Život však není o „kdyby“. Voliči se rozhodli podle rozumu a někdy i okamžitých pocitů. I na základě agresívních kampaní, která pomohla rozdmýchat média. Rozhodně však demokraticky. Populistou může být podle některých výkladů vlastně každý, kdo přijde s novým řešením. Povolební situace je dokonce mnohem klidnější, než se mnohým na první pohled možná zdála. Prezident nemá o nic těžší úlohu než kdykoliv v minulosti, senát je stejnou pojistkou demokratického směřování jako dřív. Minulé volby rozdělovaly rovným dílem společnost velmi zjednodušeně na levici a pravici. Nyní soupeřily více vize budoucnosti. Dívat se za nejbližší horizont je naprosto v pořádku. Zda je šance všechno naslibované prosadit, ukáže praktické chování všech. Šance pro čirý populismus končila s každým vhozeným volebním lístkem. Mimochodem, i ona v prvních hodinách závratná volební účast nakonec nevybočila z celkem ustálených procent.
Zahraničí podle České tiskové kanceláře nás prý vidí takto: „Světové agentury a zahraniční média hodnotí výsledky českých parlamentních voleb jako obrovský úspěch populistů a protisystémových stran a debakl zavedených politických uskupení. V komentářích shodně uvádějí, že drtivé vítězství hnutí ANO miliardáře Babiše vyvolává nejistotu nad dalším směřováním Česka a nad jeho budoucími vztahy se Západem, především pak s EU a NATO.“
Myslím, že naše volby jsou především záležitostí občanů České republiky. Jen oni mohli demokraticky rozhodnout, jaká v nejbližších letech jejich země bude.