Děkuji za slovo.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, interpelace je poněkud staršího data. Já jsem ji poslal 1. července. Pan ministr mi odpověděl 29. července a musím říci, že z textu odpovědi se jasně shodujeme na tom, že zákon, který přijala Francie, je proti zájmům České republiky a proti zájmům českých dopravců.
Proč jsem vyjádřil nesouhlas s odpovědí, že bych byl rád, kdybychom si v debatě zkusili říct, co vláda ještě může udělat pro to, aby zvýšila tlak na Francii, přestože už nějaké kroky činila. To najdete i v odpovědi pana ministra. Zejména se chci zeptat, jestli nebudeme uvažovat jako stát o mimořádném kroku. Pokud přijde žaloba a pokud Francie nakonec bude odsouzena, bude nucena tento zákon zrušit, tak to bude trvat nějakou dobu. Nevím přesně, co se stane s tím, že naši dopravci budou muset platit pokuty. Už to není teorie, už je to praxe. Zaznamenali jsme v tisku, že už někteří dopravci obdrželi pokuty za to - je to úplně absurdní, že český řidič, který jezdí pro českou firmu, nedodržuje francouzskou minimální mzdu - když si tuto větu dáte dohromady, tak zjistíte, že je to absurdní a že musíme proti tomu bojovat. Každý stát má svá pravidla a jenom to, že někdo projíždí jiným státem, najednou nemohou podle mého silného názoru platit pracovněprávní vztahy. To by taky tam, kde je liberálnější pracovní právo než u nás, což takových států najdeme dost, mohl dát zaměstnavatel výpověď na území státu, že na řidiče počká a řekne: například v této zemi je výpovědní lhůta měsíc a ne tři měsíce, tak ti tady předávám výpověď, protože se nacházíme na území jiného členského státu, tak platí tato pravidla.
Sami uznáme a shodneme se na tom, že to je absolutně nepřijatelné a skutečně absurdní. První dotaz, jestli se něco změnilo od konce července, protože jsme našli spojence - celkem 11 států z 28 členských států proti tomuto návrhu protestuje, protože je nebezpečný v jedné věci. Pokud to tak necháme, tak se budou připojovat další státy. A teď pominu to, že to bude samozřejmě nepřijatelné z hlediska ekonomického, protože každá země má jinou ekonomickou sílu, jinak nastavenou minimální mzdu, ale taky jinak nastavené výdaje, než je to v České republice. A současně administrativní náročnost pro dopravce. Když si představím, že řidič pojede přes tři, čtyři státy a v těchto státech bude vždycky v daném úseku nucen zaměstnavatel platit minimální mzdu konkrétního státu, tak si představte, jak složité vůbec bude vypočítat tu mzdu. Takže další byrokracie, další náklady pro české podnikatele.
Myslím, že to musíme říct úplně přesně. Tato regulační opatření se přijímají na ochranu domácího trhu. Je to nekalá konkurence z mého pohledu. Je úsměvné, že ti, kteří mají nejvíce slov o svobodné soutěži a volném trhu, potom ve svém zákonodárství, případně ve své praxi toto porušují a chrání svůj krk. Představte si situaci, kdy by to bylo naopak. To by bylo kritiků od starých členských zemí EU, co si ten nováček dovoluje, jak to, že dává svá pravidla. Taky bychom mohli recipročně přijmout, že pokud francouzský řidič projíždí přes Českou republiku, tak mu stačí česká minimální mzda. Myslím si, že by to francouzští zaměstnavatelé dokonce přivítali, protože oni by si snížili náklady. To by bylo křiku. To je první dotaz, co se změnilo, jestli jsme vyvíjeli další kroky, nebo jaký je další plán vlády.
A druhý dotaz souvisí s údajnými pokutami, jestli do doby ukončení sporu nebudeme připraveni z mého pohledu k mimořádným krokům, například nějaká účast státního rozpočtu na těchto dodatečných nákladech, které nezpůsobil zaměstnavatel, ale vyplývá to z členství v Evropské unii. To jsou dva dotazy, které bych chtěl položit panu ministrovi, proto jsem vyjádřil nesouhlas. Není to tak, že nesouhlasím s odpovědí, spíše tímto žádám o dodatečné informace, které mi určitě postačí v ústní podobě. Nebudu navrhovat nesouhlas s odpovědí, ale skutečně jsem chtěl využít této příležitosti a získat podporu. Věřím, že na tom se shodujeme, že takové opatření je diskriminační vůči českým podnikatelům a českým dopravcům.
