Důsledky rozbujelého hazardu vidíme všude – exekuce, rozpadlé rodiny, zneužívání návykových látek, zanedbávaná výchova dětí, domácí násilí, problémy v zaměstnání, vyšší výdaje na sociální pomoc, projevy vandalismu a drobná kriminalita. Příbramští zastupitelé to mohli změnit.
Je holou skutečností, že drtivá většina občanů nechce mít v Příbrami herny. Před několika dny mohli zastupitelé opět vyslyšet volání po jejich plošném zákazu, ale neučinili tak. Jak hlasovali? Proti byli zastupitelé Větrovský, Humlová, Molnár, Kyselák, Mráz, Brožíková a Pikrt. Hlasování se zdrželi zastupitelé Rotter, Stefanidesová, Král, Kareš, Potůčková, Šedivý, Danda a Ženíšková, která navíc v radě města zákaz svým hlasem podpořila. Omluveni nebo nepřítomni byli zastupitelé Řihák a Říhová.
Proč někteří zastupitelé KSČM, ČSSD, ANO a nezařazení hlasovali proti zákazu? Šlo o kombinaci mnoha argumentů, ale málokterý z nich jde opravdu k jádru věci.
Za nejracionálnější lze považovat tvrzení, že městský rozpočet přijde ročně o 25–30 milionů korun. Tyto peníze jsou ale „draze vykoupeny“. Za to, že postavíme někde dětské hřiště, trpí v Příbrami mnoho rodin s dětmi tím, že tatínek nebo maminka „chodí hrát“ a prohrávají poslední peníze domácnosti. Rodiče se zadlužují, přicházejí o práci, propadají závislostem (alkohol, drogy), nedokážou za děti uhradit běžné výdaje jako výlet se školou, žijí v neustálém pocitu morální kocoviny a propadají depresím. Dítě v takové rodině si může sice užít nové hřiště před domem zaplacené z peněz z hazardu, ale v domě žije pochmurný život v domácnosti bez uspokojení základních potřeb a se závislým člověkem. Podle střízlivých odhadů oněch 25 milionů znamená, že hráči v Příbrami musí ročně prosázet až půl miliardy korun. Tedy ročně každý obyvatel Příbrami (teoreticky včetně dětí) vloží do automatů okolo 15 000 korun. Odmyslíme-li osoby do 18 let, které hrát nesmějí, a většinu občanů, kteří prostě nehrají, příbramští hráči dávají do automatů vysoké desítky a stovky tisíc ročně. A rozhodně to nejsou převážně lidé, kteří na to takříkajíc mají.
Navíc nyní byla pro zrušení heren ideální příležitost, protože město bude od příštího roku dostávat od státu více peněz z takzvaného rozpočtového určení daní. Jde o částku přibližně 20 milionů korun a rozpočet by tak pracoval s objemem, na který byl zvyklý. Pokud nebude v Příbrami hazard, část peněz lidé utratí za jiné služby či zboží, a to se pozitivně promítne do celkové ekonomiky města. Plošný zákaz heren by měl také nepopiratelný preventivní dopad. Jestliže nebudou existovat herny, nebudou vznikat nové závislosti.
Další argument se dotýkal svobody člověka. Ano, každý si může se svým životem udělat, co chce, ale závislost na hracích automatech má velmi negativní dopady na široké okolí hráče. V konečném důsledku takzvané svobodné rozhodnutí jednotlivce stojí společnost nemalé peníze (následky zneužívání návykových látek a gamblerství, financování sociální péče atd.). Úkolem odpovědné společnosti je regulovat problematické jevy a alespoň částečně tak chránit zranitelné jednotlivce (ostatně spousta závislých na automatech si takovou ochranu společnosti přeje). V Příbrami na jedné straně, a zcela správně, pomáháme mnoha lidem v obtížných životních situacích, čímž dáváme vlastně najevo, že předpoklad „ať si každý dělá, co chce“ úplně nesdílíme. Na druhé straně se část zastupitelů staví k hazardu s naprostou uvolněností. Je velmi zajímavé, že v mnoha případech jsou to zastupitelé, kteří kandidují za strany, jež jinak jdou do voleb se slogany o odpovědnosti a „ohánějí se dobrem“ pro lidi. Je třeba říci, že aspoň v tuto chvíli se jasně zpronevěřují svým slibům.
Někteří opoziční zastupitelé přišli s výtkou, že koalice předkládá materiál, který sama nedokáže prohlasovat. Rada města přitom jednomyslně odsouhlasila návrh na plošný zákaz. Ale nakonec část zastupitelů koaličního hnutí ANO návrh nepodpořila. To považujeme jednoznačně za chybu. Na druhou stranu opoziční zastupitelé se mohli klidně připojit k návrhu rady, a nemuseli hledat jen záminku, proč návrh nepodpořit. Ukázalo se, že i většinou občanů vyžadované opatření může spadnout pod stůl kvůli politikaření.
Kritiku, že předložený materiál byl nekvalitní a zastupitelé nemají potřebné informace, považuji pouze za lacinou výmluvu, protože informací mají po několikerém projednání více než dostatek. Před lednovým projednáváním jsem navíc pořádal pro zastupitele besedu s řadou renomovaných adiktologů a zástupci loterijního průmyslu.
Přišel také absurdní argument, který se týká nekontrolovaného rozmachu takzvaných černých heren. To je oblíbené strašení těch, kteří z nějakých důvodů nechtějí herny zrušit. Na základě zkušeností z měst, která prosadila nulovou toleranci hazardu (Kolín, Rakovník, Sedlčany atd.), se nic takového ve zvýšené míře neděje. Pokud se už objeví tzv. černá herna, zpravidla se o tom záhy dozví policie a dochází k razii s velkými postihy pro provozovatele. Je úplně normální, že když někdo překračuje zákon, tak zasáhne policie, celní správa nebo soudy. Bylo by to tak i v případě tzv. černých heren.
A tím se dostáváme k závěru. Černé herny jsou často opakovaným „argumentem“ hazardní lobby, která zjevně úřaduje i v Příbrami. Různými způsoby působí přes některé zastupitele, kteří ovlivňují další. Je to obrovský byznys, kterým jen v Příbrami projde až 500 milionů korun ročně. Provozovatelé heren jsou tedy silně finančně motivováni, aby v tomto byznysu pokračovali co nejdéle. Neberou ohledy na ostatní, nejdůležitější je zisk. Celá lobby se snaží ovlivňovat zákony na úrovni státu i rozhodování v obcích, což se projevilo rovněž v našem městě. Co se s tím dá dělat? Je třeba bojovat dál. Hazard v objemu, v jakém ho známe v Příbrami, je zlo, jehož existenci neobhájí žádný argument.
VÁCLAV ŠVENDA, MÍSTOSTAROSTA PŘÍBRAMI
