Česká republika je skoro nejhorší v čerpání dotací EU. Neschopností úředníků přicházíme o miliardy korun. Přitom se všichni úředníci tváří, že se nic neděje. Podnikatelé bojují o každou korunu zisku a stát se je snaží připravit o co nejvíce jejich peněz daněmi. Na druhé straně stát nečerpá dotace, které nám uvolnila EU. Přitom to jsou stovky miliard korun, jejichž čerpání české úřady nezajistili.
Dnes jsme přibližně v polovině dotačního období 2014 – 2020. Na toto období má ČR připraveno v Bruselu 648 miliard korun dotací. Za první polovinu jsme z této dotace čerpali 31,3 miliardy korun (tj. 5,1%) a proplaceno bylo jen 1,5%. Podle stavu čerpání dotací je tedy velká pravděpodobnost, že nevyčerpáme stovky miliard korun. Přitom ČR tak naléhavě potřebuje investice ve všech oblastech. Nestaví se místní komunikace, dálnice, vysokorychlostní železnice, chybí vysokorychlostní internet, chybí školky a domovy důchodců, máme zastaralé nemocnice, veřejné budovy jsou vysoce energeticky náročné, máme dluh k čistotě životního prostředí, rozvoji kultury a dopravě v regionech. Přitom odmítáme miliardy korun, které jsou nám k dispozici. Proč? Proč je tak katastrofální stav využívání dotací? Nejhorší čerpání dotací je na Ministerstvu dopravy, Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu pro místní rozvoj.
Co jsou hlavní příčina nečerpání? Především je to zvýšené množství regulí a kritérií, kterými se řídí proces čerpání dotací. Tyto regule si v převážné míře stanovují české úřady podle zásad EU. A protože chceme být chytřejší než všichni ostatní, tak si tyto regule stanovíme tak složitě, že je pak nejsme schopni ani splnit. Důvodem je strach úředníků, že by mohli něco udělat špatně a tím by se mohli vystavit trestnímu stíhání. Samozřejmě kontrolní mechanizmy jsou nutné, aby nedocházelo při čerpání dotací k podvodům tak, jak jsme toho svědky v každodenním životě. Například aktuální kauza o zneužívání dotací při jejich rozdělování ve sportu. Je zajímavé, že ministryně školství, která má vrcholovou odpovědnost za přidělování dotací v resortu, se k těmto podvodům vyjádří, že neodpovídá za svoje pracovníky. Potom je otázkou, za co tedy odpovídá? Dalším nešvarem zneužití dotací je, že jsou čerpány podvodně i tam, kde na ně nebyl nárok. Například výstavba známého Čapího hnízda je toho jasným příkladem. Bylo tak vyčerpáno více jak 50 mil. Kč podvodem. Přitom tento kriminální čin nebyl nijak potrestán a byl zameten pod koberec.
Realisté vidí celý systém nastavení poskytování dotací od svého počátku jako chybný. Dotace měly být určeny výhradně pro veřejný a neziskový sektor – výstavba dálnic, silnic, železnic, kulturu, zdravotnictví, sociální oblast, školství, sport, vědu a výzkum. Poskytování dotací soukromému sektoru – výstavba hal, nákup strojů, zvýšení exportu atd. pouze pokřivuje podnikatelský trh. Pokud však již rozdělování dotací bylo takto v minulosti špatně nastaveno, je nutno tato pravidla dodržet až do konce dotačního období a vyčerpat veškeré připravené zdroje peněz.
Realisté vidí v nevyužití dotací zásadní problém řízení resortů, za což musí nést příslušní ministři konkrétní odpovědnost. Pokud se Realisté po volbách dostanou k řízení státu, sice až na konci dotačního období, urychlí čerpání dotací především v oblasti výstavby a rekonstrukce infrastruktury tak, aby minimalizovali škody, které napáchala předchozí vládní koalice.
