Hnutí ANO se mu v roce 2013 hodilo
Pana doktora Rejmonta znám už řadu let, nejen z oblasti politiky, ale především jako kolegu z jablonecké nemocnice, kde jsem pracovala a dosud zde pracuji na záchrance. Nemám právo hodnotit jeho práci, ale trochu se divím, že je stále uznávaným lékařem. Co ale mohu hodnotit, jsou jeho veřejné výstupy, které sleduji už čtyři roky. Zapálení pro věc je stále stejné, jen obsah se mění.
Nejprve ve svých článcích opěvoval Hnutí ANO, to byla doba, kdy kandidoval do poslanecké sněmovny. A právě naše hnutí mu v tom mělo pomoci. Nebyl by od úspěchu daleko, kdyby se choval morálně a fér. Nejde ani tak o to, že natáčel vlastní videa a měl vlastní billboardy se sloganem „Volte Miloše“, které minimálně neodpovídaly grafickému manuálu a celkově předvolební kampani Hnutí ANO. Spíš nás tehdy nemile překvapil tím, že ke své vlastní propagaci zneužíval svoje pacientky.
Tak moc se chtěl stát pan doktor Rejmont poslancem. Tyto praktiky samozřejmě odporovaly morálnímu kodexu Hnutí ANO, a proto byl důrazně vyzván (nikoliv, že by se tak sám rozhodl), aby řady Hnutí ANO ještě před volbami opustil. Neodešel tedy sám kvůli vlastnímu prozření, na to pan doktor ve výše uvedeném rozhovoru nějak zapomněl.
Hnutí ANO se stalo terčem pomluv
Nekorektní kampaň do poslanecké sněmovny v roce 2013 vystavila doktorovi Rejmontovi stopku a zřejmě také způsobila pohnutí mysli, které si dodnes nedokážu úplně vysvětlit. Já i kolega poslanec Martin Komárek jsme se rázem stali terčem jeho pomluv. Nevynechal žádnou příležitost či diskuzi pod články, aby si do nás nekopnul. Hnutí ANO se svým programem se pro něj rázem stalo neuchopitelnou a nepochopitelnou bandou lidí, kteří nevědí, co dělají. A hlavně znovu nevolitelnou, tohle slovo si obzvlášť oblíbil v souvislosti s mojí osobou.
Na politiku však nezanevřel úplně, záhy se snažil dostat do jiné strany či hnutí, kde by mohl naplnit svoje politické ambice. Vím o Úsvitu přímé demokracie, zřejmě to zkoušel i jinde, ale nakonec zakotvil v TOP 09. Kolegové z TOP 09 se mají na co těšit, pokud pan doktor ani tentokrát neuspěje. Na druhou stranu, třeba svoji zlobu zaměří konečně na někoho jiného, než jsem já, Martin Komárek či Andrej Babiš.
A ještě jedna věc, kterou musím sdílet, abych dokreslila, že morálka či etika panu doktorovi nic neříká. Když už ne jako člověka, uznávala jsem ho stále jako lékaře. To už je ale také nějaký čas pasé. Zneužil totiž svého přístupu do databáze pacientů a v mojí složce změnil zaměstnání „zdravotnický záchranář“ na „Burešova poslankyně“. Pro někoho možná vtip, můj hrnec trpělivosti ale přetekl, a proto jsem si na něj oficiálně stěžovala u vedení nemocnice. Může si lékař dovolit měnit osobní údaje v databázích pacientů podle svého politického postoje? Nemůže, a proto se mi také musel osobně omluvit a dostal finanční trest. A nebudu lhát, zvažovala jsem rovněž podání trestního oznámení.
Pár otázek na závěr
Má takový člověk právo moralizovat a hodnotit kohokoliv jiného? Měl by být takový člověk poslancem? O tom musí rozhodnout samozřejmě voliči, za mě osobně ale určitě NE! A proto si na závěr dovolím parafrázovat titulek jeho posledního rozhovoru. Věřím, že mu podzim, myšleno podzimní volby do poslanecké sněmovny, zase vystaví stopku. Že mu dají občané najevo, že etika a morální hodnoty nepatří do starého železa. Že jako lékař má sice možná obecné uznání, ale jako člověk bohužel selhal.
Jana Pastuchová
Poslankyně Hnutí ANO