Zhoršující se bezpečnostní situace
Libanon má v současnosti největší počet uprchlíků per capita na světě. Uprchlíci tvoří jednu třetinu celkového počtu obyvatel. Libanon je přitom jednou z nejzadluženějších zemí na světě, velká většina uprchlíků žije pod hranicí chudoby. Podle odhadů Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) žije nyní v zemi kolem 1,5 milionů syrských uprchlíků a na půl milionu palestinských uprchlíků, jejichž přítomnost se datuje zpět až do roku 1948. Více než 75% z celkového počtu uprchlíků jsou ženy a děti, přičemž 60% dětí nemá přístup k základnímu vzdělání.
Těsně před návštěvou parlamentní delegace se 20. září v Jordánsku uskuteční parlamentní volby podle nového volebního systému, které budí velké očekávání. V tuto chvíli je Jordánsko nejstabilnější zemí v regionu, volby však mohou situaci změnit, jelikož nejsilnější opoziční silou je jordánská odnož Muslimského bratrstva.
„Bohužel, zhoršující se bezpečnostní situace v okolních zemích regionu má zásadní dopad na politickou a především ekonomickou situaci Jordánska a Libanonu a zátěž nesou především běžní obyvatelé. Málo prostředků ale také znamená zhoršující se životní podmínky v uprchlických táborech, které pak vedou k odchodu velkého počtu uprchlíků směrem do Evropy, ale také k extremizaci přímo na území obou států. Proto se snaží Evropská unie finančně ulevit oběma zemím,“ doplňuje Zdechovský.
V Jordánsku žije v současnosti podle odhadů 657 134 uprchlíků ze Sýrie, 2 097 338 Palestinců, 54 990 Iráčanů, 5000 uprchlíků ze Súdánu a Somálska a 17 000 palestinských uprchlíků ze Sýrie, kteří jsou nejohroženější minoritou.
Finanční pomoc EU na boj s uprchlickou krizí na Blízkém východě
EU přispívá oběma zemím v rámci několika finančních nástrojů, jejichž značná část je použita na boj s uprchlickou krizí. V období 2014-2016 přispěla EU Libanonu 751,8 milionů EUR, z nichž 591,6 milionů EUR putovalo na řešení uprchlické krize. Jordánsko získalo od EU celkem 929 milionů EUR, z nichž 660,5 bylo určeno na řešení této krize. EU taktéž podporuje misi UNRWA v obou zemích, celkem přispěla 668,6 milionů EUR za období 2007-2013.
„Bohužel, zprávy hovoří o tom, že kapacita uprchlických táborů v obou zemích je několikanásobně přečerpaná, životní podmínky jsou velmi špatné, hostitelským zemím dochází zdroje, v případě Jordánska dokonce voda. Ceny za běžné produkty v příhraničních oblastech stouply třikrát až čtyřikrát. Zdá se, že situace je absolutně neúnosná, proto se s kolegy z výboru chceme přesvědčit na vlastní oči, zda evropské peníze na boj s uprchlickou krizí putují tam, kam mají,“ zakončuje Zdechovský.
V úterý 21. září bude na programu delegace setkání s ředitelem libanonské pobočky UNRWA M. Matthias Schmalem a návštěva libanonských uprchlických táborů Shatila, Burj Barajeh a tréninkového centra UNRWA v Siblin. Ve středu 22. září se delegace přesune do Jordánska, kde poslanci navštíví největší uprchlický tábor Baqa´a a nový tábor v Ammánu.
