Sociální demokracie se principu přímé demokracie, respektive jeho prosazováním v politickém životě země v posledních letech jaksi neslyšně vzdala. Jakoby z něj vycouvala, podobně jako z jiných otázek. Nechápu proč. Sociálně demokratičtí poslanci ve Sněmovně dlouhá léta požadovali naplnění Ústavy ČR přijetím zákona o obecném referendu. Česká pravice, zejména ODS, se tomu naopak vytrvale bránila, až ta její obrana nabrala prvky obsese.

Sociální demokracie však již před volbami do Sněmovny v roce 2010 využila výhodné konstelace v Poslanecké sněmovně a Senátu k prosazení zákona o krajském referendu. Tento zákon ale jako kdyby nebyl. Nikdo o něm nemluví, kraje se této možnosti i v době, kdy byly prakticky bezezbytku ovládány sociální demokracií, vyhýbaly. Sobotkovo vedení ČSSD jistě mohlo působit na krajské hejtmany za ČSSD ( po roce 2010 jich bylo až do roku 2012 třináct a pak, v letech 2012–2016, jich bylo stále ještě 11), aby se pokusili institut referenda ukotvit ve vědomí občanů jeho uplatněním na regionální úrovni.

Tato významná otázka nestála, tak jako mnoho jiných politických otázek, Sobotkovu vedení za to, aby se v tomto směru angažoval. To byl jeden z velkých důvodů, proč se tématu přímé demokracie zmocnil téměř monopolně Okamura. Také přímé volby hejtmanů či starostů a primátorů velkých a větších měst mohly být v sociální demokracii pro určitou část voličů perspektivním volebním tématem. Sociální demokracie přitom už na toto téma narazila ve volební kampani k sněmovním volbám v roce 2010. A pokud jí jde dále o decentralizaci a rozhodování co nejblíže k občanům, byl by to zcela logický krok.

Sociální demokracie se bohužel touto cestou nevydala. Teď má možnost věci alespoň částečně napravit, ale přitom nesklouznout k populismu, ke kterému se snižuje T. Okamura a jeho SPD. Bude to ale velmi obtížné se vedle takového soupeře ve veřejnosti prosadit…Prostě, dobrý čas na to získat voliče jako hlavní garant prosazování prvků přímé demokracie v zemi pro ČSSD zřejmě již minul…