tento sněmovní tisk, jak víte, byl původně prezentován jako spíše technický návrh novely vedoucí ke zjednodušení placení pojistných sociálních odvodů u osob samostatně výdělečně činných, a to zejména placení pojistného na nemocenské pojištění a pojistného na důchodové pojištění. V návrhu zákona se provádějí dále určité úpravy týkající se placení penále v souvislosti s tolerancí nepatrného zpoždění při platbě zálohy na pojistné na důchodové pojištění, nebo úpravy týkající se upřesnění období, kdy se penále neplatí.
V prvním čtení fakticky byla vedena diskuse pouze o tom, zda zavést či nezavést povinnost a oprávnění porodní asistence vystavovat očekávaný den porodu v této novele. Diskuse na výboru pro sociální politiku i ve Sněmovně nakonec vyústila v podpoře pozměňovacího návrhu takové oprávnění porodní asistence nedávat. Žádný jiný návrh výbor pro sociální politiku nepředložil. Stejně tak tomu bylo i u zdravotního výboru.
Ve druhém čtení, jak víte, tady byly načteny pozměňovací návrhy, které původní spíše technickou normu posunuly do zcela jiné optiky. Jednak je zde návrh pana předsedy sociálního výboru Jaroslava Zavadila na zvýšení nemocenské od 1. ledna 2018 počínaje 31. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti na 66 % denního vyměřovacího základu a počínaje 61. kalendářním dnem na 72 % denního vyměřovacího základu. V zásadě tento návrh kopíruje stav, který byl v roce 2008. Ten návrh ale znamená podle samotného autora pozměňovacího návrhu dodatečné výdaje na nemocenské v roce 2018 ve výši 2,4 mld. Kč, v roce 2019 2,5 mld. Kč a v roce 2020 ve výši 2,7 mld. Kč.
Není to jediný příklad zvyšování sociálních dávek, jak jistě víte, nikoli na základě původního vládního návrhu zákona, vzešlého z připomínkového řízení a na základě návrhu, podaného nikoli členem opozice, ale členem vládní koalice /týká se to především sociálních demokratů/ až ve druhém čtení.
Tady by se snad alespoň nabízelo - ten návrh podal pan předseda Zavadil, který je předsedou sociálního výboru - aby aspoň tento návrh podal již na výboru pro sociální politiku, což se také nestalo.
Druhý návrh, načtený panem poslancem Běhounkem, je z legislativně technických důvodů ještě daleko spornější. Nemíním tím vlastní ideu elektronických neschopenek, to podotýkám, ale rozsáhlý pozměňovací návrh se netýká jen změny zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, změny zákona o nemocenském pojištění, tedy norem, kterých se tento sněmovní tisk, předložený vládou Poslanecké sněmovně, bezprostředně dotýká, ale dokonce i novely zákona o úřadu práce. Tento návrh totiž bez jakéhokoliv připomínkového řízení zavádí takzvaný resortní portál práce a sociálních věcí, spravovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí, který má být součástí jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.
S ohledem na celkově nepříliš uspokojivou situaci, spojenou se zaváděním a provozem informačních technologií v celém resortu, považuji takovéto závažné legislativní změny, navíc načtené až ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně, za mimořádně problematické.
Chtěl bych na závěr také připomenout stanovisko koalice soukromých lékařů, zahrnující Českou stomatologickou komoru, Sdružení ambulantních specialistů České republiky, Sdružení praktických lékařů České republiky a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky, aby další legislativní návrhy, týkající se elektronického zdravotnictví, prošly řádnou a podrobnou odbornou diskusí a teprve potom legislativním procesem.
Nedomnívám se, že návrh pana poslance Běhounka prošel nějakou podrobnou diskusí a normálním legislativním procesem, a na tom si trvám. V takové docela závažné věci, vážené kolegyně a kolegové, bychom skutečně měli postupovat velmi zodpovědně.
Děkuji za pozornost.
