Mainstreamová média mají jasno! Jakýkoliv jiný prezidentský kandidát bude v prosazování zájmů státu vhodnější než Zeman.
Michal Horáček, jevící se zpočátku jako nejvážnější protikandidát, se zatím velkému zájmu občanů při jeho návštěvách jednotlivých míst v republice netěší. Setkání v Sušici, na které přišel jeden občan, navíc levicově smýšlející, je toho příkladem. Mezi veřejností zůstane zřejmě navždy v lepším případě znám jako dostihový sázkař a bývalý majitel sázkové kanceláře Fortuna.
Jiří Drahoš je jiný hráč! Chemický vědec, dříve úřadující předseda české asociace Římského klubu, představující Zednářské společenství ovládané západní »Černou šlechtou« a přebohatými třinácti iluminátskými rodinami z USA. Alespoň pokud máme věřit údajům z knihy Michaela Morrise Co nesmíte vědět.
Za tohoto stavu nejen Alexandr Mitrofanov a Jiří Pehe chrlí téměř každý den nové senzace a skandály na současnou hlavu státu, ale vydatně je doplňují další politologové, žurnalisté a Zemanovi političtí odpůrci hlásící se k pražské kavárně.
Co na současném prezidentovi vadí? Snad všechno! Kritické názory k migračním kvótám Evropské unie a zahraniční orientace na všechny světové velmoci, tedy i Ruskou federaci a Čínu jsou jen vrcholem ledovce.
Proč vadí na Zemanovi věci, které nevadily u Havla? Je Zemanovo udělení milosti Kajínkovi větší zločin než Havlova hromadná amnestie znamenající následné zvýšení kriminality?
Nebo snad Zemanova viróza během otevírání korunovačních klenotů, která se bude skloňovat snad až do samotných voleb? Kolikrát ale média psala o téměř každodenních hradních alkoholických dýcháncích v přítomnosti eskort společnic za doby prezidenta Havla?
Zatímco Havlovo podlomené zdraví mělo za následek, že značnou část svého »úřadování« strávil v rukách lékařů, současný prezident přes své zdravotní problémy má každý týden pracovně nabitý.
Nebo snad za mediální humbuk v době, kdy církev zvyšuje svůj vliv na řízení státu, může Zemanův chladný vztah, který sdílel ke kardinálu Vlkovi a se kterým byl naopak Havel více než kamarád?
Jediným pozitivním obdobím pro Zemana tak zůstane jeho »pomoc« Havlovi v listopadových dnech 1989 v době majetkového a mocenského převratu. Bohužel úroveň našeho školství, na které Zeman tak kriticky před národem poukazoval, se po 28 letech propadla ještě hlouběji.
Je jisté, že média se budou i nadále těžko vyrovnávat s jeho pravidelnými návštěvami po krajích, v rámci kterých se těší při setkáních s občany velké popularitě. Snad díky své bezprostřednosti, jasným názorům a stanoviskům na problémy společnosti, vycházejícím ze zájmů a potřeb obyvatel České republiky.
Určitou mediální nevýhodou Zemana je spolupráce s lidmi, kteří jej otevřeně podporují. Největší kritiku »schytal« za vystoupení Martina Konvičky po jeho boku na pražském Albertově 17. 11. 2015. Jaké štěstí, že na tomto místě nedal příležitost Tomáši Ortelovi zahrát jeho vlastenecký song Zůstaň mým domovem. Radek Banga mohl cenu Nadace Charty 77 dostat daleko dříve!
Prezidentské volby se budou konat na konci zimy. Být to v létě, horko by bylo díky zvyšující se mediální štvanici na Zemana nesnesitelné. Je zbytečné spekulovat, kdo z hlavních médií v ní odvede největší špínu. Prvenství již nyní patří veřejnoprávní České televizi řízené zvoleným ředitelem Dvořákem. Scénář se »piluje« již dávno. Staronový šéf má k tomu mandát víc než silný. Dostal jej od všech patnácti členů rady, zvolených podle zákona Poslaneckou sněmovnou. Putin může jen tiše závidět!
Zbývá dodržet jediné. Publicistika musí být vedena v duchu evropských hodnot, to znamená vyjadřovat a prosazovat zájmy lídrů hlavních států EU. Jediný, kdo bude opět poškozen a strádat, je volič–divák. Přestože poctivě každý měsíc platí daně ve formě koncesionářských poplatků.