Syrské úřady dál zasahují proti odpůrcům režimu Bašára Asada protestujícím už řadu týdnů v několika městech. Při jejich střetech s vládními silami podle dostupných informací zahynuly stovky lidí. Nevoli mezinárodní komunity vyjadřují i sankce, které ode dneška uvalila na Damašek Evropská unie. Včetně zákazu cest na území sedmadvacítky a zmrazení účtů pro třináct vysokých představitelů režimu. Na seznamu je taky Asadův bratr.
Proč by ale třeba embargo na vývoz zbraní a podobného materiálu z unijních států do Sýrie mělo mít jakýkoliv dopad na Asadův režim, který se může spolehnout na podporu jiných mocností? Veronika Sedláčková se zeptala do Štrasburku europoslance za ČSSD Libora Roučka, místopředsedy Evropského parlamentu a jeho zahraničního výboru.
„Já myslím, že embargo je takovým prvním krokem; není to krok poslední, ale je to jasný signál, že v Sýrii se děje něco, co my nepodporujeme, a nechceme, aby represe vůči obyvatelstvu se děly prostředky vyrobenými v Evropě. Čili to je ten signál.“
Jaké další kroky by měly následovat?
„To bude samozřejmě záležet na situaci v samotné Sýrii. My neustále vyzýváme Bašára Asada, aby se vydal na cestu reforem, dialogu s občanskou společností, aby nebyla prolévána krev, aby reformoval. Ale uvidíme, jaké budou další kroky.“
Pokud Bašár Asad na to nebude nijak reagovat, máte už v hlavě, co by mohlo následovat po sankcích a embargu?
„Já myslím, že sankce by byly zpřísněny, byly by ještě více zpřísněny a prostě uvidíme podle situace. Lze těžko předvídat, co bude řekněme za 14 dní, za tři týdny.“
Nakolik účinné by podle vás mohly být některé další sankce? Zákaz cestování do zemí Unie asi nebude tak účinný, ale třeba zmrazení jejich účtů?
„Myslím, že zmrazení účtů je velmi účinná sankce, koneckonců viděli jsme to na příkladě jiných zemí, naposledy Libye. Že to je jasné slovo i vůči syrským představitelům, kteří - dá se očekávat, že podobně jako vedoucí představitelé okolních států - mají nemalé prostředky v evropských bankách.“
I když to ale režimní pokladnu zřejmě nevyčerpá, i tak to má svůj smyl podle vás …
„Režimní pokladnu to určitě nevyčerpá, ale smysl to má. A potom nelze také vyloučit to, jak se to již děje na příkladu Libye, že i nejvyšší představitel té země může být pohnán před soud k tomu určený, to znamená v Haagu.“
Jak vznikl seznam 13 syrských činitelů spojovaných s brutálním potlačováním demonstrací a proč se na něm neocitl i samotný prezident Bašár Asad?
„Proč se na něm neocitl samotný prezident? Protože evropské instituce si stále ještě myslí, že je šance. A toto je také taková poslední výzva syrskému prezidentu - aby zahájil skutečné reformy, aby zahájil dialog s demonstrujícími a Sýrie se měnila cestou pokojných, mírových reforem, a ne cestou násilí a prolévání krve. Je to i určitá příležitost pro syrského prezidenta jak ve vztahu k domácímu obyvatelstvu, tak i k okolnímu světu včetně Evropské unie, aby si toto rozmyslel, jaké budou další kroky. Protože pokud tuto příležitost nevyužije, hrozí pro něj, že ty sankce budou tvrdší.“
A pokud ale v Sýrii budou dál umírat kritici režimu při střetech s vládními silami, i když jak říkáte, sankce můžou být tvrdší, přeci jen ty možnosti Evropské unie a vůbec mezinárodního společenství asi jsou dost omezené?
„Jsou i nejsou omezené, vidíme to i na příkladu Libye. Ano, ty možnosti do určité míry byly omezené, ale prostě ty možnosti lze také stupňovat. A není vyloučeno, že – nechci říci něco podobného – ale že druhy sankcí budou, pokud se ta situace nezmění, pokud bude dál docházet ke krveprolévání, že ty sankce budou tvrdší.“
Třeba i vojenský zásah jako v Libyi?
„O vojenském zásahu bych v tuto chvíli vůbec zatím nespekuloval,“ uzavřel místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec za ČSSD Libor Rouček.
