To by snad nikdo soudný neprohlásil, kdo by viděl předávací protokol rukopisu. Ale to asi nebylo nikdy dopřáno Matěji Hollanovi. Kdo ví, že Hollanovo hnutí Žít Brno protizákonně jednalo při komunálních volbách v Brně 2014, kdy kandidovalo lidi nebydlící v Brně a v jeho městských částech v rozporu se zákonem. Hollan jako náměstek primátora s velkým platem jel na černo brněnskou městskou dopravou. Když někdo neplatí jízdné, tak jej hodnotím jako zloděje, neboť okrádá město, které dopravu dotuje. Občané nemají v tomto náměstkovi zrovna vzor poctivosti.
Hollan napadl opata Lukáše Martince, který se zasloužil o návrat rukopisu německy psané stěžejní genetické práce J. G. Mendela - Pokusy s rostlinnými hybridy z roku 1865 - přednesené v brněnské Společnosti pro přírodní vědy. Mendel byl předchůdce Martince v opatské důstojnosti. Roku 1950 byli řeholníci z kláštera deportováni, byť opatství nebylo právně zrušeno. Mendlův rukopis se z brněnského opatství dostal do úschovy členů augustiniánské provincie v Čechách a 1987 byl půjčen, z důvodu bezpečné úschovy, augustiniánům v Německu. Po pádu komunismu se obnovilo brněnské opatství a začalo získávat rozebrané kulturní dědictví. Dopátralo se i Mendlova rukopisu u německých augustiniánů. Avšak bádensko-wűrttemberské Ministerstvo pro vědu, výzkum a umění 10. 5. 2010 zakázalo návrat rukopisu na Moravu s odůvodněním, že jde o bádensko-wűrttemberské kulturní dědictví. Věc byla i předmětem interpelace poslance Robina Böhnische na ministra zahraničí. V roce 2012 se po jedenáctiletém úsilí opata Martince podařilo rukopis převést zpět, do Brna. Bez opata Lukáše Martince by rukopis v Brně nebyl dodnes.Opat Martinec již dříve proslul záchranou baziliky a zdevastovaného, zadluženého opatství v řádu desítek miliónů korun, včetně rozkradené knihovny. V klášteře je umístěna barokní knihovna přibližně s 28 000 svazky. Některé jsou starší i víc než půl tisíciletí. Po násilném přerušení řeholního života Státní bezpečností v roce 1950, převzala knihovnu Moravská zemská knihovna. Zřejmě někdy v 70. letech 20. století bylo zcizeno přes 40 vzácných knih. Ukradl je znalec, protože šlo o různé tisky teologické, historické či přírodovědné, ale vždy velmi cenné. Část odcizených knih skončila v Německu. Některé knihy se objevily v roce 2005 na aukci v Braunschweigu. Ve spolupráci opata Martince a německého státního zastupitelství se je podařilo zachránit pro starobrněnské opatství. Opat osobně 28 svazků po jednání s německými úřady převzal a knihy v hodnotě asi 1,5 milionů korun převezl do Brna.
Nejcennější kniha, která byla odcizena, je vydání latinsky psané knihy Mikuláše Koperníka „O pohybech nebeských těles knihy šestery“, která vyšla v Basileji roku 1566 v nakladatelství rodiny Henricpetri. Těchto knih je již na světě jen asi 10. Znalecký odhad je na 1,8 milionů korun. Nicméně jiný výtisk - o něco starší téže knihy se prodal v aukci v New Yorku v roce 2008 za 2,2 miliony dolarů. Kniha je historickým majetkem kláštera a musela být ukradena někdy v 90. letech 20. století. V červenci 1997 napsal do Brna americký profesor astronomie a dějin vědy Owen Gingerich, kterému byla kniha nabídnuta ke koupi německým knihkupcem. Gingerich viděl knihu při své návštěvě Brna v roce 1978 a udělal si podrobné poznámky o knize. Proto ji bezpečně poznal. Tvrzení německého knihkupce, že knihu prodala církev sama, se mu jevilo doslova jako nepravdivá historka. Proto na věc upozornil dopisem Moravskou zemskou knihovnu.
Zpětně se zjistilo, že v březnu roku 1997 knihu prodala (za směšnou cenu) vídeňskému knihkupci Wolfgangu Mantlerovi česky hovořící žena z Prostějova, která se identifikovala svým pasem s tím, že má knihu od profesora olomoucké univerzity. Vídeňský knihkupec následně knihu prodal do Německa. Ve věci podala trestní oznámení v 90. letech ředitelka Moravské zemské knihovny i opatství. Ovšem nakonec skončilo šetření odložením věci. Olomoucký profesor, který měl údajně knihu v držení nejdříve, zemřel, a žena tvrdila, že ji byly odcizeny doklady.
Ministerstvo se o věc zajímalo a samotní ministři kultury, kteří se často v úřadě střídali, tvrdili, že jsou připraveny peníze i na případné převzetí knihy za náhradu pro německého antikváře. Byrokratický mechanismus na ministerstvu však nechtěl či nedokázal věc vyřešit. Proto knihu získalo díky sponzorskému daru přímo Augustiniánské opatství. Německý antikvář si byl vědom zcizení knihy, což mu komplikovalo prodej třetí osobě, proto souhlasil s vydáním knihy za akceptovatelnou částku
Opat Lukáš Evžen Martinec se zasloužil o opatství, město Brno i záchranu významných moravských památek. Matěj Hollan se zasloužil o okradení Dopravního podniku města Brna. Matěj Hollan pro mne není dobrým člověkem. Naopak dobrým člověkem je opat Lukáš Martinec.
Mendelův rukopis zpět na Moravě.
Rozhovor s opatem Augustiniánského opatství na Starém Brně.
