Myslím, že na nováčky má být přísnost v každém oboru v lidské činnosti na poslanecké, takže minule jsem čekal na své slovo čtyři hodiny, tentokrát 140 hodin. Jako matematik jsem začal uvažovat, jestli se jedná o aritmetickou posloupnost, to by příště znamenalo 11,5 dne nebo geometrickou. To by bylo šest a půl měsíce. To už není legrace. Ale k meritu věci.
Přetřásají se tady neustále dvě věci: Důvěra vlády a někteří lidoví prokurátoři trošku s krvavou pěnou u úst, trestní stíhání dvou poslanců a vydávání Sněmovnou. Chci říci, že tyto dvě věci spolu nesouvisí. Jedná se matematicky o nezávislé jevy, o čemž svědčí i to, že je úplně lhostejné, který se projednává první, a který druhý. A výsledek jednoho nepředjímá výsledek druhého. Jediné, co mají společného, je jasný výsledek. Protože jak vydání obou poslanců si přejí úplně všichni, tak nedůvěru této vládě si také přejí úplně všichni včetně předkladatelů.
U vydání je to jasné. Chce to celá opozice, protože se jedná o velký problém. A ti, kteří nemají už žádný politický program by to rádi projednávali zbývající tři roky a sedm měsíců nebo kolik nám zbývá do konce našeho volebního období. Vydání chce logicky i pan Babiš, protože pokud se cítí nevinný, chce se očistit a pak si to případně s těmi, co mu to zavařili, vyřídí. To je také jasné. Čili chceme to úplně všichni a ten výsledek podle toho bude tak vypadat.
Pakliže k tomu mám přidat nějaké vlastní moudro, tak řeknu asi tolik. Co se vlastně stalo? Je zcela jasné, že dotaci určenou pro malý podnik nebo pro malé podniky skončila v Agrofertu. A fakt se jedná buď o podvod anebo byly splněny veškeré dotační podmínky a tento rozdíl budou řešit kohorty různých právníků apod. Mě ani příliš nezajímá, k čemu nakonec dojdou, protože si řekněme upřímně, že tři čtvrtiny všech evropských dotací je zlodějna. Bereme peníze daňových poplatníků, českým sestřičkám, paní učitelkám. Pak je jedním příkazem k úhradě posíláme do Bruselu, tam se k tomu přidají ještě peníze švédské sestřičky a paní učitelky, pokud tedy se jim dá věřit. Pak jdou velcí zloději nastavovat operační programy. Takové ty různé inkluze a tak. Na co ty peníze tedy, jakými kanály to poteče a pak už to jde nám zpět do republiky, kde na to čekají ti různí hráči, naši místní. Ať už se jedná o Ratha nebo o někoho dalšího. Fakt nakonec nějaký hotel dostane 60 mil., a vedle stojící hotel nedostane a mají si nějak konkurovat. Nebo někdo si postaví golfové hřiště nebo Čapí hnízdo.
Co se stalo s touhle zemí, že už není normální pracovat, ale normálně čerpat? Že spousta inteligentních mladých lidí organizačně schopných, kteří by byli schopni někoho zaměstnat, něco vybudovat, se věnují dotačním programům. Jak tohle všechno zlo řeší vládní program. Musím říct, že nijak. Přejdu plynule k vládě. Je to podobné jako s tím vydáváním. Všichni jsou ve shodě, protože i sama vláda důvěru nechce. Dosvědčuje to, jak trošku apatický projev pana premiéra, a to je věc na pováženou. Od voleb uběhly tři měsíce. Občané rozhodli, chtějí vládu. Chtějí výraznou změnu české politické mafii a vítězná strana musí jednat. Vyjednat koalici nebo podporu. Nebo je to o pár hlasů. Tak se vyjednávají nějací přeběhlíci. Dějí se věci často ne úplně pěkné. Ale koneckonců i prezident Masaryk omilostnil dva komunistické poslance, aby umožnil zvolení Edvarda Beneše. Čili to je věc, kterou v našem demokratickém systému se prostě odehrává. Ale ty strany prostě musí mít snahu vládnout. Něco zemi změnit, doručit svým voličům aspoň část svého volebního programu. Tahle vláda to nechce. Nevadí jí další protahování, nevadí další fokus. Možná se těší na mocenský fakt Drahoš - Babiš. To nedokážu posoudit. Ale já prostě důvodu nerozumím. Tak se omlouvám, že se mi tady nechce probírat, co se mi na vládním prohlášení líbí, jako odmítnutí eura, pokračování jaderných elektráren v České republice, a co se mi nelíbí, protože v tomto vládním prohlášení si každý něco najde, a tak je i psán. SPD tam má obecné referendum, Piráti tam mají digitální Česko. Já tam také si něco najdu. Ale víte, důvěra vlády, to je jak když jde nápadník žádat o ruku do té rodiny. No, tak nesmí být apatický. Musí vědět, že to opravdu chce. A nemůže říkat, no tak, já buď budu chemický inženýr a budeme bydlet tady v Praze, budu stavět mosty. Nebo možná tedy budeme sklízet jablka v Austrálii a přes léto budeme na Macháči na hiphopovém festivalu. Nebo je ještě třetí možnost, že bychom v Jeseníkách provozovali chatu. No, v tu chvíli ten tatínek ho asi vyhodí, až si to pořádně rozmyslí, ať přijde ještě případně jednou. Ale tohle se nedá brát vážně.
Stejně tak je to s tímto vládním prohlášením. Myslím, že všichni čekají na to, že nebude přijato. Kdybych chtěl říct vtip, tak očekávám, že poslanci ANO odejdou ze sálu na to hlasování. Ostatní budou proti. A tím bude ten dnešní den uzavřen. Takže to je to martinium, které tady dneska budeme sledovat. Takže to je těch pár slov, co jsem k tomu chtěl říci.
Děkuji za pozornost.
