V další části přikročím k oblasti rozvoje institucí a to nejprve k větším projektům, které byly realizovány s využitím evropských dotací. Regionální operační program skýtal možnost využít evropské dotace pro rozšiřování kulturní nabídky, tedy nepřímo, přes oblast rozvoje cestovního ruchu.
Na začátku období bylo třeba dokončit dva velké projekty –Jezuitskou kolej v Kutné Hoře a rekonstrukci zámku v Roztokách u Prahy.
Čtyřletý projekt „Adaptace areálu Jezuitské koleje v Kutné Hoře pro potřeby cestovního ruchu,“, v rámci kterého byl areál Jezuitské koleje obohacen o zrekonstruované severní křídlo, štábní domek, historickou vápennou pec i o opravenou správní budovu, byl slavnostně ukončen v květnu 2014. Investice ve výši necelých 200 milionů korun byla realizována za pomoci evropských fondů Regionálního operačního programu, kdy kraj platil spoluúčast uznatelných nákladů ve výši 15%. Související projekt rekonstrukce zahrad, bastionu a jízdárny byl realizovaný z prostředků kraje a úspěšně dokončený v roce 2013. Oba projekty navazovaly na první etapu revitalizace areálu, která byla zakončena právě v roce 2010.
V červnu 2014 byl otevřen za cca 80 milionů Kč zrekonstruovaný zámek v Roztokách u Prahy, který byl zdevastován povodní v roce 2002. Zámek mimo komplexní rekonstrukce nabízí i nové stálé expozice, informační centrum a potřebnou infrastrukturu pro cykloturistiku. Jedna z expozic se nazývá „Jak se jezdilo do Roztok na letní byt. Život v letovisku. Historie prvního přípražského letoviska prezentovaná dobovými interiéry letních vil“ a návštěvníci se mohou seznámit s počátky pronikání střední vrstvy obyvatel z velkoměsta na venkov. Roztocké Tiché údolí je z časového hlediska nejstarší lokalitou tohoto typu. Vily určené k letnímu pobytu zde byly postaveny po roce 1851. Expozici v současnosti doplňuje výstava „Slavné středočeské vily.“ Přízemí zámku nabízí expozici s názvem „Jak bydlel a úřadoval pan správce. Vrchnostenská správa panství. Obytné prostory a kancelář vrchnostenského úředníka Liechtensteinského panství na konci 18. století“. Nechybí samozřejmě ani místní historická expozice.
A postupně se z evropských výzev začaly realizovat i projekty další. Nejmenší z nich byly asi interiéry do Leteckého muzea Metoděje Vlacha. V rámci projektu byly do stavby muzea doplňovány bohaté interiéry v hodnotě 15 milionů korun, od zázemí, gastrovybavení, přes zabezpečovací techniku, výstavní vitríny po multimediální prvky včetně simulátorů. Muzeum bylo otevřeno 12. dubna 2015.
Největšími výzvami byly 3 velké projekty, které započaly předprojektovou přípravou ještě za minulého vedení kraje. Rozšíření skanzenu v Kouřimi se po vyřešení majetkových problémů v roce 2012 mohlo konečně posunout ze stadia úvah k vlastní realizaci. Postupně vlivem obrovské finanční a technické náročnosti a omezenému času se redukovalo do několika variant, z nichž byla nakonec v roce 2016 realizována první etapa v hodnotě 68 milionů Kč. V rámci první etapy byl skanzen rozšířen o usedlost šperkovny ze Strašic, chalupu z Masojed se stodolou, výměnek z Krchleb, mariánský sloup z Konárovic a špýchar z Kornatic. V areálu se také přemístily dvanáctiboká stodola ze Želejova a socha sv. Donáta ze Svatbína, upraven byl i celý areál a získal i infrastrukturu pro další případné rozšíření.
Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech, který měl být původně realizován jen z krajských peněz, protože by nedosáhl na patřičné bodové hodnocení, se nakonec podařilo alespoň částečně realizovat z evropských prostředků – doplnili jsme totiž projekt o řadu bodů, které kýžené body nakonec přinesly – např. napojení na cyklotrasy, spolupracující subjekty atd. Vlivem havarijního stavu střechy, krovu i jednotlivých nosných pater se oprava památkového objektu protáhla až do současnosti ale vynaložené finance ve výši cca 55 milionů rozhodně vniveč nepřišly. Památník bude obsahovat multimediální expozici zaměřenou na protifašistický odboj a měl by tvořit spolu s Lidicemi a Terezínem určitý trojúhelník paměti národa daného období. Místo bude fungovat i jako kulturní centrum s besedami, přednáškami, pietními a jinými akcemi.
S podobnými problémy se potýkal i velký projekt rekonstrukce domu č. 8 na náměstí v Kolíně, kde historicky sídlilo Regionální muzeum. Bylo nutné vykoupit část domu od soukromého vlastníka a provést náročnou rekonstrukci památky, která byla doplněna o vestavbu na dvoře. Muzeum tak získalo za více než 108 milionů Kč zpět důstojné sídlo a další prostory pro zajímavé expozice.
Rozšíření se dočkal i další skanzen. V rámci projektu „Rozšíření areálu Polabského národopisného muzea Přerov nad Labem“ byl skanzen obohacen o 5 nových objektů a doplněn je o 5 malých staveb, provedeny jsou úpravy cest, obměna osvětlení a funguje nový navigační systém. V areálu skanzenu přibyla složitě přesouvaná památkově chráněná chalupa z Oskořínka, roubená stodola ze Sovenic, pilířová stodola, kopie kapličky a funkční kovárna. Velké objekty doplnila kůlna, chlívek, včelín, sušárna ovoce a hnojiště. Kromě zmíněných terénních úprav včetně úprav cest je vyměněn i výstavního mobiliář ve stávajících objektech včetně systému osvětlení, který využil LED zdroje i čidla na automatické rozsvěcení při vstupu do objektů. Součástí orientačního systému je i nový informační panel s mapou areálu skanzenu s audio původcem v jazykových mutacích a s mobilní aplikací jako nadstavbou. Projekt dostavby přerovského areálu stál zhruba 12,5 milionu korun.
Využili jsme i dotační zaměřené na oblast informačních technologií a e-government. V rámci tzv. „výzvy 19“ jsme získali prostředky na vytvoření katalogu kulturního dědictví, v kterém prezentujeme sbírkové předměty našich institucí a v kterém mohou ředitelé či kurátoři získávat „podklady pro poklady“ do připravovaných výstav. Zároveň jsme ve Středočeské vědecké knihovně vytvořili digitalizační pracoviště, které provádí digitalizaci tisků, historických dokumentů a zpřístupňuje je veřejnosti. Mohou toho využít i obce a spolky pro digitalizaci svých kronik a dalších svých materiálů.
V rámci nového programového období jsme zahájili práce také na několika dalších projektech.
Prvním projektem je nový centrální depozitář pro Středočeskou vědeckou knihovnu, který vyřeší problematiku uchování knih a dalších tisků na 25 let. Středočeská vědecká knihovna má v současnosti knižní fond roztříštěn mezi několik depozitářů, které jsou i v pronajatých prostorách. Jen nájemné stojí 1 mil Kč ročně a kapacitně jsou již plné. Projekt v hodnotě 121 milionů by mohl zajistit vhodné podmínky pro skladování dokumentů i úspor u provozních nákladů. Zároveň by v depozitáři bylo i přesunuté digitalizační pracoviště.
Knihovní fond Středočeské vědecké knihovny obsahuje asi 930 tisíc knihovních jednotek. Významnou část tvoří konzervační fond, v němž jsou uloženy povinné výtisky publikací, a také regionální fond. V současnosti je fond uložen na 10 místech, z toho 4 „sklady“ jsou v nájmu.
V rámci projektu by vznikl centrální depozitář blízko knihovny, kde by byly uloženy dokumenty pomocí identifikace technologií RFID. Zároveň by byly do objektu přemístěny digitalizační pracoviště, knihařská dílna, vznikla by zde i badatelna. Přemístěním části knihovního fondu z hlavní budovy by se uvolnily i prostory v hlavní budově, což by umožnilo i dále rozvíjet knihovní a informační služby.
V současné době máme již nakoupený pozemek a zpracovává se dokumentace.
Druhým projektem je depozitář pro Muzeum Českého krasu, který vyřeší problematiku uchování sbírek muzea na více než 10 let. Také Muzeum Českého krasu má sbírky rozesety po více místech, což komplikuje správu sbírkového fondu i zpřístupňování. Navíc jsou sbírky často v nevyhovujících podmínkách. Centrální depozitář za 55 milionů Kč povede ke zlepšení podmínek pro uložení a ochranu sbírek a přinese též provozní úspory. Projekt je v současné době již do výzvy podán a čeká se na jeho hodnocení.
Menším podaným projektem je také expozice „Odkaz T. G. Masaryka – 100 let Československa“, která nově prezentuje osobnost T. G. Masaryka v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech a obohacuje stávající expozice o interaktivní a multimediální prvky včetně audioprůvodce. Rozpočet akce je něco přes 5 milionů Kč.
V přípravě jsou i další 3 projekty v oblasti kultury, které chceme realizovat po vyhlášení další evropské výzvy pro muzea z Integrovaného regionálního operačního programu.
Skanzen v Kouřimi by se tak mohl rozšířit za 123 milionů Kč o deset památek tradiční venkovské architektury – kostel sv. Jana Křtitele z Dolních Kralovic, zvonici z Mečeříže, márnici a hřbitov, špýchar z Martinic, Dům vrchnostenské správy (Laubovna), výklenkovou kapličku, chalupu z Chedrbí a ze Starostína, rychtu z Kamenice a chalupu z Nové Starosti. Areál by měla také doplnit vstupní budova.
V Hradeníně by měla být za 81 milionů revitalizována část areálu tvrze a v přestavěné stodole by měl vzniknout centrální depozitář muzea s konzervátorskou dílnou. Muzeum pak bude moci opustit dosud nevyhovující prostory, které má po celém Kolínsku. Zároveň bude v obytném domě z 19. století vytvořena expozice o životě statkářských rodin na Kolínsku v 19. století a o pravěkém osídlení v Hradeníně.
Ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy by měla vzniknout za 77 milionů Kč archeologická expozice Stopami věků. Interaktivní expozice v obnovené stodole nahradí původní expozici Cesta pravěkem k českému státu. Komplexní program kombinuje reálné rekonstrukce typu skanzenů s moderně pojatými výstavnickými styly ve smyslu bohaté obrazové, textové a modelové dokumentace s využitím nejmodernějších technologických postupů. V Roztokách tak bude tímto projektem ukončena obnova celého areálu. Kraj již zrealizoval obnovu zámku, obnovu Braunerova mlýna, zajistil i zdroje na nový zářič pro unikátní konzervační ozařovací pracoviště.
