Paní předsedající, dámy a pánové. Velice se omlouvám, ale budu muset taky zmínit EET, byť jsme se tady vzájemně vyzývali, že tento zákon se EET netýká. Začala bych ale s tou paušální daní, kterou přinesl pan ministr financí, nebo respektive Ministerstvo financí na rozpočtový výbor.
Paušální zdanění pro podnikající fyzické osoby v Česku existuje v zákoně o daních z příjmů od roku 1993. Podmínky pro jeho využití v praxi byly ale natolik omezující, že dlouhá léta tento institut, nebo tuto možnost nikdo nevyužíval. Ze začátku se do tohoto systému zapojilo zhruba tisíc lidí, ale postupným zvýhodňováním výdajových paušálů po roce 2016 byl ten konečný stav kolem 50 případů ročně (? nesrozumitelné). Což je poslední čerstvý údaj zveřejněný Ministerstvem financí.
V předvolebních diskusích ANO oceňovalo paušální zdanění pro jeho jednoduchost a efektivitu. Po nástupu do funkce ale ministr Babiš začal prosazovat pouze EET a myšlenku paušálů bohužel opustil. Vrátil se k ní až těsně před zavedením EET a 16. 11. rozpočtový výbor schválil návrh, který Ministerstvo financí podalo prostřednictvím mého bývalého kolegy poslance Romana Kubíčka. Podle jeho návrhu, tedy návrhu Ministerstva financí, se k paušální dani mohou přihlásit fyzické osoby, které mají vedle příjmů ze samostatné činnosti také příjmy ze závislé činnosti, jak už tady uvedl pan ministr financí, kromě toho budou moci mít zaměstnance, což nyní nelze, a ne vždy budou muset podávat daňové přiznání. Je to o tom, aby se zjednodušila administrativa pro podnikatele, aby se mohli věnovat podnikání a netrávili svůj čas papírováním, což já od počátku prosazuji a podporuji.
Ministerstvo financí ovšem návrh podaný prostřednictvím pana poslance Kubíčka nedomyslelo a zapomnělo tyto daňové poplatníky, kteří využívají paušální daň, vyjmout z EET. A toto je důvod, proč se tady bavíme o EET. Neuvědomilo si totiž, že ten, kdo má stanovenou daň prostřednictvím paušálu, ji má stanovenu proto, aby měl tedy méně administrativy a také je nemůžeme nutit v tomto případě současně k evidenci tržeb prostřednictvím EET, když si na začátku roku jednoznačně určí s Ministerstvem financí, potažmo tedy s finančním úřadem, kolik na dani zaplatí. Vždyť je to přece nesmysl. Když jsem to na rozpočtovém výboru řekla paní náměstkyni Ministerstva financí Schillerové, dala mi, řekla bych, trošku vyděšeně za pravdu. Následně se Ministerstvo financí na týden zcela odmlčelo. Poté ministr Babiš přišel se svými novými návrhy, které prosazuje nyní a které vyvolávají naprostý chaos, a myslím tím teď snížení ročního obratu 250 tisíc z původních 5 milionů za tři roky, nicméně doporučujícím usnesením rozpočtového výboru z 16. listopadu platí a Sněmovna o něm bude ve třetím čtení hlasovat. Znovu zdůrazňuji, že se jedná o návrh Ministerstva financí. Jeho součástí je například to, že o paušální daň mohou požádat fyzické osoby, jejichž obrat, znovu opakuji, za poslední tři roky nepřesáhne 5 milionů korun.
Protože jsem stoupencem paušálního zdanění, navrhuji tento návrh Ministerstva financí učinit životaschopným, a proto podávám návrh v rámci druhého čtení, který máte zaregistrován pod číslem 5318, je to pozměňovací návrh, který upravuje tři jednoduché věci:
1. Vyjme podnikající fyzické osoby, které se s finančním úřadem dohodnou na začátku roku na paušálním zdanění, z povinnosti uplatňovat EET.
2. Stanoví, že správce daně může podnikající fyzické osobě určit paušální daň maximálně o 10 % vyšší, než je jeho průměrná daňová povinnost za tři předcházející zdaňovací období.
3. Stanoví minimální výši daně na 10 tisíc korun. To se vztahuje zejména na případy začínajících podnikatelů, kteří žádného obratu nedosahují, nebo na ty, kteří v posledních letech díky výdajovým paušálům zaplatili na daních nulu.
Tato úprava je významná z fiskálního hlediska, protože povede ke zvýšení výběru daní od podnikajících fyzických osob. Ta v roce 2015 dosahovala pouze 2,5 mld. korun a já tvrdím, že se může ročně až zdvojnásobit, to znamená až na 5 mld. korun jednoduchým opatřením, které stojí nula korun.
Chci říci, že snaha o zavedení funkčního paušálního zdanění není snahou o zavedení nesystémových výjimek typu aktuálního návrhu pana ministra Babiše na paušál do 250 tisíc korun ročního obratu pro jednu milou paní z Kladna, které si ostatně velice vážím, že ve svém věku stále ještě podniká, ale pokud se na to podíváte čistě z matematického hlediska, když si 250 tisíc vydělíte 12 měsíci, tak vám vyjde nějakých 20 tisíc korun obratu za měsíc. Kdyby ten podnikatel z toho měl jenom 50 % nebo maximálně 50 % čistý zisk, což je super, tak si vydělá 10 tisíc korun. Kdo vám dneska, prosím vás, za 10 tisíc korun bude pracovat? Pro koho je toto opatření 250 tisíc obrat ročně? Je to výsměch! Je to výsměch podnikatelům. Netýká se to téměř nikoho.
Funkční systémové a dobře nastavené paušální zdanění má u nás tradici sahající do první republiky a v současnosti ho používají všechny rozvinuté země. A státy, o kterých tady mluvil pan ministr Babiš, že mají evidenci tržeb - ano, mají, ale není to jediný nástroj, do kterého tlačí všechny podnikatele, protože mají také samozřejmě paušální zdanění a kombinují to, což my jsme měli udělat jako krok číslo jedna, a ne všechny tlačit do elektronické evidence tržeb.
Můj návrh je systémový, přinese snížení finančních nákladů a administrativní zátěže na straně státu, ale samozřejmě i na straně fyzických osob, kdy zavedením EET se navýší počet zaměstnanců Ministerstva financí zhruba o 350 lidí, což je roční výdaj zhruba 20 milionů korun jenom na mzdách, a to nemluvím o ostatních výdajích. Ministerstvo financí hovoří o číslech, jako že do tohoto systému elektronické evidence tržeb by se mělo zapojit zhruba 600 tisíc podnikatelů. Když si spočítáme, že každému z těchto podnikatelů dáme zhruba 5 tisíc korun úlevu na dani, aby si mohli pořídit pokladnu, tak jsme na nějakých 3 miliardách korun, což je v podstatě náklad. Pokud budu počítat, že do paušálního zdanění se zapojí zhruba 100 tisíc podnikatelů a každý z těchto podnikatelů zaplatí minimální daň 10 tisíc korun, tak je to miliarda zadarmo jako nic. Deset tisíc korun znamená pro podnikatele 800 korun měsíčně, což je pro něj daleko levnější, než si pořizovat pokladnu a 600 korun měsíčně platit poplatek za používání systému na EET. Takže dopad mého pozměňovacího návrhu je jednoznačně kladný, neboť zvýší výběr daní, sníží náklady a pomůže růstu HDP.
Z posledních údajů, které mám tady z Ministerstva financí, mám tady číslo půl milionu podnikatelů fyzických osob, které podávají daňové přiznání. Z toho 77 % platí nulu daně a není to proto, že by kradli, jak tady tvrdí moje bývalá kolegyně Lorencová, ale je to z toho důvodu, že mají paušální výdaj, a pouze 23 % z těchto lidí mají povinnost odvádět daň. Pokud se tito lidé rozhodnou, aby nemuseli zavádět EET, což jim zvyšuje náklady, že přejdou na paušální zdanění, tak od každého tohoto podnikatele fyzické osoby stát vybere 10 tisíc korun.
Proč mluvím o minimální dani? Protože tito podnikatelé jsou ekonomicky aktivní, využívají tím veřejný sektor a bylo by nespravedlivé, aby někteří platili nulu na dani a někteří platili daně.
