Tak se nám ve středu Poslanecká sněmovna PČR „pochlapila“, byť bylo předvedeno nebývalé divadlo a zejména ze strany poslanců za hnutí ANO velice „šmírácké“, a bylo ke kauze A. Babiše dokonce přijato konkrétní usnesení. Především neskutečně prázdné vystoupení hlavního krizového protagonisty A. Babiše bylo prosto nějaké sebereflexe, ale o to více v něm bylo dalších útoků vůči svým koaličním partnerům, proti všem, kteří, jak stále až neuroticky opakoval, se jej chtějí zbavit, protože všem vadí jeho snaha zničit jejich korupční penězovody a on jediný myslí na blaho občanů, k nimž se z řečniště PS neustále obracel. Bylo to trapné, nechutné, vhodné snad jen pro detailní rozbor psychiatrů.
Konečně také přišel o „bobříka mlčení“ ministr spravedlnosti Pelikán, ale snad měl raději mlčet. Konečně jakou trapnou roli hraje i on a jak profesionalita ustoupila loajalitě se svým guru Járou (A. Babišem) potvrdil večer v Událostech na ČT 24 u redaktora Takáče, kde s ním byli, a také spolu s redaktorem Takáčem „zírali“, ministr pro lidská práva J. Chvojka a předseda klubu TOP 09 Kučera.
Poslanecká sněmovna konstatovala, že „místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš ve svých veřejných vystoupeních opakovaně lhal a zneužíval svá média ke kompromitaci politických soupeřů." Dále Poslanecká sněmovna konstatovala, že „po diskusi na 58. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se vládní krize nevyřešila, ale prohloubila. A nakonec spolu s tím požádala předsedu vlády, „aby na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny bez zbytečného odkladu podal informaci o postupu řešení vládní krize“.
PS konala, ale nezahálel ani „obstrukčník z Hradu“ prezident Zeman. Začal předstírat, jak se i při svém zaneprázdnění, a v tento závažný čas pro ČR naprosto nadbytečným výjezdem do Libereckého kraje, zaobírá současnou krizovou situací vzniklou dlouhodobým chováním a jednáním A. Babiše. Kdo si snad myslel, že vyhoví návrhu premiéra na odvolání A. Babiše z funkce ministra financí a místopředsedy vlády ČR, hluboce se mýlil. Nejdříve pozval do hotelu Imperial v Liberci na 19,30 hod. šéfy tří koaličních stran. Pozvání bylo zveřejněno prostřednictví elektronické komunikace a sociálních sítí, na nichž se pohybuje jeho „věrný mazlík“ Ovčáček v cca 14,50 hod., tedy v době, kdy již premiér vlády ČR a předseda ČSSD seděl v letadle do Lucemburska, kam odlétal na dlouhodobě plánovanou zahraniční cestu, což velice dobře věděl. Naschvál? Obstrukce? Samozřejmě, zbytečné otázky a hlášení typu stěrače stírají, když to má řidič před očima, jsou opravdu zbytečné….
I obsah jednání se zástupci koaličních stran, kde předsedu ČSSD zastoupil ministr vnitra a 1. místopředseda ČSSD M. Chovanec, bylo jako by se před tím ze strany premiéra z pohledu ústavních principů nic neodehrálo a hlava státu musí nyní vše zachraňovat. Nejenže vůbec neakceptoval návrh na odvolání A. Babiše z vládních funkcí, ale navrhoval své představy. Byly sice jen dvě, ale vůbec ne původní. První z nich, konání předčasných voleb, opakovaně odmítly všechny tři koaliční strany, byla předem odsouzena k spadnutí pod stůl hotelu Imperiál. Druhá byla také ne snad hloupá, ale vychytralá. A byť zástupci za KDU-ČSL pan Bělobrádek i zástupce za ČSSD pan Chovanec nesdělili, o co se jedná před projednáním ve svých stranách, Andrej jsouce u prezidenta vždy o nějaký ten krok dříve vše, řečeno jeho řečnickou ekvilibristikou, „vyblil“. V podstatě šlo, resp. jde o již liknavostí prezidenta překonané návrhy, které před tím premiér Sobotka nabízel. Vždyť ze strany premiéra přeci již padl mimo jiné návrh, aby ve vládě skončili jak Babiš, tak on osobně, protože na funkci nelpí a je mu přednější zájem občanů ČR. Tehdy nebyl návrh akceptován ani prezidentem, ani hnutím ANO.
Jen doufám, a byť na mém hlasu jednoho z mnoha naštvaných občanů určitě nezáleží, být na straně ČSSD, neskákal bych těm dvěma vychytralcům na lep. Trval bych na podaném návrhu odvolání A. Babiše z vládních funkcí a na jmenování nového ministra. On si jak Babiš, tak hlavně prezident M. Zeman, byť halasně a nabubřele prohlásil, že on volební kampaň před přímou volbou prezidenta dělat nebude, již ji dělá. O čem jsou „spanilé jízdy“ po krajích? A nyní bez nějakého většího zájmu, a hlavně analytické pozornosti médií, prošla jakási mimochodem učiněná návštěva tzv. první dámy paní I. Zemanové ve věznici, kde si doživotní trest odpykává snad nejznámější český vězeň Kájínek. Nikdo údajně neví, co si povídali. Pominu zbytečné otázky na to, jak to je s režimem návštěv u takových vězňů, pominu otázky na to, jaký že to má první dáma status osoby, která se takhle může po věznicích pohybovat či zda je součástí hradních právních odborníků, kteří budou prezidentovi doporučovat, nebo mu již snad doporučili, udělit Kájínkovi milost a propustit jej z vězení. Odpovědi se nabízejí bez většího přemýšlení o podstatě problému. Prezident volební kampaň prostě dělá a dělá ji nechutnými způsoby a orientuje se na využívání, zneužívání manipulovaného veřejného mínění, zejména toho prezentovaného na sociálních sítích. Milost pro Kájínka může být totiž jedním z trumfů a vábniček pro hlasy vhozené do volební schránky Zemanovi, protože on přeci napravuje i údajné přehmaty orgánů činných v trestním řízení a soudů.
Když již byla ze strany premiéra rozehraná správná hra dodržování Ústavy ČR a držení základních principů demokracie a slušnosti podpořená jeho stranou a dalšími, měl by v tom pokračovat bez ohledu na vrtochy, obstrukce prezidenta, které jsou konečně nejen na hraně, ale za hranou jeho práv a povinností daných mu Ústavou ČR. Nástroje i podporu rozumně uvažujících lidí k tomu má. Nyní i podporu PS PČR. (vb)
