Vážený pane předsedo, velevážený Senáte. Předstupuji dnes osobně před vás, jako kandidát senátního klubu Starostové a nezávislí na pozici místopředsedy Senátu Parlamentu ČR. Této nominace si velmi vážím, ale každá práce však musí mít svůj smysl a každá funkce své opodstatnění. Členem horní komory jsem se stal v roce 2012, jako společný nominant Starostů a nezávislých a mého domovského hnutí Občané pro Budějovice. Mottem mé volební kampaně se stalo sousloví - být užitečný. Jak svým spoluobčanům žijících ve městech a obcích mého senátního obvodu, tak občanům České republiky. Stejnou službu ve vedení Senátu dnes nabízím i vám. Dovolte mi, abych stručně představil svoji představu o své činnosti.
Za dvacet let existence se Senátu příliš nepodařilo změnit jeho vnímání, jako jakési zbytečné a údajně drahé instituce, kterou za první republiky nazýval Ferdinand Peroutka penzijním ústavem pro politické veterány. Troufám si ale tvrdit, že od roku 1996 žádná z dosavadních sestav nebyla tomuto téměř sto let starému výroku vzdálenější, než současné složení Senátu vzešlé z letošních senátních voleb. Vidím před sebou ve všech senátních klubech řadu skutečně nezávislých osobností, které svůj mandát získali nikoliv pouze na základě příslušnosti či náklonnosti k politické straně, ale především zásluhou své odborné, občanské a lidské autority. Jinak řečeno, že svou prací a svým životem prokázali, že mohou být užiteční, že mohou být tolik potřebnými strážci hodnot.
V tomto sále jistě nikdo nepochybuje, že Senát je potřebný pro řádné fungování našeho ústavního pořádku. Mějme na paměti, ať už jsme senátory poprvé nebo potřetí, že každodenní úlohou nás všech je právě zprostředkovávání role Senátu. Jednak jako korektivní komory, která je v průběhu legislativního procesu schopna zachytit určité nedostatky a umožnit jejich odstranění, ale především jako zásadní ústavní instituce, která má být v dlouhodobém horizontu kýlem udržující směr naší společnosti jako liberální demokracie. Kýlem, který odolává krátkodobým vychýlením, měnícím se politickým náladám a změnám preferencí jednotlivých politických stran a hnutí. Toto je náš hlavní úkol, který musíme umět sami chápat jako prioritu a jako prioritu ji umět i vysvětlovat občanům.
Proto bych se jako místopředseda Senátu zaměřil mimo jiné na prezentaci práce Senátu a senátorů. Pokusil bych se vytvořit řadu materiálů a připravit vám různé analýzy, které by každému z vás pomohly tento cíl uskutečňovat. Protože tolik potřebný úspěch nepřinese v tomto případě jeden místopředseda, ale práce všech 81 senátorů. My pokrýváme území celé republiky, známe své regiony, určité odlišnosti a možnosti komunikace s občany. Toto je výzva pro nás všechny. Pokud se nám podaří proměnit vnímání Senátu v očích české společnosti, dáme tím nejlepší odpověď na nebezpečné návrhy znějící z úst některých politiků, kteří by v zájmu svého snadnějšího vládnutí chtěli Senát zrušit, čímž by zcela vychýlili ústavní systém naší země!
Mohli bychom tímto napomoci i řešení dalšího problému, který Senát má. Náš nepočetný Senát usazený v tomto úchvatném paláci, zdá se být občanům, soudě podle jejich účasti ve volbách, maximálně vzdálen. To prosím není moje interpretace letošních senátních voleb. Tato slova vyslovil první předseda Senátu Petr Pithart po svém zvolení v roce 1996, kdy volební účast v prvním kole senátních voleb činila 35 %. Byla téměř stejná, jako v letošním roce. Za 20 let existence Senátu však dramaticky, v podstatě o polovinu, klesla volební účast v kole druhém. Z 31 % v roce 1996 na letošních 15 %. Je to dlouhodobý trend, který bych se rád s vaší pomocí, s pomocí kolegů z Poslanecké sněmovny a dalších odborníků pokusil zlomit a obrátit vzhůru. Například i prověřením možnosti odpovídajícímu 21. století, která by volební účast v naší zemi mohla nejen usnadnit, ale i zvýšit. Konkrétně tím mám na mysli odpovědnou přípravu elektronického hlasování s cílem otestovat tento model už v senátních volbách v roce 2018.
Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, zvažte, zda tato má nabídka užitečnosti ve funkci místopředsedy je pro Senát důležitá natolik, abych dostal vaši důvěru. Výsledek hlasování příjmu s pokorou, ať bude jakýkoliv. Děkuji vám.
