Já bych jenom v krátkosti chtěla uvést svůj pozměňovací návrh, z něhož část, jak říkal pan zpravodaj, již byla přijata ústavně právním výborem, a to je zavedení úroku z prodlení, když nezodpovědný rodič neplatí výživné. Druhá část tohoto pozměňovacího návrhu je o tom, že v současné době není úplně jasno, zdali dlužné výživné se může postoupit třetí osobě, která by byla samozřejmě lepší na vymáhání. U nás v České republice existují dva pohledy. Jeden, že samozřejmě pohledávka není postupitelná. A druhá, pokud pohledávka je splatná a konkrétně kvantifikovaná, tak zákaz postoupení se neuplatňuje a můžeme ji tedy postoupit třetí osobě. Toto navrhuji vložit do nového ustanovení § 921a, kterým deklaruji možnost postoupení splatných pohledávek na výživném. Tím by bylo možno zlepšit - (Odmlka, několik poslanců soc. dem. se baví hlasitě mezi sebou.)
...zlepšit postavení části oprávněných osob, kterým výživné není placeno, a to tak, že by jejich pohledávku mohl převzít za úplatu jiný subjekt. V mém původním návrhu, který už projednával ústavně právní výbor, bylo postoupení pohledávky v plné výši. Nicméně po diskusi s organizacemi, které se zabývají vymáháním výživného, jsem dnes vložila ještě druhý pozměňovací návrh, který upravuje hodnotu postoupení v den, kdy se domluví obě strany, ve výši 90 %. A je to opravdu na základě diskuse s Asociací neúplných rodin, které mají poměrně velkou úspěšnost ve vymáhání výživného, i když, jak tvrdí, stoprocentně se jim to nedaří úplně ve všech případech. Nicméně říkali, že 90procentní hodnota té pohledávky je akceptovaná. Konkrétně mluvili, že by bylo dobré tam vložit i 80 %, nicméně to už mi přijde vůči matkám nebo otcům, kterým je výživné dlužné, poměrně velký skok. Takže mám tam dva pozměňovací návrhy, jeden v plné výši a jeden v 90 %.
Musím ještě upozornit, že současná aktuální právní úprava se neliší od některých právních úprav v zahraničí. Například v Německu se shoduje právní úprava s naší českou právní úpravou. Také tam jsou samozřejmě v rozporu, zdali výživné je možno postoupit třetí osobě nebo není. Nakonec tedy judikatura rozhodla, že pokud bude vyčíslena hodnota pohledávky, tak že je možnost postoupit dlužné výživné.
Rakouská úprava vylučuje možnost postoupení práv, která jsou nerozlučně spjata s osobou a která zanikají její smrtí. Mezi uvedená práva pak teorie řadí i právo na výživné, judikatura i doktrína nicméně opět dovolily výjimku ze zákazu. V okamžiku, kdy je pohledávka na výživné splatná a určená v penězích, je její výše kvantifikovatelná a pohledávka se tak stává postupitelnou. Je to konkrétní rozhodnutí z 29. června 1983. Proto bych byla velice ráda, aby ústavně právní výbor a i vy, kolegyně a kolegové, jste se opravdu zamysleli nad tím, zdali toto není cesta, jak zlepšit vymáhání výživného. Diskutovala jsem o tomto problému i s Ministerstvem spravedlnosti. Pozměňovací návrh je vypracován na základě mojí a jejich spolupráce. Diskutovali jsme to i s kolegou Zavadilem. Myslím si, že konkrétní kroky byly udělány jak již minulý týden nebo předminulý prošla v ústavně právním výboru možnost odškodňovat oběti trestných činů, kterým není placeno výživné, z fondu, kde budou peníze z prodeje majetku z trestné činnosti. Tak bych byla velice ráda, kdybychom prodiskutovali na půdě ústavně právního výboru i tyto moje dva pozměňovací návrhy.
Pohledávka může být postoupena za úplatu, jak jsem říkala, buď stoprocentní anebo devadesátiprocentní. A ten konkrétní oprávněný za ni obdrží protihodnotu, která bude odpovídat hodnotě 100 % nebo 90.
To je asi k odůvodnění mého pozměňovacího návrhu všechno. Přihlásím se k němu v podrobné rozpravě.
