Pozvání Jihomoravského kraje využilo 28 ředitelů institucí státních, krajských, městských, církevních i soukromých. Účastníky akce pozdravil krajský radní Pavel Balík.
Termín nebyl vybrán náhodně. Akce nazvaná Dlouhá muzejní a galerijní noc, která má především umožnit spolupráci mezi rakouskými a českými a moravskými muzei a galeriemi, se uskutečnila právě o víkendu, kdy noční Brno zcela ovládla Brněnská muzejní noc. Hosté byli velmi mile překvapeni zájmem Jihomoravanů o program v muzeích a galeriích i kvalitou doprovodného programu. „Mysleli jsme, že děláme u nás dobrou Muzejní noc,“ řekl ředitel Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Pavel Šafr, „ale po dnešní zkušenosti z Brna vidíme, že ještě můžeme hodně přidat.“ I zahraniční účastníci, kteří jsou z rakouských muzeí navyklí na skutečnost, že návštěva muzea představuje především show, byli nadšeni kulturním programem Brněnské muzejní noci. Ředitelku Moravsko-slezského muzea domoviny z Klosterneuburgu Eddu Eblinger zaujal program v kapli Mohyly míru. „Je zde nádherná akustika a koncert pěveckého sboru Mladost se opravdu povedl,“ řekla s uznáním. Účastníci setkání navštívili také multimediální expozici hostitelské organizace Muzea Brněnska na Mohyle míru a zcela nový pavilon s multifunkčním sálem. Sobotní pracovní jednání v Moravské galerii, v Barokním sále Místodržitelského paláce, bylo velmi náročné a trvalo více než tři hodiny. Proto následná prohlídka Brna potěšila všechny přítomné.
Během nedělního jednání se podařilo definitivně prolomit bariéry mezi německy a česky mluvícími delegacemi. V tomto směru byli aktivní ředitel Weinstadt-Museum z Poysdorfu Gottfried Erger, který slovy: „Je lépe vidět, než slyšet,“ srdečně pozval přítomné i všechny zájemce na programy v českém jazyce v poysdorfském muzeu, nebo paní Ulrike Vitovec z organizace sdružující malá muzea založená na práci dobrovolníků. Ta se přimluvila za spolupráci muzeí v mapování řemesel, vinařství a tradičního způsobu života. Na nedělním jednání se vykrystalizovaly již zárodky společných projektů. Ředitel Galerie výtvarného umění v Hodoníně Josef Fantura využil příležitosti a nabídl díla vzešlá ze sympózií organizovaných v rámci projektu Porta culturae na výstavy do Dolního Rakouska: „Během tří let uspořádáme postupně tři výtvarná sympózia Malý formát a Velký formát a vznikne tak soubor až několik stovek děl od rakouských, jihočeských a jihomoravských tvůrců a umělců z Vysočiny.“ Z projektu Porta culturae by do budoucna měly být podpořeny marketinkové aktivity paměťových institucí. „Během setkání jsme intenzivně hovořili o podobě nové česky psané informační brožury o muzeích a galeriích v Dolním Rakousku,“ popsala jeden z bodů budoucí kooperace projektová manažerka za Dolní Rakousko Katka Krejčová. Do roku 2013 přispěje na Dlouhé muzejní a galerijní noci Evropský fond pro regionální rozvoj z programu Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007-2013 jen v Jihomoravském kraji částkou až 44 625 EUR, tj. asi jeden milion korun. Další peníze na propagaci a akce v zahraničí obdrží i ostatní projektoví partneři – Jihočeský kraj, Kraj Vysočina a Dolní Rakousko. Na soubor marketinkových aktivit Dlouhé muzejní a galerijní noci přispěje i Jihomoravský kraj částkou přibližně 130 tisíc korun a finančně jej podpoří i Ministerstvo kultury ČR.
Vedoucí odboru kultury a památkové péče Jihomoravského kraje Tomáš Drobný shrnul: „Rakouská zemská výstava 2013 na téma Chléb a víno se námětově stýká s akcemi brněnského Technického muzea ve Vodním mlýně ve Slupi, kde se pořádá Festival chleba. Také jsme s paní Dagmar Kunert z Museumszentrum Mistelbach hovořili o společné tradici moučníků a pečiva. Díky již téměř jistému navázání spolupráce u tohoto návštěvnicky vděčného tématu si troufám říct, že dvoudenní setkání ředitelů muzeí a galerií má svůj první zcela konkrétní výstup.“
Za pořádající organizaci, Muzeum Brněnska, se rozloučil s hosty ředitel Antonín Reček: „Jsem velmi rád, že jsem byl u toho, když projekt Porta culturae dostal konkrétní podobu. Vidíme, že se nyní již nedá zastavit. Nyní bude na nás všech, abychom si vybrali společné nápady, uspořádali workshopy, pracovali. Jsme na počátku, ale až se znovu sejdeme, budeme již mít zkušenosti ze spolupráce. A připomínám, nesmíme zapomenout, že naším smyslem je pracovat pro veřejnost.“
