Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jsem rád, že mohu vystoupit zde v Senátu jako možný kandidát, zástupce veřejného ochránce práv. Institut veřejného ochránce práv je podle mne velmi důležitou součástí demokratické společnosti, neboť brání prostého občana proti omylům či dokonce zvůli byrokracie včetně její případné nečinnosti. Byť veřejný ochránce nemá pravomoci k opravě rozhodnutí daného úřadu, má možnost jednotlivé případy prověřovat, žádat nápravu, zveřejňovat a také pomocí neformálních prostředků a postupů nejen pomáhat jednotlivým občanům, ale i působit jako významná prevence ve světě byrokracie. V kontextu se svou politickou i společenskou nezávislostí naplňuje důležité poslání chránit oprávněné zájmy občanů, důsledně dohlížet na to, aby se státní správa řídila spravedlností a zákony. 

Čím více je státní správa mnohovrstevnatá a přebujelá, tím hůře se obyčejný občan v ní orientuje a tím hůře může bez pomoci hájit svá práva. Veřejný ochránce práv je velmi důležitým prvkem systému liberální demokracie, mající jeden ze svých důležitých pilířů v základních lidských právech. To, že je důležitou součástí zákonodárné moci, vyplývá i z možnosti legislativní iniciativy úřadu veřejného ochránce, který je na obranu práv občanů relativně často využíván, jak vyplývá nejen z poslední výroční zprávy. Ta zmiňuje 10 návrhů na legislativní změny, které by napomohly občanům v jednání s úřady či lépe chránily práva občanů. Je ale také na parlamentu, aby tyto podněty akceptoval a pokud možno co nejrychleji je legislativně realizoval, protože nejen možnost občana se odvolat mimosoudní cestou k instituci ochraňující jeho práva, ale i zdárné legislativní řešení předchází řadě problémů a nedorozumění, ale také zároveň posiluje důvěru občanů v právní stát. 

V tomto kontextu tedy vnímám poslání instituce veřejného ochránce práv, pro kterou nabízím své síly a schopnosti. Jaké to jsou? Ty, které jsem nabyl jako dlouholetý manažer velké kulturní instituce. Ty, kterými mne vybavila i umělecká profese, jako je získání empatie a schopnost naslouchat lidským příběhům a jim i hlouběji porozumět. Ty, které jsem získal jako komunální politik i zde jako člen Senátu, neboť jsem se jako senátor věnoval mj. právě takovým tématům majícím v sobě rozměr péče o občany ve složitých životních situacích, ať už to byly dětské domovy, hospice, LGB komunity a další. Řada z vás senátorek a senátorů byla těmto mým aktivitám přítomna a nemusím jít tudíž do podrobností. 

Tento můj postoj není ani tak spojen s prací politika jako daleko více s mou životní filozofií a přesvědčením. Když jsem byl jako kluk na skautském táboře, navštívila nás v Novohradských horách výjimečná osobnost, olympionik a tvůrce mnoha sportovních osobností, otec Jandera. Měl jsem tehdy zrovna hlídku, a tak i možnost chvíli si s ním o samotě povídat. Tehdy mi napsal do Foglarovy knihy Hoši od Bobří řeky tato slova: "Silný je ten, kdo se na své cestě vpřed dokáže vrátit pro slabšího a ne ten, kdo jde dál, byť i šel na samý konec lidského snažení." Tato slova mne provázejí celý život a možná i kvůli těmto slovům stojím zde před vámi. Děkuji vám za pozornost, děkuji za případnou podporu a přeji vám příjemný den. Na shledanou.