Národní park Šumava je jedno z nejkrásnějších míst ČR. Místo s prvotřídní ochranou přírody, zároveň i místo hojně navštěvované a obdivované turisty. Ale také místo, kde žijí místní lidé. Snahu nás všech, kteří to se Šumavou myslíme dobře, je obnovit v národním parku přirozenou rovnováhu, která byla narušena počátkem roku 2007, kdy se Šumavou prohnal orkán Kyrill, který polámal více než milion stromů. Vyhlášení bezzásahovosti na čtvrtině plochy Národního parku Šumava ministrem Bursíkem pak přineslo dosud největší kůrovcovou kalamitu a uhynutí dalších 30 milionů vzrostlých a zelených smrků. Nespočetněkrát jsem od té doby Šumavu navštívil a každá z těchto návštěv mě obohatila o spoustu nových poznatků v problematice kůrovce neboli lýkožrouta smrkového. V letech 2007-2012 jsem ve svém angažmá v Poslanecké sněmovně interpeloval ministry životního prostředí Bursíka, Mika, Dusíka a následně pak všechny ostatní. Stejně tak jako lesníkům a lesním inženýrům mi vadí především hrubé porušování stále platného lesního zákona číslo 289/95 Sb., v § 32. Ochrana lesa, kde je při přemnožení škůdců, což lýkožrout smrkový v našich lesích jistě je, nařízeno učinit bezodkladná opatření k zamezení jejich šíření.
Základní lesnickou poučkou prý je, že čím dříve napadené stromy odkácíme a zlikvidujeme kůrovce, tím méně budeme muset do budoucna kácet. Dřívější vedení Národního parku Šumava spolu s několika vědci se snažilo přesvědčit veřejnost o správnosti bezzásahovosti a ponechání bývalých hospodářských lesů přirozenému vývoji s tím, že příroda si poradí sama. Nikdo však není schopen vyřknout nějaký časový limit. Kolegyně, kolegové, dnes stojíme před novelou zákona čísla 114/92 Sb., O ochraně přírody a krajiny. Jistě si vzpomenete na petici za dobrý zákon o NP Šumava, kterou jsme zde vzali na vědomí v prosinci. Mně se na této petici líbily dvě věci. A to, že chce dobrý zákon, a to tady jistě chceme všichni, ale především to, že to má být zákon o NP Šumava, což bohužel Ministerstvo životního prostředí není ochotno akceptovat. Proč tedy samotný zákon o NP Šumava? NP Šumava je se svými 38 000 hektary mnohem rozsáhlejší než ostatní parky s celkem 44 000 hektary dohromady. Především však proto, že se na území NP Šumava nachází katastry celkem 22 obcí, z nichž většina na protest s připravovaným zákonem vytvořila svaz obcí NP Šumava. Pan ministr Brabec na výboru namítl, že ne všechny obce jsou se zákonem nespokojeny. A má pravdu, protože z celkem 22 obcí pouze Prášily se 152 obyvateli s tím souhlasí. Ty jsou právě v mém senátním obvodu stejně jako Železná Ruda, Kašperské Hory, Hartmanice, Čachrov, Rejštejn, Srní, Modrava či Horská Kvilda s celkem 5500 obyvateli. To jsem ještě ponechal stranou dalších 13 obcí mimo můj senátní obvod, jako je Kvilda a další obce z Jihočeského kraje. Jen ta mimoděk, oba dva kraje na problematice NP Šumava dlouhodobě úzce spolupracují a s vyjádřením obou krajských samospráv jste seznámeni v tom sylabu, který jste dostali a za který bych chtěl moc poděkovat jeho autorům.
Mimochodem, pan ministr také na výboru řekl, že všechny subjekty se mohly vyjádřit. Jistě mohly, ale bohužel to nebylo reflektováno. Myslím tím především města, obce, kraje, Lesy ČR, SVOL či další. Vážení, každý lesák vám potvrdí, že se v NP Šumava po staletí hospodařilo. Za posledních minimálně 10 let je však snaha ponechat hospodaření přírodě. Začalo to kůrovcovou kalamitou, která Šumavu začala nekompromisně likvidovat. Bylo řečeno, že si příroda sama pomůže. Zatím však má velký náskok kůrovec, který nám docela spolehlivě mění zelenou Šumavu na hnědou suchou pustinu. Zatímco v Rakousku a Bavorsku si moc dobře uvědomují, že jejich parky a lesy mají sloužit turistům a je třeba jim nabídnout perfektní servis, na Šumavě hrozíme veřejnosti obřími developerskými projekty, hotely, lanovkami, apartmánovými sídlišti a nevím čím ještě. Z předloženého zákona je až příliš patrné, že jeho cílem vůbec není větší otevření parku turistické veřejnosti, ale tu nádhernou lokalitu uzavřít jako prostor pro bádání několika vědeckých pracovníků. Lesy na Šumavě by neměly být pouze místem pro experimenty vědeckých aktivistů. Oni nám totiž nejsou schopni říci, jak se projeví změna zalesnění vrcholových partií Šumavy na četnosti výskytu povodní v podhůří, jak to bude se schopností zadržet vodu v přilehlé krajině, jak se experiment promítne do života lidí, kteří na Šumavě žijí, chtějí se tam uživit, podnikat a věnovat svým zálibám. Jak jsem již řekl, strávili jsme nad návrhy Ministerstva životního prostředí velké množství času. Bohužel se nám však předpokládaný zákon zdá téměř nereformovatelný.
Dovolte mi shrnout nejzásadnější připomínky. Preambule zákona.
1) Preambule zákona je pouze o divočině, nikoli o nejzásadnějším šumavském problému, kterým jsou rozsáhlé uzavřené oblasti, rozsáhlá kulturní krajina a hlavně obce, sídla v národním parku.
2) Rozsah a způsob vyhlašování klidových území. V novele lze klidovým územím vyhlásit jakékoli území v jakémkoli rozsahu a navíc opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy považujeme za nevhodný nástroj.
3) Zonace, ta by měla být základní územní strategií. Nově zaváděnou praxí v NP Šumava je, že základním územním identifikátorem se stávají dílčí plochy, k čemuž budou směřovat budoucí zásady péče, k jejichž vypracování novela vágně zmocňuje orgány ochrany přírody.
4) Rada národních parků vrací dle původního zákon váhou obcí a krajů. Dle judikátu Nejvyššího správního soudu zavádí vypořádání námitek obcí a krajů ve správním řízení dle správního řádu.
5) Ponechává státní pozemky mimo zónu kulturní krajiny. Šlo by o nové znárodňování, se kterým je zejména na Šumavě problém. Dalšími připomínkami jsou – novela nereaguje na globální změny klimatu, sucho, ubývání vody.
Další, novela číslo 114 umožní vyhlašovat velkoplošná bezzásahová území na základě rozhodnutí úředníka, ne z moci politické. Novela nezavazuje správce lesů ve zvláště chráněných územích ke zvyšování jejich retenční schopnosti. Novela číslo 114 nerespektuje realitu katastrofálního stavu lesů NP Šumava po orkánu Kyrill. V neposlední řadě i novela způsobí vynucení těžby dřeva v NP Šumava a snížení retenční schopnosti lesů. Na výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí jsem navrhl a také prosadil návrh na zamítnutí této novely. Jsem však politický realista a vím, že nějaké pozměňovací návrhy zpracovala paní senátorka Seitlová, další pan kolega Větrovský, pan kolega Nytra a možná ještě někdo další. Rád se s nimi seznámím a jakýkoli, který povede k vylepšení nám předkládaného zákona číslo 114 o ochraně přírody a krajiny, který podle mého názoru vůbec není dobrý, podpořím. Možná se zeptáte, proč vlastně za Šumavu bojuji možná pro některé z vás marný boj. Je to velmi jednoduché. Já jsem senátorem za Domažlicko a Klatovsko a jsem velmi pyšný na to, že zde tyto lidi mohu zastupovat. Jde mi o šumavské lidi, kteří se kvůli špatným zákonům ze svých domovů stěhovat nechtějí. Šumava je totiž jejich skutečným domovem, což by si ti, kteří se k ní velmi rádi vyjadřují, měli uvědomit. Milé kolegyně senátorky, vážení kolegové senátoři, zachovejme Šumavu zelenou, zachovejme ji pro další generaci alespoň takovou, jakou ji známe ještě dnes.
Děkuji mnoho za pozornost.
