To, že arogance poslanců vládních stran nezná mezí je patrné už skoro rok. Pro mnohé je to sice teprve první volební období, ale již podlehli atmosféře skleníku. Velmi rychle nabyli dojmu, že jsou nadlidi, kteří se nemusí tomu „sprostému“ lidu venku zodpovídat a mohou si dělat, co chtějí. Ignorují veškerou kritiku směřující od odborníků a veřejnosti. Vzájemně se plácají po zádech a přesvědčují se o tom, jak vše dělají správně. Minimálně se tak tváří, aby náhodou neohrozili jejich chatrný slepenec, zvaný koalice. Ten sice drží pohromadě jen touha po moci a nejrůznějších dobře placených funcích, ale vzhledem k tomu, že to byl jediný důvod vstupu těchto lidí do politiky, je toto spojení velmi pevné.
Každý den pokračování této vlády zvyšuje napětí ve společnosti, které už dosáhlo nejvyšší úrovně od roku 1989. Petiční akce Sociální demokracie prvního května nebyla zrovna dobře zorganizována, ale i tak se našlo mnoho lidí, kteří ji podpořili. Ti často jeli i 25km, jen aby našli místo, kde mohou vyjádřit svou nespokojenost. Jejich komentáře současného dění bylo velmi emotivní. Bylo též patrné, že hněv už v lidech je, nikoliv že ho šíří odbory. Nedivím se Johnovi, že z Krupky, kam přijel poučovat místní, rychle ujel. Konfrontace s realitou je mnohdy krutá.
Alarmující je množství příznivců extrémních řešení. Zvláště na internetu, kde pod dojmem anonymity lidé vyjadřují své názory naprosto svobodně je vidět neustále se zvyšující radikalizaci. Defenestrace už není jen kroužkování a symbolický odkaz na středověk, ale vážně míněné řešení situace, kdy se neodvolatelní politici lidem vysmívají a těší se na „jisté“ další 3 roky.
Jsou zde i návrhy na věšení poslanců. Tentokráte však nejde o vtipnou vložku poslance Jandáka při jednání PS, ale čím dal častější výkřiky z řad lidu, které jsou důkazem skutečné nenávisti. Slova o defenestraci lze, ještě do jisté míry zlehčovat, ale pokud už chtějí konkrétní politiky věšet, jde o vážný stav. Pánové Gazdík, Doktor a další by se měli nad tímto faktem zamyslet. Politik se samozřejmě nemůže zalíbit všem, ale pokud už lidé volají po věšení těchto politiků na nejbližších lampách, je zde něco špatně. Oni žijící si v iluzorním světě samozřejmě nechápou, že jejich bezpečí je jen zdánlivé.
Razance protestů stejně jako počet lidí v ulicích bude v budoucnu stoupat. Pravděpodobně se dočkáme i nějaké té stávky. Uvědomíme-li si, že téměř 50 tisíc lidí demonstrovalo ještě před zavedením reforem, musíme předpokládat ještě daleko větší demonstraci v případě jejich realizace. Čím větší dav, tím větší šance, že se zde objeví radikální křídlo, které strhne i velkou část ostatních. Při aroganci současné vlády, to zatím nevypadá, že by lidu naslouchali, i kdyby v Praze hořela auta a domy.
Nejen, že se nedožijeme odchodu do důchodu, ale naopak zažijeme sociální nepokoje a život v nejistotě, kdy pod námi nebude žádná záchranná sociální síť. Čím více chudých lidí bude přibývat, tím více se bude radikalizovat odpor proti politikům. Už delší dobu jsou ve společnosti fašizující tendence, které živí od příchodu Topolánka česká pravice. Kombinace fašizace společnosti a hněvu vůči politikům může být velmi nebezpečná.