Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Pan předkladatel nám poměrně zevrubně řekl, ono to není nijak složité, o čem bychom měli nebo neměli hlasovat, takže mi jistě odpustíte jako zpravodaji, že nebudu jinými formulacemi opakovat jeho slova obsahu návrhu zákona, ale pokusím se vás provést stanoviskem vlády, protože vláda k tomuto návrhu dala své stanovisko. A musím říct, že nad ním kroutím hlavou. Pro případ, že někteří z vás by ho nečetli, tak prosím, abychom si ho spolu se sebou probrali, protože obdivuji vládu v jejím optimismu, že se domnívá, že co poslanec, to blbec. Kdyby se domnívala cokoliv jiného, tak by to přece jenom musela formulovat poněkud jinak.
Stanovisko je nesouhlasné, což mě nepopuzuje, protože se jedná o poslanecký návrh, který mění daň, ale jsou tam pak uvedeny tři důvody, z nichž si troufnu říct, že všechny jsou legrační. Ten první důvod začíná větou: Vláda nepovažuje navržený zásah do daňového systému za žádoucí především s ohledem na skutečnost, že se v předmětném případě jedná o daň harmonizovanou, přičemž tento návrh není slučitelný s právem Evropské unie. Vláda vysvětluje proč, neboť je přesvědčena, že u minipivovarů s výstavem do 100 tisíc hektolitrů sazba 12 korun je nižší než připouští ona harmonizovaná směrnice, což je, jak víme, šestá směrnice Evropské unie o spotřebních daních. Nicméně to je jedna ze šesti sazeb, která se mění, jedna jediná ze šesti sazeb. Nicméně vláda říká: Není to v souladu s právem Evropské unie, a tak nemůžeme lidem snížit daně. Kdyby tenhle argument používali politická hnutí a strany, které jsou nepřátelsky naladěny k Evropské unii, kteří si přejí vystoupení České republiky z Evropské unie, tak bych to akceptoval. Prostě uvádějí účelový argument, kdy svoji vlastní neochotu nebo zbabělost nebo nekompetenci svádějí na Evropskou unii. To je velmi častý sport domácích politiků.
Ale když to dělá vláda, která se verbálně k Evropské unii hlásí, tak je to přinejmenším nešťastné, protože občanům říká, že tady něco nejde, i když to jde. A nejde to ne proto, že my jsme neochotní nebo zbabělí, ale může za to ta ošklivá Evropská unie, píše tady pan premiér s panem ministrem financí ve svém stanovisku. Není to pravda. A nesvádějte svoje vlastní politické postoje na Evropskou unii. Velmi vás o to prosím, alespoň ty, kteří to s Evropskou unií myslí vážně. To jedno číslo je těch 12 korun. Je možná komplikovaná diskuse, možná na to existuje několik právních výkladů, ale zcela jistě není problém ve druhém čtení podrobit to diskusi a v případě, že by stanovisko vlády po právní stránce bylo správné, tak to nebude 12 korun, ale bude to 13,20 korun, ale nebude to těch 16 korun, co je teď. A bude to v naprostém pořádku. A to je v našich silách. V tom nám žádná harmonizační směrnice nebrání. A z tohoto důvodu protestuji a ohrazuji se proti stanovisku vlády, které kromě toho, že zpochybňuje kompetenci vlády, což mi tak nevadí, to vláda dělá téměř denně, tak ale zpochybňuje a znevěrohodňuje v očích občanů Evropskou unii jako instituci, jejíž jsme my součástí. To je první bod stanoviska vlády.
Druhý bod stanoviska vlády říká, jak to je strašné, že tento krok bude znamenat negativní dopad do veřejných rozpočtů v objemu zhruba 600 mil. v roce 2017 a 800 mil. v následujících letech. Opakuji 600 mil. a 800 mil. Bavíme se tedy v řádu pod jednu miliardu. Každý z nás tady, snad kromě členů vlády, dobře ví, že není v silách žádného ministra financí odhadnout inkaso spotřební daně na celý rok s přesností na jednu mld. To prostě nejde. Ta přesnost se u spotřební daně pohybuje tak kolem dvou, tří, čtyř mld. I odchylka o pět mld. není až tak trestuhodná, protože ty trhy mají své výkyvy, nějak se chovají. Takže prosím pěkně, dámy a pánové, my se tady nebavíme o nějaké zásadní změně daňového systému, což bych si samozřejmě přál a upřednostnil bych zjednodušení daňového systému a snížení sociálního pojištění před poměrně marginální úpravou. O tom se nebavíme. Bavíme se tady o marginální úpravě jedné sazby, aniž bychom zasáhli do systému. Aniž bychom zasáhli do systému, bavíme se o marginální úpravě jedné sazby, která je pod statistickou chybou ročního odhadu inkasa spotřební daně. Znovu opakuji, ten odhad, který máme v rozpočtu inkasa spotřební daně na rok 2017 a všechny odhady, které jsme dělali v minulosti celkového inkasa spotřební daně nikdy nemohly být s přesností na jednu mld. Takže uvádět tady jako naprostou tragédii, že možná 600 nebo taky 400 nebo možná vůbec nic, protože díky tomu, že ta spotřební daň bude nižší, tak to pivo se bude konzumovat víc, takže to bude nula. Spekulujeme v číslech, která jsou prostě pod statistickou chybou. Nemá vůbec žádný smysl se o ně nějakým zásadním způsobem přít. To je tedy druhý bod zdůvodnění zásadního nesouhlasu, který nám vláda dala.
A ten třetí, snad abychom se zasmáli opravdu nakonec, ten dává v rámci rovnosti a nerovnosti, což je opravdu legrace. Vláda dále poznamenává, já vás to nechám vypovídat, pak budu pokračovat,... (Lehký šum v sále.) Děkuji. Vláda dále poznamenává, že snížením spotřební daně z piva by vznikla určitá nerovnost v oblasti zdaňování spotřebních daní i u jiných spotřebních daní, například u lihu, minerálních olejů nebo cigaret. Tak tohle muselo vymýšlet hodně lidí, protože určitá nerovnost samozřejmě může nastat u komodity, která na tom trhu existuje jako substituent. Vůči cigaretě a jejímu zdanění může vzniknout nerovnost u zdanění doutníků, cigarillos, řezaného tabáku.
To je zaměnitelné a pokud něco zdaníme více a něco méně, tak se tam samozřejmě spotřeba kuřáků přesune. Ale cigarety se, prosím pěkně, nepijí. Tam hledat rovnost a nerovnost zdanění ve spotřební dani mezi cigaretami a pivem, to sorry, takovýto nesmysl by snad nemohla napsat ani zkorumpovaná pakáž. (Se smíchem.) To je absolutní hloupost. Zrovna tak, dámy a pánové, se možná - vláda to neví, ale my se v Poslanecké sněmovně jistě shodneme, že minerální oleje se také nepijí, také tam se těžko dá hledat nějaká rovnost či nerovnost zdanění mezi zdaněním minerálních olejů a piva.
To, co je srovnatelné v komoditách zatížených spotřební daní s pivem, je víno a jsou to lihoviny. A tady skutečně máme nějakou nerovnost. Tady skutečně máme nějakou nerovnost dlouhodobě zakódovanou. Zatímco pivo, jehož domácí spotřeba je dominantně spotřebovávána na domácím trhu, tak víno, jehož domácí spotřeba tvoří z šedesáti procent import, zdaněno není.
Já teď nehoruji, chraň Bože, za zdanění vína. Jenom chci říct, máme tady zakódovanou nerovnost. Pivo, které pijeme drtivě z domácích zdrojů, od domácích výrobců, kteří tady zaměstnávají lidi, zdaňujeme. Zatímco víno, které je zhruba ze čtyřiceti procent z domácí produkce a ze šedesáti procent z importu, nezdaňujeme. A pohlédněme pravdě do tváře, současní i bývalí ministři zdravotnictví mi jistě dají za pravdu, trh s alkoholickými nápoji není tažen především gurmety a labužníky a příležitostnými ochutnávači, trh je tvořen především pravidelnými a náruživými konzumenty. Ti potřebují denně svoji pravidelnou dávku a drtivá většina z nich si vybere to nejlevnější. To znamená, pokud ho uspokojí deset lahváčů, protože je to nejlevnější, zvolí deset lahváčů. Pokud ho uspokují čtyři krabičky tekutiny, které se říká víno, dovážené k nám z jižních zemí a na které není uvalena daň, tak si prostě tu svoji denní dávku zrealizuje tím krabičákem. Tady máme tu nerovnost! Tady je ta absolutní nerovnost! Pivo. Na pivo uvalujeme spotřební daň, na nekvalitní patoky dovážené k nám v krabicích spotřební daň neuvalujeme. A vláda má tu odvahu říkat, že snížením spotřební daně z piva by tady vznikla nějaká nerovnost. Naprosté nepochopení problému, naprosté nepochopení trhu s konzumací alkoholických nápojů.
To jsou tři důvody, pro které vláda navrhuje nesouhlas. Dovoluji si na základě argumentace, kterou jsem přednesl, konstatovat, že to zdůvodnění je nekvalifikované, že je účelové a co hůř, je hloupé. Akceptoval bych jako zpravodaj tohoto návrhu nesouhlasné stanovisko vlády z principiálních důvodů. Neakceptuji důvody, kterým se můžeme pouze smát. To je to nejhorší, co může vláda udělat, předložit něco, co je opravdu směšné, protože je ve své argumentaci - no prostě hloupé.
A proto si vás dovoluji požádat jako zpravodaj, abychom propustili tento tisk do druhého čtení, abychom ho na rozdíl od stanoviska vlády podrobili opravdu odborné diskusi, o které nepochybuji, že zde v Poslanecké sněmovně jsme schopni, a na základě této diskuse učinili konečné rozhodnutí.
Děkuji za pozornost.
