Na jednání zastupitelstva Libereckého kraje se nedávno řešila 5ti milionová dotace na kofinancování projektu umělého zasněžování běžeckých tratí na Bedřichově, jako podpora projektu, který má do regionu přivézt zmíněné obci potřebnou investici. Cílem tohoto společného projektu má být rekonstrukce zasněžovacího systému v prostoru bedřichovského stadionu běžeckého lyžování a přilehlých pozemků, na které se má podílet kromě zmíněného Bedřichova (1 000 000,- Kč) ještě MŠMT (5 994 541,- Kč) a to formou dotace. Zmíněný návrh byl pouze v oblasti technikálií, tedy jestli toto uhradit z krajské rozpočtové kapitoly vyčleněné pro zdravotnictví (?!) anebo z kapitoly určené pro školství, mládež, tělovýchovu a sport. Nakonec byla přijata druhá varianta. V diskusi byl tento projekt podpořen i zastupiteli Změny pro Liberecký kraj, která se svým "sluníčkářským" zaměřením na ochranu přírody tentokrát neprotestovala tak, jak to umí. Převládla prostě sportovní myšlenka s možností, že si zřejmě nová sněžná děla bude od Bedřichova moci půjčovat i 390 m.n.m. (!!) vybudovaný skiareál v Libereckém Vesci. Hejtman Půta komentoval schválené kofinancování slovy, že význam konání Jizerské 50tky má krajský přesah (přestože byl termín konání posunut na polovinu února) a proto je ho potřeba podpořit a že to nemá žádný vliv na životní prostředí. Není to ale pravda.
Argumenty proti tomuto kroku jsem zmínil již v předchozím článku na toto téma a proto je zopakuji pouze ve stručnosti: spotřeba vody, energetická náročnost, hluk. Objevily se však další studie, které mým argumentům dávají za pravdu!
Na uvedených areálech se svítí a to i noci. Osvětlené ski-areály ohrožují zvěř a způsobují světelný smog. Někde dokonce nezhasínají ani po skončení lyžování a svítí dál. Výzkumy a studie jasně konstatují, že večerní osvětlení sjezdovky a běžeckých tratí škodí zvěři. Na tento masivní zdroj světla nyní neupozornil zoolog, ale zmínil jej Astronomický ústav Akademie věd. Hodnotil totiž nové zastínění obřího polského skleníku, který loni zářil tak, že obtěžoval obyvatele českého a německého příhraničí. Novými opatřeními ale přestal být skleník pro Jizerské hory hlavním zdrojem světelného smogu. Není vidět ani z Jizerských hor, ale naopak tam jsou prý jasně viditelné sjezdovky a běžecké tratě, které se teď zasněžují.
Zatímco některé sjezdovky a běžecké tratě zhasnou po skončení nočního lyžování, jiné svítí celou noc. Jako například Obří sud Javorník. Ten nezhasíná ani v létě a svítí prý kvůli ochraně jestli tam někdo něco neodmontovává. Asi vědí proč.
Výzkumníci z Univerzity Karlovy si dva roky všímali vlivů dopadu umělého nočního osvětlení sjezdovek na zvěř v Krkonoších. A potvrdili, že jí škodí. Příkladem za všechny uváděli sýce rousného, který má okolo sjezdovek postavené budky. Při umělém osvětlení hlodavci, které loví, schovávají, a neběhají po sněhu, jak je na to zvyklý. Méně pak loví a má problém s tím, že vyvede míň mláďat. V divoké přírodě je v noci tma, umělé světlo pro zvěř není přirozené a stresuje ji. Krkonošská sjezdovka Protěž údajně způsobuje stejné světelné znečištění jako celé 15tisícové Vrchlabí. Světelný smog má seriózně prokázané negativní dopady na zdraví lidí i na faunu.
Přesvětlení má i ekonomické dopady. Zhruba dvě miliardy korun se ročně prosvítí zbytečně tím, že světlo například u pouličních lamp jde i nahoru. Je stále víc měst a obcí, kde si lidé stěžují na to, že v noci nemohou kvůli oslnění spát.
Světelné znečištění v České republice nepostihuje žádný zákon a na světelný smog paradoxně neexistuje ani žádná evropská směrnice.
Jako krajský zastupitel jsem na tento problém upozornil již na jednání předsedů klubů zastupitelů LBK a svým předchozím článkem na PL. Při hlasování jsem tento projekt nepodpořil. Nikoliv však proto, že bych byl ten klasický "sluníčkář", který je kvůli dvěma stromům schopen v nejlesnatějším kraji naší republiky schopen blokovat Územní plán a rozvoj města, ale proto, že daně odvádíme všichni, ale dotace mohou čerpat pouze někteří, v tomto případě majitelé a provozovatelé ski-areálů. Pokud by ale obec Bedřichov dlouhodobě účelně vybírala poplatky ze svých třech tisíc parkovacích míst, tak si na tento projekt vydělá sama a nepotřebuje na to krajské kofinancování a dotace. Krajské finance mohly jít na smysluplnější projekty. Takhle si na to v Bedřichově ještě "přisvítí". A to je to, co mi vadí.
Ing. Radovan Vích
krajský zastupitel
