· Společenská zodpovědnost a kultura každé společnosti spočívá mimo jiné v tom, jak se umí postarat o své předky – seniory, hendikepované, nemocné.
Kritizuji podmínky, které naše společnost připravila právě pro ně. Senioři vytvořili mnohdy za více než 40 let práce hodnoty, které se nepodařilo doposud „rozebrat“. Hendikepovaní a nemocní mnohdy nedostávají péči, kterou jsme schopni poskytnout.
· Nemohu souhlasit s tím, když rodiče hendikepovaného dítěte doslova „žebrají“ v televizní reklamě a začnou se vybírat nějaká barevná víčka, aby se dítěti mohl koupit invalidní vozík, rehabilitace či operace. Nemohu souhlasit s tím, když nemocné dítě vozí po golfovém hřišti a vybírá se na jeho operaci, či jinou zdravotní péči. Vždy se nesmírně stydím. Jaká jsme to společnos? Kdybychom měli trochu citu a respektu, tak musíme vědět, jak je takový rodič zdeptán již tím, že má nemocné dítě a my ho musíme ještě ponížit??
· Nemohu souhlasit s tím, aby mnozí senioři měli za celoživotní práci důchod ve výši žebračenky, je to dále neakceptovatelné.
· Nemohu souhlasit s debatami o stárnoucí generaci – neměl se vykrást penzijní fond po revoluci a nemuseli jsme lamentovat, jak nám stárne generace a jak to bude s důchody.
· Budu požadovat - zřízení odděleného důchodového fondu od státního rozpočtu, navrácení vyčerpané částky vč. inflace (finance získat - zrušením některých nesmyslných dotací, či neziskových organizací)
· Plošné zvýšení důchodů na úroveň odpovídající důstojnému životu seniorů vyspělé společnosti – přestaňme dělat ze seniorů žebráky
· Kompletní změna systému sociálních služeb – jen pro potřebné, hendikepované, nemocné a pro jejich pečovatele. Sociální dávky musí projít komplexní změnou, stejně jako nesmyslné plýtvání finančních prostředků přes různé neziskovky – není možné, aby se vyplatilo nepracovat – chce to jen politickou odvahu a nebát se o „korýtka“