Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem taky rád, že je tento bod zařazen na jednání Poslanecké sněmovny. Možná jsem ještě raději než pan premiér. A vítám to, že se můžeme bavit o pozicích vlády k brexitu a souvisejícím problémům.
Na začátek bych chtěl také skutečně ocenit to, že proběhlo jednání, že se uskutečnila schůzka šéfů parlamentních stran k brexitu na konci února. Byla to věc, ke které jsem dlouhodobě vyzýval. A ukázalo se, že uspořádat tu schůzku bylo správné, protože jsme se poměrně snadno dohodli na některých základních pozicích. A myslím, že je dobře, že jsme se dokázali dohodnout na takových tezích, jako že chceme co nejužší politické, ekonomické a bezpečnostní vztahy s Británií při zohlednění národních zájmů České republiky, že hlavními prioritami pro Českou republiku je zachování přístupu na trh zboží a služeb a zajištění práv našich občanů v Británii a že je nutné vyřešit rozpočtové záležitosti, které s brexitem souvisejí.
O něco méně pozitivně bych hodnotil komunikaci, která zde byla také zmíněna, mezi tou vládní pracovní skupinou k brexitu a tím setkáváním zástupců jednotlivých politických stran včetně opozice, protože pokud jsem dobře informován, a jsem dobře informován, tak o výsledcích práce pracovní skupiny k brexitu nebyla ta širší politická pracovní skupina průběžně informována. Ty informace se k nim dostaly až v posledních dnech a většina až dnes. Takže já budu rád, pokud jsem tak pochopil výroky pana premiéra, teď ta informovanost bude pravidelná a bude důkladnější.
Nicméně bych od těch obecnějších záležitostí, na kterých jsme se všichni shodli, přešel k některým konkrétním, protože i celá debata o brexitu už z takové té obecné roviny v Evropské unii přechází k těm konkrétním, často technickým, často velmi podrobným a složitým otázkám, a myslím si, že je dobře, abychom i o nich byli informováni, abychom se i jimi zabývali.
Vynechám věci, které zde pan premiér podrobněji zmínil, byť jsem se na ně chtěl taky ptát. A spíš se budu věnovat tomu, co třeba netvořilo nebo na co až tak nekladl při představování pozice vlády České republiky důraz.
Já jsem rád, že pan premiér sám řekl, že vláda bude prosazovat v rámci jednání Evropské unie a Británie korektní postup. Že se bude bránit tomu, aby byla Británie nějak trestána, jak to slyšíme od některých představitelů Evropské unie, jak to slyšíme i od některých členských států. Protože kdybychom se k takovéto krátkozraké a opravdu hloupé politice přidali, tak ve finále budeme poškozeni my a budou poškozeny zájmy České republiky. Británie je klíčová země, je to klíčová země pro celou Evropu. Na tom, že Británie je součást Evropy, se nic nemění, když odchází z unie. Je v zájmu České republiky zachovat si co nejlepší vztahy. Ať už z těch důvodů, které tu byly zmíněny: čtvrtý nejdůležitější trh, pro český export mimořádně důležitá země. Pracuje tam minimálně 35 tis. českých občanů, máme úzké vazby, máme vazby v rámci NATO, je potřeba, aby ty vztahy byly i po odchodu Velké Británie co nejlepší. To je samozřejmě dlouhodobá pozice Občanské demokratické strany a je to skutečně pozice, která je výhodná pro Českou republiku.
Já bych se chtěl podrobněji dotknout jedné věci a to je rozpočet a vyjednávání o rozpočtu a jeho podobě poté, co Velká Británie opustí Evropskou unii, protože jak víme, tak to rozpočtové období překračuje horizont odchodu Velké Británie. A musíme se bavit o tom, co do roku 2020 s rozpočtem bude. Já bych jenom chtěl připomenout, že existují tři reálné scénáře, jak to bude s britskými příspěvky po zbytek období, poté, co Británie opustí Evropskou unii. Ten jeden scénář je rozpočtový status quo. To znamená, že Británie bude dále platit, bude také dále čerpat, i když už v letech 2019 a 2020 nebude členem Evropské unie. Toto není příliš pravděpodobný scénář, přiznejme si, protože mj. je pro britskou vládu takováto pozice hodně obtížně vnitropoliticky obhajitelná.
Druhý scénář bych nazval dorovnávací. A ten by znamenal, že zbytek britského podílu doplatí ostatních 27 států Evropské unie. A jedním z důsledků takového rozhodnutí by bylo, že se prakticky všem zhorší čistá rozpočtová pozice. A dokážete si představit, co to bude znamenat. A třetí scénář je tzv. úsporný. A tam by se dělo to, co u toho druhého scénáře v první fázi. To znamená, že by Velká Británie přestala okamžikem odchodu platit a státy EU by se rozhodly krátit výdajové kapitoly. Není to úplně jednoduché, tento scénář je komplikovaný, protože změny rozpočtového rámce vyžadují v Radě jednomyslnost. A bez ohledu na to, jak je to všechno komplikované, tak je jasné, že jeden z těch scénářů v nějaké podobě nastane. A my na to musíme být připraveni. A taky musíme vědět, který z těch scénářů chceme.
V této souvislosti bych jenom upozornil na to, že v případě krácení se bude krácení týkat i kohezní politiky, bude se týkat i fondů. A tady musím konstatovat, že to, že máme v současnosti evidentní problém s čerpáním eurodotací, může ohrozit naši budoucí pozici.
Jenom připomenu to, co jsem říkal minulý týden a o čem jsme tady mluvili i v Poslanecké sněmovně. My máme na zálohách vyplaceno v tomto programovém období pouhých 5,8 %, reálně pouze 0,8 % alokovaných prostředků. Tedy dobře nečerpáme a to by mohlo při určitém vývoji do budoucna být pro nás velmi nevýhodné a ohrozit naši rozpočtovou pozici, pokud nastane ten scénář s krácením výdajů. A na to musíme taky myslet a i tomu se musí vláda věnovat.
Ještě aniž bych tomu přikládal stejnou důležitost, bych chtěl vyzvat pana premiéra nebo se ho zeptat, zda věnuje dostatečnou pozornost i personálním otázkám, tedy zajištění lidí, kteří každodenně nebo velmi často vyjednávají za Českou republiku a reprezentují Českou republiku v Bruselu a koordinují u nás evropskou politiku. Protože jak všichni víme nebo víme to my, kteří známe detailněji fungování Evropské unie, právě tito lidé a právě tyto vazby a právě ta administrativní a diplomatická rovina je nesmírně důležitá pro prosazení našich zájmů.
Já tady jenom připomenu, že rezignoval státní tajemník pro evropské záležitosti na Úřadu vlády Tomáš Prouza. A že tato pozice není jenom formální, musí být obsazena dobře a věřím, že na tom vláda pracuje. Ale upozornil bych i na další věc, že vedoucí stálého zastoupení při Evropské unii, velmi zkušený a respektovaný diplomat Martin Povejšil již v jistém smyslu přesluhuje, protože v roce 2016 dokončil čtyři roky své diplomatické mise a i tady by bylo na místě přemýšlet nad tím, jak tu pozici zajistit dál, abychom v této věci byli dobře reprezentováni.
Kdybych měl shrnout to, o čem jsem tady mluvil, a kdybych měl formulovat některé otázky zcela konkrétně, otázky, na které bych chtěl znát odpověď, když ne tady, tak na tom avizovaném jednání výboru pro evropské záležitosti, tak bych se vrátil nebo tak bych připomenul ty scénáře, které jsem tady popisoval z hlediska vývoje rozpočtu. A chtěl bych se zeptat, který ze tří scénářů ohledně možného výpadku britských příspěvků do stávajícího rozpočtu vláda podporuje a proč. Podobně jak to bude dál do budoucna. Jsme připraveni třeba na variantu, že bychom nahradili britský případek vyššími příspěvky ostatních členů včetně nás? Nebo budeme podporovat snížení či přerozdělení výdajů? Jak by se to týkalo např. programu regionálního rozvoje? To jsou všechno velmi konkrétní otázky, na které nepochybně v krátké době dojde a vláda na ně musí být připravena.
Také by mě zajímalo, jakou variantu, on to pan premiér v takové obecné rovině načal, možná je to v tom dokumentu, který jsem ještě neměl možnost vidět, protože ho teprve předevčírem dostala ta pracovní skupina, jakou variantu prosazuje česká vláda, pokud chce v co nejvyšší míře zachovat svobodu volného pohybu a přístup na britský pracovní trh, když Velká Británie už deklarovala, že nechce být součástí Evropského hospodářského prostoru. A na posledním místě, ale rozhodně v neposlední řadě mě zajímá, zda bude vláda a její zástupci během jednání prosazovat, aby Evropská unie využila vývoj s brexitem ke skutečným a nutným reformám Evropské unie, protože takový scénář se samozřejmě nabízí.
Dámy a pánové, je to důležité téma a já chci za Občanskou demokratickou stranu říct, že jsme připraveni podporovat společný postup. Jsme připraveni v této věci podpořit vládu, pokud vláda o takovou podporu bude usilovat a pokud s námi bude pravidelně komunikovat. Jsme přesvědčeni, že takováto odpovědná politická pozice je v zájmu České republiky, protože platí mnou často připomínané heslo, že navenek můžeme být jen tak silní, nakolik jsme doma jednotní. A my jsme si toho dobře vědomi. ODS je připravena v této věci s vládou komunikovat a vládu podporovat. Podporovat společnou národní pozici, protože jde o hodně a nám o to, aby Česká republika společnou národní pozici měla a národní zájmy v Bruselu hájila, tak nám o to velmi jde.
