Ing. Petr Mach, Ph.D.

  • SPD
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,8. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

07.12.2016 9:52:35

Velká daňová sleva – výzva všem politikům

Velká daňová sleva – výzva všem politikům

Veřejné debatě o daních dnes dominuje EET, případně se mluví o drobných úpravách, jako je paušální daň pro živnostníky s minimálními tržbami.

Debatuje se tedy o technologii výběru, a ne o podstatě – nedebatuje se o celkové velikosti daňového zatížení a o celkové konstrukci našeho daňového systému. Přitom náš daňový systém potřebuje podstatné zjednodušení a snížení daňového břemene. V tomto článku představím koncept „Velké daňové slevy“, který tímto nabízím k veřejné diskusi a chci hledat na politické scéně shodu na tom, že potřebujeme daně tímto způsobem zjednodušit a snížit.

„Velká daňová sleva“, neboli tisícovka měsíčně navíc pro každého, kdo pracuje, je celkem jednoduchý plán, který bez nutnosti velkých zásahů do zákonů sníží daně plošně všem, tedy ne jen vybraným skupinám, a který efektním způsobem zjednodušuje placení a výběr daní.

Debata o EET zakrývá skutečné problémy

V celé debatě o elektronické evidenci tržeb se úplně zapomnělo na to, že zdanění práce máme jedno z nejvyšších na světě. Ze studie Světové banky a společnosti PWC plyne, že ve složitosti daňového zatížení jsme mezi zeměmi EU a EFTA na nelichotivém 26. místě, když na splnění daňových povinností musí každá firma v průměru vynaložit každý rok 234 hodin práce.

Naše daňová správa je přebujelá. Na výběr daní vydržujeme souběžně několik státních aparátů. Celní správa, která vybírá DPH a spotřební daně, stojí daňové poplatníky 5 miliard korun ročně. Daňová správa, která vybírá daně z příjmu, stojí 11 miliard korun. Správa sociálního zabezpečení, která spravuje sociální odvody, má provozní náklady 5 miliard korun. Přitom činnosti těchto státních orgánů se často překrývají a chtějí po daňových poplatnících mnohdy to samé.

Vysoké a složité daně jsou přitom vždy na úkor zdravého hospodářského růstu a životní úrovně lidí. Pokud náš stát vybírá od lidí vysoké daně na všemožné dotace pro vybrané firmy a přebujelý byrokratický aparát, dusí tím všechny, kteří poctivě pracují, a mrhá penězi, které lidé pracně vydělávají.

V minulosti všechny vlády daně jen zvyšovaly a zesložiťovaly, a pokud se někdy nějaké daně snižovaly, tak vždy jen úzkým vybraným skupinám. Pojďme konečně opačnou cestou – daně zjednodušit a snížit, a to ve prospěch všech.

Velká daňová sleva

Plán, který předkládám, je vlastně strašně jednoduchý. Přímé zdanění, které je obrovské, snížíme každému o tisícovku měsíčně. Daně a odvody snížíme o tisícovku každému, kdo pracuje, ať je to zaměstnanec nebo živnostník.

Jednoduchý příklad: Kdo má dnes hrubou mzdu 20 tisíc, odvádí na dani z příjmu a odvodech z hrubé mzdy 4150 korun a má tedy čistou mzdu 15 850 korun. S „velkou slevou“ by odváděl jen 3150 korun, o tisícovku méně, a zbylo by mu čistého 16 850 korun, o tisícovku více. Pro každou úroveň mzdy nebo zisku živnostníka by to vycházelo stejně – o tisícovku větší čistý příjem (každý si to může spočítat pro svou mzdu na webové kalkulačce).

Zároveň se sloučí daň z příjmu a pojistné na sociální zabezpečení do jediného kombinovaného odvodu. Je vlastně hrozně nesmyslné, že naše příjmy a osobní údaje zapisujeme každý rok do několika podobných formulářů, odevzdáváme na různé státní úřady a platby odvádíme státu na různé účty.

Spojení sociálního pojištění a daně z příjmu je vlastně velmi jednoduché, protože obě platby se vypočítávají ze stejného základu – ze mzdy, resp. zisku živnostníka.

V případě zaměstnanců činí dnes daň z příjmu 15 % z tzv. superhrubé mzdy, která je o 34 % vyšší než hrubá mzda, takže je to vlastně 20,1 % hrubé mzdy. Sociální pojištění zaměstnance je 6,5 % hrubé mzdy. Stačí tedy mít kombinovanou sazbu 26,6 % hrubé mzdy a stát by vybral to stejné za daň z příjmu i sociální pojištění dohromady.

Podobně můžeme kombinovaný odvod vypočíst pro osoby samostatně výdělečně činné. Sociální pojištění činí dnes v případě živnostníků 29,2 % poloviny zisku, tedy 14,6 % zisku. Daň z příjmu činí 15 % zisku. Kombinovaný odvod na sociální pojištění a daň z příjmu by tedy byl 29,6 % zisku.

Aby měl každý pracující měsíčně v kapse o tisícovku navíc, stačí na kombinovaný odvod uplatnit slevu na dani, která bude o tisícovku vyšší než dnes. Sleva na dani na poplatníka je dnes 2070 Kč měsíčně. Stačí ji zvýšit na 3070 Kč a všichni budou na daních a odvodech ze mzdy a ze zisku platit o tisícovku méně. Poplatníci budou mít menší trápení s daňovým přiznáním, stát bude moci propustit polovinu armády výběrčích daní. A hlavně lidem zbude více peněz. Tisícovka měsíčně vlastně znamená 24 tisíc korun ročně k dobru pro každou rodinu, kde dva lidi pracují.

Kde ušetřit?

Tisícovka měsíčně navíc by se týkala asi 4,5 milionu zaměstnanců a živnostníků. Stát by tak dostával od lidí ročně o 54 miliard korun méně, to je asi o 1,1 % hrubého domácího produktu.

Samotné sloučení ušetří státu několik miliard korun na sociálních dávkách, které se odvíjejí od čistého příjmu. Lidé budou mít více peněz díky tomu, že jim stát nebude brát tolik jako dnes. Mnoho lidí zjistí, že nemusí chodit žádat na úřady o příspěvek na bydlení, dětské přídavky a příspěvky na živobytí a i tak budou mít víc peněz. Nebudou muset poníženě žádat o dávky, budou žít z peněz, které si sami vydělali. Jinými slovy stát přestane nesmyslně lidem z jedné kapsy peníze tahat a do druhé jim je na požádání strkat. Stát ušetří na dávkách automaticky, aniž by musel nutně měnit sociální zákony a bude stačit i méně úředníků na rozdělování sociálních dávek. Další peníze stát ušetří tím, že přestane dublovat úředníky na správě sociálního zabezpečení a na finančních úřadech.

Máme mnoho státních úřadů, které ve skutečnosti k ničemu nepotřebujeme, a které by se mohly zrušit s okamžitou platností a ušetřit tak daňovým poplatníkům peníze. Prezident vyměnil ministra pro lidská práva Dienstbiera. Ale potřebujeme vůbec ministerstvo pro lidská práva? Potřebujeme Radu vlády pro rovnost mužů a žen? Potřebujeme Radu pro udržitelný rozvoj? Každá strana jistě může mít jinou představu o tom, které úřady jsou zbytečné, ale nepochybuji o tom, že jich mnoho zbytečných je.

Stát může získat jednoduše peníze do rozpočtu navíc, aniž by jakoukoliv daň zvyšoval. Když se zruší zákon o povinném přimíchávání drahých bioplaiv do nafty a benzínu, nafta a benzín zlevní, bude u nás tankovat více řidičů a stát vybere více na spotřební dani z paliv.

Můžeme zrušit mnoho dotací, které stát rozděluje vybraným firmám na všemožných dotačních programech. Zrušme ty programy, stejně kazí férovou tržní soutěž. A nechme tyto peníze v kapsách lidí. Někteří politici třeba nebudou chtít omezit všechny dotace firmám. Fajn, pak ať chtějí pro lidi menší slevu, než navrhuje má politická strana - Svobodní. Ale pojďme zahájit debatu o tom, jak naše daně zjednodušit a snížit. Lidé u nás si zaslouží sejmout daňové břímě, které léta snášejí.

Petr Mach,
předseda Svobodných a europoslanec

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama