Předseda Senátu převzal petici požadující kvalitní podmínky ve vzdělávání. Podepsalo ji 23 058 občanů. Petici inicioval Českomoravský odborový svaz pracovníků školství a Vysokoškolský odborový svaz. Na základě dlouhodobých poznatků požadují stanovení hlavních cílů Vlády ČR v oblasti vzdělávání a také záruky jejich plnění.
Více než 23 tisíc občanů se obrátilo na Senát formou petice, kterou převzal předseda Senátu Milan Štěch spolu s předsedou Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Zdeňkem Papouškem, který se požadavky petentů bude zabývat. „Směřujeme své požadavky hlavně na Vládu ČR, ale touto peticí žádáme o podporu také Senát. Protože máme zájem na tom, aby se Česká republika rozvíjela, nelze podle nás opomíjet motivaci učitelů, a to na úrovni mateřských, základních, ale také středních a vysokých škol,“ uvedl zástupce petičního výboru František Dobšík. Výdaje na vzdělávání v ČR se v posledních letech pohybovaly kolem 4 % HDP, v petici je požadavek na posun k 6 % HDP, jako je tomu ve vyspělých zemích EU.
Předseda Senátu Štěch souhlasí s požadavkem na vyšší platy učitelů a petenty informoval o průběhu projednání petice v Senátu. „Vláda se v programovém prohlášení snažila uspokojit všechny. Otázka je, kde na plnění slibů najde zdroje, když chce zároveň snižovat DPH. Přitom je nezpochybnitelné, že platy ve školství musejí dál růst, když jde o zaměstnance většinou dlouhodobě podhodnocené, navíc jsou všichni vysokoškolsky vzděláni,“ uvedl předseda Senátu Štěch. Po projednání ve výboru se bude obsahem petice zabývat plénum Senátu, na projednání budou pozvány také dotčené instituce včetně Ministerstva školství, zástupců samospráv a další.
Požadavky petentů jsou následující:
- Politické strany, které vytvoří vládní koalici, potvrdí, že jednoznačně naplní sliby voličům, pokud jde o vzdělávání nastupující generace.
- Vládní prohlášení musí jednoznačně obsahovat přehledná, časově uspořádaná a kontrolovatelná opatření, jak slibované cíle, včetně zajištění finančních prostředků, zabezpečit.
- Česká republika se musí přiblížit vyspělým zemím EU, kde výdaje na vzdělávání dosahují 6 % HDP.
