ČSSD se nehýbe z místa a její vedoucí činitelé a představitelé poslaneckého klubu nejsou schopni formulovat cokoli, co by alespoň připomínalo nějakou koncepci, podle které by velmi shovívavý volič mohl usoudit, že se strana vydala na cestu změny.

Nemá smysl pouštět se do hlubokomyslných filosofických úvah o poslání sociálně demokratické strany ve společnosti. Strana je v mých očích, a vždy byla, stranou, která reprezentuje zájmy lidí práce. A je jedno, zda to jsou lidé pracující rukama, nebo hlavou. A má být jednotkou, která má pomáhat zlepšovat obecně kvalitu života a životní úroveň lidí.

Nové vedení sociální demokracie se musí soustředit zejména na tři oblasti (kromě vyřešení velmi složité finanční situace celé strany):

1. Na oblast programu a jeho inovaci
2. Na oblast modernizace sociální demokracie (demokratizace a debyrokratizace)
3. Na oblast marketingu

Řešení v těchto třech oblastech se musí prolínat, ale je zcela nezbytné, aby například nový program a nové politické postupy reprezentovali noví lidé. A nikoli ti, kteří nevratným způsobem ztratili důvěru veřejnosti.

Pokud jde o projekt modernizace ČSSD a její marketing, můžu se těmto tématům věnovat v některém z příštích článků. Dnes bych se věnoval pouze programu.

Sociální demokracie se v posledních 7,5 letech, tedy po mém odchodu z vedení této strany, programově až příliš zaměřila na oblast sociální, a to tak, že je vnímána jen jako jakási strana dávek a minimální mzdy. Jiná témata sociální demokracie v posledních letech prakticky nerozvíjela. Anebo jen velmi okrajově, či dokonce chybně (jako např. na jaře problematiku progresivního zdanění).

Již více než před rokem jsem zveřejnil ve svých článcích téměř dvě desítky programových bodů, které by sociální demokracie měla zahrnout do svého nového programu, tak aby získala nové voličské skupiny a vrstvy. Protože ty voličské skupiny a vrstvy, jež zajímají sociální programy a celkový přístup sociální demokracie orientovaný především na řešení sociální problematiky, se početně zužují. Tedy tradičních voličů ČSSD zkrátka i přirozeně ubývá, nejsou-li rozehrána také jiná programová témata.

Je také zřejmé, že významná část potenciálních voličů ČSSD byla odrazena seriálem chyb vedení sociální demokracie, které se vršily zejména v posledních dvou letech. Nemá už příliš smysl se zabývat lídrovskými schopnostmi Sobotky a jeho personální prací. Ale špatný obraz vedení ČSSD ve veřejnosti je především odrazem jeho omezených vůdcovských schopností. Přitom se nedá říci, že by se nejednalo o zkušeného a inteligentního politika. Prostě Sobotka jen není lídrem, není velkým hercem parlamentní tribuny, anebo tribunem lidu. Je nudný.

Neschopnost vedení ČSSD, jehož politika byla zejména v posledních dvou letech určována lobbistickými zájmy různých Tvrdíků, Bisonů a Pokorných, vedla do propasti.

Dnešní politická „elita“ ČSSD se ovšem tváří, že žádné zásadní změny nepřipustí. Jak to říkal klasik: „Nic nezapomněli a nic se nenaučili.“ Nezapomněli nic ze své předpojatosti a nenaučili se nic ze svých strašlivých porážek. V nejbližších volbách, komunálních a senátních příští rok na podzim, pokud bude ČSSD takto pokračovat, úplně shoří.

A nyní k těm základním programovým cílům…

Sociální demokracie by se měla soustředit na několik základních programových témat, která stojí za to rozvíjet. Ale v novém programu se musí objevit také další témata, která si najdou další voličské skupiny a vrstvy občanů, které se s nimi ztotožní.

Jako mimořádně důležité vidím samozřejmě témata ekonomická . Hospodářství země se rozvíjí velmi dobrým způsobem a ČSSD na tom měla nepochybný podíl, který si trochu nezaslouženě přisvojil pouze a jedině šéf hnutí ANO A. Babiš.

S nynějšími hospodářskými výsledky státu je třeba se plně ztotožnit, ale také je nutné říkat, že zde byly některé chyby, které by mohly, pokud budou odstraněny, přivodit ještě vyšší hospodářský růst, než se v tomto roce očekává (očekává se nejméně 3,5–4 % hospodářského růstu). Mám na mysli především aktivizaci čerpání evropských fondů, což se Sobotkově vládě díky dvěma ministrům za hnutí ANO, tedy Babišovi a Šlechtové, příliš nedařilo. V těch závěrečných obdobích finanční perspektivy EU let 2014-2020 má ČR možnost čerpat fakticky až 400 miliard korun. A to zejména v letech 2019 – 2020, s přesahem do roku 2021, může silně pozitivně ovlivnit růst HDP.

Stejně tak Sobotkova vláda nevytvořila, a opět to bylo zaviněním ministryně pro místní rozvoj, ale také ministryně práce, nové programy na rozvoj bytové výstavby. Tedy programy na podporu výstavby komunálních, sociálních a družstevních bytů. Kombinací těchto dvou opatření bylo možné letos dosáhnout ještě o dvě až tři procenta vyššího hospodářského růstu.

Silným faktorem, ovlivňujícím růst HDP země, může být také růst obchodu s východními mocnostmi, s Ruskem a Čínou. Je jistě v našem národním zájmu, aby se EU již dále neutápěla v hospodářských sankcích vůči Rusku, čímž se v případě České republiky poškozuje především potenciál českého strojírenství, ale také českého potravinářského průmyslu, a tedy i zemědělství. Také rychlý růst exportu do Číny v tomto roce ukazuje, jaké jsou možnosti plynoucí ze strategického partnerství uzavřeného s touto zemí před dvěma lety.

Šest základních programových bodů

Sobotkově vládě se podařilo prosadit projekt EET, tedy spravedlivějšího zdanění OSVČ, tedy živnostníků a malých podnikatelů. Standardně jsou zdaněni také zaměstnanci, a tak v tuto chvíli je největším problémem zdanění velkých korporací. Tedy těch společností, které v jednom roce odesílají na účty svých mateřských firem do zahraničí souhrnně i přes 300 miliard korun dividend ročně. Pokud 50–70 či 100 miliard korun z těchto dividend jiným nastavením zdanění zůstane v ČR, bude to jen dobře, protože tyto peníze mohou být využity na růst penzí důchodců, na rozvoj českého školství, zdravotnictví, infrastruktury, vědy a výzkumu, ale také v sociální oblasti, v kultuře a podobně. Zahraničním korporacím je třeba připomenout, že ta míra odlivu peněz z republiky je ještě mnohem vyšší než zmíněných 300 miliard korun odplývajících dividend, ale že mateřské firmy těchto českých filiálek formou stanovení vnitropodnikových cen prostě přerozdělují u nás vytvořenou nadhodnotu ve prospěch mateřských firem sídlících v zahraničí. Tak to prostě je a s tím je stále potřeba také argumentovat.

Takže shrňme to: Je nutné v prvé řadě zavést spravedlivé zdanění největších firem, a to zavedením dalšího daňového pásma pro největší firmy ,často firmy oligopolního charakteru. To jsou firmy, které jsou vesměs v rukou zahraničních majitelů. V první řadě se jedná o bankovní sektor.

Růst daňových příjmů státu je zásadní zejména pro oblast důchodů, a to zejména u starodůchodců, kteří odcházeli do důchodu s nižšími příjmy, s nižší výpočtovou základnou, než je tomu v posledních 5–7 letech.

Druhá oblast, na kterou se ČSSD musí soustředit, což je v protikladu s její dosavadní politikou, je prosazování silné koruny. Babišova vláda v tomto volebním období nepočítá se zavedením eura, což je vcelku realistický přístup. Díky Sobotkou osobně podpořené politice slabé koruny vedení ČNB nechalo vytisknout přes 2 biliony korun a směnilo je za eura, aby uměle udrželo slabý kurz koruny vůči euru a dolaru. ČSSD (a tuto argumentaci používám už řadu měsíců) by měla jasně říci, že bude podporovat vstup ČR do EMU až v okamžiku, kdy koruna vůči euru dosáhne hodnoty 18–20 korun za euro. Tak aby ochránila úspory občanů, aby zajistila co nejlepší konverzní kurz v okamžiku vstupu ČR do EMU, ve kterém budou přepočítávány vedle vkladů také mzdy a důchody českých občanů. To je primární a všechny ostatní řeči o krizi eura, jsou vedlejší. V USA jsou koneckonců některá území (Portoriko) či některá velká města i státy na pomezí bankrotu, ale s dolarem to vůbec nic nedělá. Finanční trhy to neznepokojuje

Sociální demokracie by se měla jasně, a to je za třetí, vymezit proti dostavbě nových jaderných bloků v Temelíně a v Dukovanech. Měla by se jasně orientovat na podporu decentralizované výroby energií z OZE, na podporu této výroby a také na podporu akumulace této energie vyráběné z OZE. A samozřejmě na podporu takových výrobců, včetně jednotlivých občanů. Dostavba jaderných elektráren je jen byznysem pro betonářskou a průmyslovou lobby. Není v zájmu českých občanů, protože perspektivně vede jen k vysokým cenám elektrické energie.

Strana by měla jako jednu ze svých nejdůležitějších programových priorit, a to je za čtvrté, trvale prosazovat růst úrovně zdravotní péče, což v první řadě znamená prosazovat zásadní změnu v početních stavech a věkové struktuře našich lékařů a zdravotních sester, a to prakticky ihned. Odchody lékařů ze silných populačních ročníků 50. let do důchodu musí být během několika let nahrazeny příchody nových lékařů. A totéž platí i o zdravotních sestrách. Stejně tak je potřeba uplatnit funkční systém růstu kvalifikace a vzdělávání mladých lékařů, tak aby mladí lékaři chtěli strávit svou pracovní kariéru v rámci republiky a neodcházeli do zahraničí.

Pátým důležitým bodem v politice ČSSD musí být realistický přístup k dozbrojování Armády ČR a její modernizace . Představa zbrojařských firem o potřebě růstu zbrojních výdajů, bohužel podpořená letos prezidentem Trumpem, ale mírněná vrcholnými představiteli EU, by neměla být podpořena sociální demokracií. Představa, že rozpočet státu na obranu vzroste během několika nejbližších let z dnešních cca 50 miliard na cca 100 miliard, je scestná. Část daňových příjmů získaná vyšším výběrem daní by byla vynaložena na zbrojení, které je v zásadě bezúčelné. Vstup do NATO jsme určitě primárně neuskutečnili proto, abychom se po zuby ozbrojovali, ale abychom využili jisté kompatibility zbraňových systému s našimi spojenci v rámci NATO. Jen evropští členové NATO dávají na obranu cca 200 miliard eur, tedy násobně více nežli Rusko (odhaduje se, že Rusko dává 60 mld. $ ročně). USA dávají na obranu v tomto fiskálním roce dokonce 700 miliard dolarů. Současným výdajů států NATO na obranu se ani zdálky nemůže rovnat žádná mocnost světa, ba ani všechny ostatní mocnosti světa dohromady.

Za šesté má vláda ČR především v daňovém zákonodárství možnosti, jak urychlit v zemi technologickou revoluci a robotizaci výrobních kapacit. Je možné určit, ve kterých odvětvích je zejména třeba zavést do praxe nejmodernější technologie, tak aby došlo k rychlému růstu produktivity práce. A také k uvolňování kvalifikované pracovní síly do jiných oblastí. Je třeba dát zelenou rychlé modernizaci ekonomiky, spočívající v technologické revoluci, spojené s robotizací a digitalizací, před dovozem levné a nekvalifikované či méně kvalifikované pracovní síly odjinud.

Kromě těchto šesti základních oblastí by strana měla zahrnout do svých programových dokumentů také tyto cíle:

1. Vyhlásit skutečný boj daňovým rájům ve světě, a to vč. zemí, které patří do EU. To si vyžádá přijít v tomto smyslu s ucelenými návrhy řešení do struktur EU. Podle spíše podceněných odborných odhadů uniká jen z ČR do daňových rájů každoročně 60 miliard korun, které by mohly zůstat ve prospěch českých občanů v republice.
2. Je potřeba omezit mise české armády v zahraničí na symbolickou účast, a to zejména v Afghánistánu. Ostatně početní velikost české armády neumožňuje rozsáhlé armádní mise a daňové poplatníky stojí zbytečné peníze.
3. Důsledně prosazovat ochranu spotřebitele z hlediska kvality a ceny u nás prodávaného zboží a služeb. V prvé řadě jde o potraviny, které jsou u nás často méně kvalitní a v základním spotřebním koši také dražší nežli v sousedním Německu či Rakousku. V této otázce by měl větší roli než dosud sehrávat vedle ČOI také ÚHOS, který naprosto opomíjí oligopolní charakter cen zboží v supermarketech.
4. Koncentrovat prostředky a rozpočtové zdroje, včetně evropských peněz a konečně i projektů PPP a zapojit do výstavby veřejných staveb soukromý kapitál. Snažit se tak o co nejrychlejší dobudování kompletní sítě dálnic a silnic L třídy po celé republice, a to například do deseti let.
5. Rozvinout celospolečenskou diskusi na téma případné nové americké základny na českém území a zastávat jasné stanovisko proti výstavbě této základny.
6. Věnovat pozornost problematice vztahů homosexuálních párů a posilování jejich práv, a to včetně prosazování sňatků homosexuálů, což by jim dávalo také právo na adopce dětí.
7. Prosazovat uzákonění eutanazie
8. Prosazovat rozšiřování nástrojů přímé demokracie, tedy přímé volby hejtmanů, starostů, a to zejména starostů velkých a větších měst a samozřejmě celostátního referenda.
9. Usilovat o rozvolnění norem v oblasti duševního vlastnictví
10. Soustředit se na podporu start-upů, a to jednak jejich daňovým zvýhodněním, ale také například poskytováním poradenství prostřednictvím institucí státu, například v síti poboček Českomoravské záruční a rozvojové banky. Vytvořit pro tento účel fondy rizikového kapitálu a z nich pomáhat financovat rozvoj start-upů.
11. Prosazovat daňový odpis investic malým a středním firmám do nemovitého majetku a investic, které přenášejí nová pracovní místa nebo vedou k rozšíření služeb či produkce, zejména místního charakteru.
12. Zformulovat systém investičních a dalších pobídek pro výzkumné instituce, včetně vysokých škol, k získávání vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků, tak aby se ČR stala cílovou zemí vědců, a to nejen ze zemí východní Evropy, ale také odjinud.
13. Prosazovat daňové odpisy těm firmám či OSVČ, které alespoň na částečný úvazek zaměstnávají důchodce, absolventy škol do tří let od nástupu do praxe, a studenty. Těmto subjektům pak na minimum snížit odvody z mezd u částečných úvazků.
14. Prosazovat rychlé a účinné rozhodování soudů, zejména v oblasti hospodářského a majetkového práva. Prosazovat co největší jednotnost v rozhodování soudů v obdobné věci.
15. Revidovat zákonodárství v oblasti exekucí, tak aby byl pozitivně změněn život statisíců lidí, kteří jsou přehnaně tvrdým způsobem zasahováni platnou legislativou a jejím více méně drastickým uplatněním a pohybují se díky tomu ve velmi tíživé lidské situaci.

Pokud jde o vnitrostranické záležitosti, jako nejpodstatnější vidím návrat k praxi uplatňování principu presumpce viny, tak jak byla striktně uplatňována v letech 2005–2010 vůči těm, kteří byli obviněni orgány činnými v trestním řízení z trestného činu, a to bez výjimky. Bez výjimky každý obviněný funkcionář ČSSD by musel v rámci stanov po obvinění policií pozastavit své členství v ČSSD. Touto praxí se ČSSD kdysi odlišovala od jiných politických stran v zemi.

Strana by se měla rychle zaměřit zejména na ekonomická a vysloveně levicová témata. K těm levicovým tématům, kromě výše uvedených hlavních témat, patří například zajištění jen nejnutnějšího růstu vojenských výdajů, minimalizace účasti země v zahraničních armádních misích a také boj proti umístění cizích vojenských základen na českém území.

Cílem nového programu musí být především snaha o oslovení těch voličských skupin, které ČSSD v posledních letech ztratila i skupin a vrstev nových. Na prvním místě důchodců, zaměstnanců, ale také malých podnikatelů, živnostníků atd…