Vyzval Evropskou komisi k vytvoření společného základního legislativního rámce EU, který by nekalé obchodní praktiky omezil. Ocenil v této souvislosti snahy končícího slovenského předsednictví.
„Obchodní řetězce používají řadu nekalých praktik, které dodavatele staví do značně nevýhodného postavení. Takové praktiky musíme v celé EU jasně postavit mimo zákon. Mým cílem je posílit pozici zemědělců a zpracovatelů, aby byli pro obchodní řetězce rovnocenným partnerem,“ zdůraznil ministr zemědělství Marian Jurečka.

Současně ocenil slovenské předsednictví za aktivní přístup a rozsah, který věnovalo právě tématu nekalých obchodních praktik. Podle českého ministra je však problém i v nerovnoměrném přerozdělení marží mezi zemědělci, zpracovateli a obchodníky.

„Například výkupní cena mléka je dlouhodobě pod výrobními náklady, přesto například máslo v obchodech výrazně zdražuje. Zisk na tom mají jen obchodní řetězce, zatímco zemědělci jsou ve ztrátě,“ uvedl ministr Jurečka.

Za problematické označil i uplatňování dvojí marže, kterou řada obchodních řetězců znevýhodňuje tuzemské dodavatele na úkor výrobců ze svých mateřských zemí. Ministr by proto ocenil zavedení cenové observatoře, která by umožnila ceny detailně monitorovat.

Na zasedání Rady se diskutovalo také o návrhu nařízení o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Po téměř tříletém projednávání byl od původního, ve většině prvků naprosto nepřijatelného, návrhu Komise, učiněn velký pokrok. Přesto s ním řada členských států, včetně České republiky, nesouhlasí.

„Původní ambicí tohoto návrhu bylo podpořit další rozvoj a zlepšení sektoru ekologické produkce. Návrh v současné podobě nepovede ani k posílení důvěry spotřebitele, ani k vytvoření lepších, jednodušších a harmonizovaných pravidel pro všechny ekologické producenty. Navrhl jsem proto projednávání tohoto návrhu ukončit a soustředit se spíše na efektivní vylepšení stávající legislativy,“ nastínil ministr Jurečka.

Proti návrhu se v posledních týdnech postavila řada členských států EU a také samotní farmáři z 16 evropských zemí. Nové nařízení má výrazně změnit pravidla například v oblasti osiv, reziduí pesticidů nebo kontrolního systému ekologické certifikace.