Evropskou unii opouští země, která, jak řekl Winston Churchill, byla jednou z iniciátorek vzniku evropské integrace. On sám své záměry pro podporu evropské spolupráce zformuloval a prezentoval v roce 1946 před studenty na curyšské univerzitě.

Výsledkem jeho aktivit byl například i vznik Rady Evropy, která podnítila evropskou integraci a vznik současné Evropské unie- společenství, které vyřešilo vleklé spory a krveprolití v Evropě a dalo šanci velkým i malým zemím žít vedle sebe v míru.

Nyní přichází první skutečný exit a přináší velkou změnu a zároveň obavu z řady situací, které sebou přináší a také velké množství otázek, jak se důstojně a spravedlivě s odchodem Velké Británie vypořádat.

V dopise T. Mayové, kterým byl zahájen oficiální odchod, se hovoří:

„Dne 23. června minulého roku, lid Spojeného království hlasoval opustit Evropskou unii. Jak jsem již řekla dříve, že toto rozhodnutí nebylo odmítnutí hodnot, které sdílíme jako evropští spoluobčané. Ani to nebyl pokus škodit Evropské unii, nebo některému ze zbývajících členských států. Naopak Spojené království chce, aby Evropská unie uspěla a prosperovala. Naopak referendum bylo hlasování o obnovení, jak to vidíme, našeho národního sebeurčení. Odcházíme z Evropské unie, ale my neopouštíme Evropu - a my chceme být nadále odhodlanými partnery a spojenci vůči našim přátelům na celém kontinentu.“

Zákon, který chystá vláda premiérky Theresy Mayové v souvislosti s odchodem, zruší nadřazenost unijních zákonů nad těmi britskými a poskytne podnikům i britským spotřebitelům právní jistotu v den, kdy Velká Británie opustí EU. V rámci plánovaného odchodu se Velká Británie připravuje na přezkum, změny a případné následné zrušení asi 20 000 evropských zákonů. V této souvislosti chce britská vláda využít 500 let starý zákon z doby Jindřícha VIII, který jí dává možnost změnit staré zákony, které již byly přijaty parlamentem.

Také Evropská unie se připravuje na náročná jednání a prvním krokem bude přijetí směrnic pro jednání s Velkou Británií. První prioritou bude minimalizovat nejistotu, která pro občany, podniky a členské státy nastala.

Situace není jednoduchá pro nikoho, ale Česká republika by měla být mezi těmi, kteří nebudou podporovat tvrdý postup vůči Velké Británii, která pro nás vždy byla a věřím, že bude i v budoucnu dobrým partnerem. Současně se ztotožňuji se závěry setkání nejvyšších ústavních činitelů, že odchod Velké Británie z Evropské unie nesmí ohrozit evropský integrační projekt. V této věci je nutný jednotný postup států Evropské unie a v jednáních o vzájemných vztazích bude důležité zabezpečit práva občanů, kteří pracují či studují ve Velké Británii. Stejně tak bude důležité zajistit spravedlivé finanční vyrovnání Velké Británie a rozpočtu EU spočívající v uhrazení britského podílu z dosud přijatých závazků EU.

Ač pro Evropskou unii tento den nepatří zrovna k těm šťastným, měl by být každopádně dnem, který nastartuje nutné reformy, aby evropský projekt měl ještě šanci.

Dana Váhalová