Nicméně já jsem bytostně přesvědčen a ukazuje nám to vývoj i v naší republice, že pokud chceme tak vysoký počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v naší republice, tak to dopadne tak, jak v západní Evropě to je už teď, nejsou lidé, kteří nejsou kvalifikovaní řemeslníci, nejsou kvalifikovaní pracovníci ve strojírenství atd. Těch, kteří budou přidavači u zedníků, případně budou dělat pomocné práce, těch s ohledem na Gaussovu křivku bude jistě vždy celkem dost, pokud nějakým rozmařilým sociálním systémem je neuvrhneme do polohy vleže na postel, jak to mnohdy dělám.
Ale v každém případě jsem přesvědčen, že toto kritérium vede k úpadku, který pozorujeme kolem sebe, a nejen u jedné školy, ale u mnoha jiných, kdy mnohé vysoké školy nedosahují úrovně ani dobrých středních škol.
Tzn. je tady velký rozpor mezi tím, že tady máme velmi kvalitní vysoké školy, které toto kritérium odmítají, a pak máme ty velmi nekvalitní vysoké školy, které z toho mají jen byznys. V zásadě uplatnění takovýchto vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří mají ne vzdělání, ale diplom, vidíme pouze ve státní správě, a proto to také tak vypadá. To je první věc.
Druhá věc, je to záležitost, která se týká sociálního začleňování, kde na straně 37 materiálu je kapitola 6, sociální začleňování Romů a ostatních vyloučených ohrožených skupin. Jsem přesvědčen, že doposud žádná vláda, podotýkám žádná vláda nepřijala žádné opatření, které by zamezilo či snížilo propad, který vzniká, protože počet těchto lidí stoupá v České republice, a tím pádem procento z nich tvořících se nepřizpůsobivých občanů pro život a pro začlenění do naší společnosti stoupá. Jsem přesvědčen, že tady tu kusou informaci by vláda měla nahradit tím, že přijme projekty, ale bude plošný projekt pro celou Českou republiku, ale skupiny, které se chtějí vyhnout některým opatřením, nemigrovaly, nepřesouvaly se z vesnic, od města k městu, od vesnice k vesnici, což se samozřejmě děje a dít dále bude.
Chci podotknout, že tomuto problému nejsme schopni utéct, ale musíme ho řešit. Zatím ho každá vláda zametala pod koberec.
A poslední má připomínka se týká kapitoly 3, Konsolidace veřejných financí. To je - a tady bych měl na pana premiéra zároveň dotaz. Když se podíváte na stranu 19, kde v čl. III. 1 je tabulka HDP a saldo, tak tam není dopsána tato tabulka do roku 2016, to vidíte až v textu. V roce 2016 předpokládá vláda, že budeme mít vyrovnaný rozpočet. Já bych celkem rád s tímto materiálem rád viděl, jak tento rozpočet, když to takto stanovíme, předpokládá vláda, a jinde je zase tabulka, jak se HDP bude vyvíjet přímo v číslech, je tam nějaká predikce, jak tedy asi rozpočet bude vypadat, jak budou vypadat jednotlivé kapitoly tohoto rozpočtu, protože jestliže dnes máme více než - a teď mě nechytejte za slovo, ale 1 bilion 200 miliard dluhu, máme státní rozpočet se schodkem, myslím, kolem 136 miliard. Samozřejmě příští státní rozpočet zase bude ve schodku a splácíme zhruba 50 miliard ročně, tak nemusíme být až tak velkými matematiky, abychom viděli, jak ohromný budeme mít dluh, který budeme splácet, tzn. že ta splátka bude v našem rozpočtu, a přesto bude rozpočet vyrovnaný, tzn. velmi by měl zajímalo, kde vlastně dojde k té úspoře. Byl bych hrozně rád, aby nedošlo k tzv. privatizaci dluhu, který skutečně bude přenesen jen na tu střední a nejnižší příjmovou vrstvu.
A pak mám poslední dotaz nebo spíš připomínku, dotaz bude na pana premiéra odeslán dopisem a chci ho jen takto informovat, chtěl jsem říci varovat, ale to bych si nedovolil. Možná mi napovídá tady pan kolega, že ho chci na to připravit.
Já jsem tady, když mluvím o veřejných financích, tak když jsme tady měli pana ministr Kalouska, tak jsem mu v rámci solárního byznysu položil otázku, která mě stále trápí, protože mě se intenzivně týká. Jak všichni víte, byl jsem členem vlády od roku 2007 a právě od tohoto roku nějaký úředník a především nějaký útvar na příslušném ministerstvu neplnil svůj úkol a nesnížil či nenavrhl samozřejmě snížení dotací do solárního byznysu, které mohl a měl navrhnout s ohledem na snižující se investiční náklady do solárních panelů nebo solárních elektráren, a byť ta dotace mohla být snížena jen o 5 %, tak všichni kritizují, že to bylo tak málo, že ten zákon je tak hloupý, ale příslušný úředník je nesnížil ani o 5 %, a tím pádem dneska, když jsme mohli z miliard už mít zhruba 15, případně dnes už 20 % dotace jsme mohli dávat méně, bohužel jsme tyto peníze vydat museli.
Když jsem se na to zeptal pana ministra Kocourka, tak on mi na tuto otázku neodpověděl, protože na ni odpovědět nechtěl. Já tedy chci říci, že vzhledem k tomu, že mě tato otázka trápí, napíši panu premiérovi dopis a pevně věřím, že pan premiér se postará o to, aby ta odpověď, který příslušný a zodpovědný útvar a úředník takto fatálně miliardově pochybil, a že snad se mu podaří donutit příslušného pana ministra, aby tuto odpověď zpracoval. Děkuji.
