Mezi jeho priority patřilo řešení nálezu Ústavního soudu (ÚS) ČR ve věci výše důchodů, pracovněprávní vztahy, tedy úprava zákoníku práce, a také kontroly pobírání sociálních dávek.

J. Drábek klade od počátku důraz na úspory, ale zejména na úkor těch, kteří zneužívají dosavadní systém. Je přesvědčen, že státní sociální síť má zachycovat pouze ty potřebné. Podle něho jsou neoprávněně čerpané dávky, zaměstnávání načerno a nepřiznávané příjmy „černými dírami" sociálního systému, v nichž mizí ze státního rozpočtu miliardy.

Výplata dávek na jednom místě

Od 1. dubna díky restrukturalizaci úřadů práce funguje jednotná instituce - Úřad práce České republiky (ÚP ČR), která přinese značné úspory na servisních výdajích. Stát ušetří podle ministra Drábka na procesech spojených s vyplácením dávek jen v prvním roce přibližně 180 miliónů korun. Nové organizační členění na 14 krajských poboček a 409 kontaktních pracovišť zajišťuje efektivnější klientský servis ve stejném počtu míst jako před reorganizací. Kontaktní pracoviště poskytují i nadále svým klientům veškeré služby jako dříve. Úspor bude docíleno na provozních činnostech a centralizací nákupů.

Nová organizační struktura Úřad práce ČR - krajská pobočka - kontaktní pracoviště je předpokladem pro další změny v oblasti správy služeb zaměstnanosti, dávkových systémů a umožní také posílit kontrolní kapacitu. Již příští rok by se kontaktní pracoviště ÚP ČR měla stát jednotnými místy, která budou spravovat a vyplácet nepojistné sociální dávky. Pro různé příspěvky, pro které občané dosud chodili na pověřený obecní úřad či obecní úřad s rozšířenou působností, pak bude stačit zajít na danou kontaktní pobočku ÚP ČR. Nové uspořádání zvýší pohodlí klientů a umožní také zintenzivnění kontrolní činnosti, zvýší se počet kontrolorů.

Malá důchodová reforma

V důsledku loňského nálezu ÚS, který poukázal na příliš vysokou míru solidarity v základním důchodovém pojištění, je nutné přijmout novou úpravu stanovení výpočtového základu pro vyměřování důchodů. J. Drábek připravil návrh zákona, který řeší dopady tohoto nálezu ÚS tak, že zvýší tzv. zásluhovost lidí s vyššími příjmy. Tím odstraní diskriminaci lidí s vyššími platy, kteří do systému odvádějí nejvíce peněz. Návrh obsahuje mimo jiné nové stanovení redukčních hranic, základní výměry důchodu s pevnou vazbou na průměrnou mzdu, včetně nového způsobu míry redukce a rozšíření rozhodného období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu. Předpokládá i pokračování procesu zvyšování důchodového věku a jeho sjednocení pro muže i ženy a novou úpravu zvyšování důchodů. Návrh v únoru prošel vládou, poslanecká sněmovna ho po vrácení senátem podruhé schválila v červnu.

Kromě nezbytných parametrických úprav prvního, průběžného pilíře důchodového systému je zapotřebí vytvořit také druhý, takzvaný kapitalizační či fondový pilíř, který bude založen na dobrovolné účasti klienta. Na finální podobě této takzvané velké důchodové reformy pracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR. V rámci diskusí mezi zástupci vládních politických stran, odborníky i se sociálními partnery bylo předloženo několik paralelních návrhů, které byly průběžně analyzovány a propočítávány.

Velká důchodová reforma

Obsahem velké důchodové reformy bude mj. možnost dobrovolného fondového důchodového spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení tří procent ze základu pro pojistné na soukromé individuální účty fyzických osob vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby ve výši dvou procent ze základu pro pojistné. Dobrovolný opt-out bude umožněn lidem mladším 35 let, pokud dosáhli věku aspoň 18 let. Jejich rozhodnutí je pak nevratné, ze systému již nebudou moci vystoupit. Ti, komu bude v době vstupu zákona v platnost více než 35 let, se budou moci rozhodnout, zda tento systém využijí, do šesti měsíců ode dne, od kterého budou po roce 2012 poprvé zaevidováni jako poplatníci pojistného.

Úspora přes půl miliardy díky snížení objemu mezd

Nynější vláda dala od začátku jasně najevo, že bude vládou „rozpočtové odpovědnosti". Omezení vládních výdajů s sebou přineslo nejen rozpočtové škrty, ale i úspory na platech a v personální oblasti. Od letošního roku se snížily výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci zaměstnanců ve státní správě o deset procent. Díky škrtům v gesci resortu J. Drábek jen letos ušetřil státnímu rozpočtu 549 miliónů korun. Na provozních a investičních výdajích ušetří MPSV další 2,2 miliardy korun. Úspory díky úpravám legislativy činí 12 miliard korun.

Lepší zacílení dávek

Sociální reforma, jejíž příprava nyní pokračuje, přinese zjednodušení systému výplaty dávek i jejich lepší zacílení. V žádném případě systém neohrozí ty nejpotřebnější, celková suma vyplácených prostředků bude stejná. Sociální síť se zaměří jen na ty občany, kteří finanční pomoc od státu skutečně potřebují. Současně je potřeba zamezit zneužívání dávek. Jaromír Drábek od počátku apeloval na to, aby se co nejvíce využívalo možností současných zákonů. Posílily se kontroly v terénu, úředníci mají za úkol pečlivě zkoumat, zda žadatel o dávky nezatajil nějaké příjmy, apod. Ministr usiluje také o efektivnější činnost státní správy a zvýšení komfortu pro uživatele služeb - tzv. klientský přístup. První fázi sociální reformy tvoří novela zákona o zaměstnanosti, návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a novelizace zákonů souvisejících se sjednocením výplaty nepojistných sociálních dávek. Zejména jde o novelu zákona o státní sociální podpoře, novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a novelu zákona o sociálních službách. Předpokládaná účinnost těchto zákonů je k 1. lednu 2012.

Vytvoření alternativních forem péče o děti

Ministr Drábek navrhl opatření, která mají umožnit rodičům s malými dětmi souběh péče o děti a práce. Podpoří rozvoj alternativ rodinné péče rozšířením spektra poskytovatelů služeb péče o děti. Tato opatření navazují na navrženou novelu zákona o státní sociální podpoře, která umožní rodiči volit délku pobírání této dávky a její výši až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejvýše však do čtyř let věku dítěte. Rodič si bude moci volit výši pobíraného příspěvku jednou za tři měsíce s ohledem na momentální rodinnou situaci. Nově bude možné dát dítě od dvou let věku do předškolního zařízení, aniž by rodič ztratil nárok na rodičovský příspěvek.

MPSV

Vyšlo ve Zdravotnických novinách