle mého názoru patří.
