předstupuji před vás s návrhem senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů. Tento zákon o nelékařských profesích jsem zde zpravodajovala zhruba před půlrokem. Byl to zákon, který se primárně týkal vzdělávání sester. Sestry, které měly vzdělávací systém 4+3 roky jsme tu zkracovali na 4+1 rok. A to byl původní vládní návrh zákona. V průběhu legislativního procesu došlo k tomu, že se k němu v Poslanecké sněmovně přidaly další přílepky, novely. A jedna z nich byla ta, která se týkala povolání, dle mého nezdravotnických povolání s názvem terapeut tradiční čínské medicíny a specialista tradiční čínské medicíny. Chci říci, že medicína je pouze jedna. Medicína, lékařský obor, který studujete šest let. A ta nemá nic společného s tradiční čínskou medicínou. Je to bohužel taková hra se slovíčky, protože tradiční čínská medicína není medicína, je to léčitelství. Neříkám, že nepomáhá, ale je to léčitelství a jako takové nemůže být ve zdravotnických zákonech. My jsme to chápali jako lékaři jako velký průlom do zdravotnické sféry a jako velký precedent pro další nezdravotnické profese léčitelské, takže bychom se mohli dočkat toho, že tu bude chtít mít někdo tibetskou medicínu, ajurvédu a cokoli jiného. Už v době 1. čtení nebo zde, když jsme schvalovali ten zákon, tak jsme měli k dispozici negativní stanovisko šesti děkanů šesti lékařských fakult, kteří říkají, že nechtějí, aby tyto obory byly studovány na lékařských fakultách.
Byl a je tady názor vědecké rady České lékařské komory, která také říká, že je to nepřijatelné. Stejně tak purkyňka, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně s profesorem Svačinou se vyhranila proti tomu, aby toto léčitelství bylo ve zdravotnickém zákonu. Musím říci, že je tady i další aspekt ten, co jsem se pídila sama za sebe a posléze i dotazem na Ministerstvo školství, zdali je někde již akreditované pracoviště touto problematikou se zabývající, či zda byl tento obor někde oficiálně na státní škole otevřen. Bylo mi sděleno, že nikoli. Takže se nevlámáváme někam, že už někde něco prostě je a že ti lidé studují. Vzhledem k tomu, že vnímám to, že je nutné odlišit medicínu, lékařskou profesi, zdravotnické profese a léčitelství jasně od sebe. Proto jsem iniciovala vznik této novely, tohoto zákona. Myslím si, že je to naprosto srozumitelné a pochopitelné. Chci do budoucna komunikovat s novým ministrem zdravotnictví o tom, aby léčitelství jako takové se dostalo do nějakého rámce, aby mělo nějakou systematizaci, systém, který by řekl: "Ano, v těchto mantinelech se vy léčitelé můžete pohybovat," ale nesmí to být ve zdravotnickém zákonu, musí to být jiný zákon, zákon o léčitelích nebo zákon o komplementární medicíně, chceme-li to takto nazvat. A mám poslední informaci z 10. října tohoto roku, kdy se vyhraňuje i senát Masarykovy univerzity v Brně proti tomu, že by měla tato tzv. medicína neboli léčitelství být ve zdravotnických zákonech. Je zajímavé, že je připravena už prováděcí vyhláška, kterou nemáme u eReceptu dlouhou dobu a tady na to už připravená je. Takže prováděcí vyhláška je, ale nikdo nestuduje a akreditovaným oborem to není. Nutno podotknout, že tato navržená naše úprava má více legislativně-technických chyb, o kterých jsem hovořila s panem doktorem Krišicou, a pokud postoupíte tento návrh zákona do 2. čtení, budou zajisté tyto chyby odstraněny. Prosím vás o podporu této novely zákona, myslím, že je smysluplná a musím říci, že mám i podporu akademické obce.
Děkuji.
